Článek
Vymezení: článek se vůbec nezabývá politikou v Číně ani jinde, naopak se snaží nahlížet pragmaticky pouze na fakta, která rozhodují o bytí či nebytí na velké mapě světa.
Nejdříve je potřeba zjistit, kde došlo k bodu zvratu a pak si rozebereme jednotlivé strategie, které svět dostal tam, kde je nyní. Nejsmutnější na celém příběhu je to, že jsme veškeré západní know-how (EU i USA) odevzdali Číně zejména pro dosažení vyššího zisku a také proto, že nikomu na západě se už tolik nechtělo dělat ve špinavých továrnách tu repetitivní až otrockou práci. Toho z počátku využila Čína a vyměnila hladomor za otrockou práci, ale aspoň bylo něco. Postupně jsme tak převedli svoje know-how na východ a ještě si za to zaplatili nemalé peníze. Ostatně během Covidu se tento problém projevil nejvíce, nebyly v celé EU pomůcky, nebyly léky a když byly, tak sto a více násobně předražené i když pocházeli z Číny…
Čína byla trpělivá a postupně plánovala a jen čekala na svoji příležitost. A západ ve své pýše vůbec nezpozoroval, že si podřezává větev a než se vzpamatoval, tak Čína díky své autokracii a nenarušené kontinuitě v dosahování svých cílů postupně převzala dominanci nad klíčovými komoditami, materiály a technologickými postupy. A jak se jí to vlastně podařilo a v čem se aktuálně liší v přístupu oproti EU?
Přístup k technologiím:
- Investice do vědeckého výzkumu: Čína výrazně zvýšila výdaje na výzkum a vývoj, jejíž celkové výdaje na výzkum a vývoj přesáhly v roce 2022 3 biliony jüanů (přibližně 418,2 miliardy USD), což představuje 2,54 % jejího HDP.
- Investice do digitální infrastruktury: Rozvoj pokročilých technologií vyžaduje infrastrukturu a digitální ekonomiku, která přiláká investice a podpoří technologický rozvoj. Tady někde se Čína rozhodla, že žádný Microsoft, žádný Google a další, prostě nebudeme platit cizí mocnosti za něco, co si můžeme udělat taky.
- Změna struktury ekonomiky: Čína se začlenila do světa technologií a vybudovala pokročilou digitální ekonomiku, což jí rychle otevřelo cestu k globálnímu vedení v pokročilých technologiích.
- Podpora startupů a inovací: Čína vytvořila podnikatelské prostředí, které podporuje inovace a vynálezy, vedoucí k vzniku mnoha startupů v oblasti pokročilých technologií.
- Zvýšení ekonomického růstu a HDP prostřednictvím pokročilých technologií: Čína využila pokročilé technologie ve výrobním sektoru a zvýšila svou závislost na e-commerce, což zlepšilo ekonomický růst, zvýšilo HDP a vytvořilo nové pracovní příležitosti.
- Investice do technologií zelené energie: Čína investovala do technologií zelené energie, aby se vyhnula environmentálním problémům a dosáhla udržitelného rozvoje.
- Zvýšení technologické bezpečnosti: Čína rozšířila technologickou bezpečnost vývojem strategií kybernetické bezpečnosti a ochranou kritických a citlivých informací. A také tím, že naprosto uzavřela západnímu světu, zde došlo k „rozdělení“ samotného internetu na východ a západ. Ten náš přístupný, jejich nepřístupný, nerovný souboj, jak dnes vidíme.
- Založení mnoha výzkumných laboratoří: V Číně byla zřízena laboratoř v oblastech umělé inteligence, informační technologie, kosmické technologie a biotechnologie, včetně jednoho z nejvýznamnějších a největších laboratoří umělé inteligence na světě, Baidu Artificial Intelligence Laboratory.
Na druhou stranu, „Západ“ a zejména EU čelí vlastním výzvám, které brzdí jejich schopnost udržet krok s Čínou v technologickém pokroku. Tyto výzvy zahrnují fragmentovaný vnitřní trh, regulace a byrokracii, které mohou brzdit inovace a rychlé přijímání nových technologií. Dále pak menší míra investic do výzkumu a vývoje ve srovnání s obrovskými čínskými výdaji a potenciální rozdíly v přístupu k podnikání a inovacím, kde Čína klade velký důraz na rychlý rozvoj a implementaci nových technologií.
Zatímco Čína přijímá centralizovaný přístup k inovacím a technologickému rozvoji, který umožňuje rychlé rozhodování a alokaci zdrojů, země EU čelí výzvám spojeným s koordinací politik a investic mezi členskými státy. Tento rozdíl v přístupech může vést k tomu, že EU zaostává za Čínou v oblastech, kde rychlost a adaptabilita jsou klíčové pro technologický pokrok.
Příklad za všechny. Vezměme si nejnovější zprávy ze Škodovky, která oznámila novou elektrickou levnou Škodu Epiq za 600 tis. Kč. Ale kdy má být v produkci? Jaké bude mít parametry? Pokud se bavíme o roku 2026 a nebude mít dojezd minimálně 550km, výkon minimálně 250 kW a nabíjecí výkon bude pod 200kW, tak nemá smysl vůbec takový produkt uvádět na trh. V té době už tohle bude nabízet konkurence z Číny a Tesla. Koneckonců za 900 tis. tohle vše už máte dnes! Jenže obávám se, že dojezd bude oficiálně kolem 400 km, cena bude vyšší a výkon poloviční.
Evropa a ostatní západní země mají silné stránky, jako jsou vysoké standardy ochrany práv duševního vlastnictví a silné zajišťovací systémy, jejich přístup k inovacím může být někdy zpomalován nadměrnou regulací a opatrností vůči riziku.
Jednou z oblastí, kde EU může hledat inspiraci v Číně, je vytvoření podpůrného ekosystému pro start-upy a technologické inovace, včetně investic do vzdělávání, výzkumných infrastruktur a zjednodušení administrativních procesů pro nově vznikající technologické podniky. Tím by se mohlo podstatně zvýšit tempo inovací a přijetí nových technologií v EU a zmírnit technologický a ekonomický náskok Číny.
Plánování a kontinuita
Plánování hraje klíčovou roli v ekonomickém a technologickém pokroku států a rozdíly v plánovacích horizontech mezi Čínou a státy EU mají značný vliv na jejich schopnost dosahovat dlouhodobých cílů. Čína je známá svým dlouhodobým plánováním, které se odráží v jejích pětiletých plánech. Tyto plány nejsou jen politickými prohlášeními, ale spíše detailními cestovními mapami pro hospodářský a technologický rozvoj, s jasnými cíli, prioritami a směrnicemi pro různé sektory ekonomiky.
Na druhé straně, politický a ekonomický systém EU a jejích členských států je často charakterizován kratšími plánovacími cykly, které jsou více vázány na volební období. Tato krátkodobá perspektiva může vést k častým změnám v politických prioritách a rozptylu zdrojů, což může brzdit dlouhodobý rozvoj a inovace.
- Politická nestabilita a časté změny politik: Volební cykly a politické změny mohou vést k neustálému přehodnocování a redefinování politických a ekonomických priorit, což ztěžuje udržení konzistentního směřování v dlouhodobých projektech a strategiích. Čína drží desetiletí kontinuitu svého směřování, západ se dívá pouze na 4-5 let, do konce volebního období, pak zpravidla přijde nová garnitura, otočí celý systém o 90° a jede se na „novo“. 80% naší pozornosti a kapacity věnujeme politice, tohle Čína vůbec neřeší.
- Rozdrobenost a nedostatek koordinace: EU se skládá z mnoha členských států s různými politickými, ekonomickými a sociálními systémy, což ztěžuje koordinaci a realizaci společných dlouhodobých strategií.
- Nedostatečné investice do výzkumu a vývoje: Krátkodobé plánování může znamenat, že investice do výzkumu a vývoje nejsou dostatečně dlouhodobé nebo udržitelné, což omezuje schopnost EU konkurovat v globálním měřítku v technologických inovacích.
A jak je na tom USA ve srovnání s EU a Čínou?
USA si drží stále dominantní postavení a na svět se dívá daleko více kapitalisticky jako Evropa, dokonce i Čína je daleko více kapitalistická než Evropa.
Americká strategie zdůrazňuje, že úspěch vědy a technologie nezávisí jen na tom, co dělá Čína, ale hlavně na interních akcích a investicích USA. Přitom se ukazuje, že izolace od globálního vědeckého a technologického ekosystému by mohla dlouhodobě poškodit globální leadership USA. Americký inovační model tedy vychází z předpokladu, že dynamika a pokrok jsou poháněny otevřeností a schopností přitahovat a udržet talent z celého světa včetně Číny.
USA se snaží přizpůsobit se novým technologickým výzvám a geopolitickým realitám. Příkladem je rozvoj 5G technologií, kde se USA snaží překonat potenciální rizika spojená s dominancí společností jako je Huawei tím, že podporují otevřené rádiové přístupové sítě (O-RAN) a virtuální rádiové přístupové sítě (vRAN), které mohou otevřít cestu pro nové specializované účastníky a snížit moc tradičních poskytovatelů sítí. Tato strategie zdůrazňuje sílu USA v oblastech softwaru, cloud computingu a umělé inteligence.
Nedávná legislativa v USA signalizuje významný posun v roli státu v oblasti inovací a průmyslové politiky. Federální vláda přijala „jestřábí“ průmyslovou politiku, která se snaží obránit kritické národní technologické podniky, jako je výroba čipů, a zajistit, aby USA neztratily globální závod v oblastech jako umělá inteligence a kvantové výpočty. Tento přístup naznačuje nutnost sladění inovační strategie s průmyslovou politikou.
Shrnutí
Americký leadership v oblasti technologie a inovací zdůrazňuje flexibilitu, otevřenost a mezinárodní spolupráci jako klíčové složky svého úspěchu. Současně USA adaptují své strategie, aby čelily novým výzvám a udržely si globální vůdčí pozici ve vědě a technologii. V kontrastu s Čínou, která uplatňuje centralizovaný přístup, a s EU, která se potýká s výzvami decentralizace a koordinace, USA zdůrazňují význam průmyslové a inovační politiky, která se zaměřuje na obranu národních technologických podniků a podporu růstu v kritických technologických oblastech. Přesto čelí USA výzvám v prioritizaci a integraci různých strategií, aby zajistily, že jejich investice povedou k širšímu hospodářskému růstu a prospěchu.
Kde může mít „Západ“ naopak výhodu? Sami asiati říkají, že jsou výborní na méně kreativní postupy a to v průmyslu i vědě. Dokáží vyšperkovat zajímavou technologii k dokonalosti, ale sami přiznávají, že mají problém přijít s přelomovými objevy. Zde byla a stále je jakási dominance západu a je potřeba toho využít a nebát se investovat do technologií, ale hlavně je umět rychle adoptovat a začít využívat pro reálné navýšení produktivity a efektivity. USA si tohle uvědomuje, západní Evropu ovládl socialismus, východní Evropu no comment.
Technologický rozvoj je aktuálně to jediné, co nám, jako lidstvu, umožňuje držet trvalý růst, který je nezbytný pro přežití všeho živého a zároveň nám umožňuje si dovolit někdy až nezdravé zadlužování.
Zdroje:
https://global.chinadaily.com.cn/a/202309/26/WS65124852a310d2dce4bb7e38.html
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK572796/
https://www.technologyreview.com/2023/01/09/1064735/us-tech-policy-changing-innovation/
https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age_cs
ChatGPT, Gemini, Mistral AI
