Hlavní obsah
Názory a úvahy

Sen o psaní

Popadla mě touha napsat knížku. Nebo aspoň povídku. No spíš jen takový kratší příběh. Kéž by to vyšlo aspoň na dopis!

Článek

Mám všechno, co bych mohla potřebovat. Tužku, pero, papír, tablet i počítač. Dokonce bych mohla z domu svých rodičů přivézt i svůj starý psací stroj značky Consulta. Socialistický. Přivezl mi ho jednou můj děda. Bylo mi asi tak dvanáct let. Moc často jsme se nevídali, ale byl ke svým vnoučatům vždycky štědrý. Jak se choval k babičce nebo ke svým dětem, to je téma na román. Takový smutný, vlastně spíš tragický.

Psací stroj ve mně vyvolal obrovskou euforii. Neznala jsem prstoklad, ale brzy jsem rychlostí psaní předčila i písařky přebornice. Ano, tehdy se pořádaly celostátní soutěže v psaní na stroji. Jakou cenu dostal vítěz, nevím. Ale certifikát, na kterém bylo uvedeno, kolik úhozů za minutu zvládne, ten si odnesl určitě. Mám tušení, že přesně s tímto záměrem mi děda ten stroj v kufříku přinesl. Představoval si jistě, že se do měsíce toho mistrovství zúčastním a budu nejhůř druhá.

Nejdřív jsem si s psacím strojem hrála na sekretářku. To se mi ale nezdálo dost vznešené povolání, tak jsem přesedlala na vznešenější. Byla jsem „jako doktorka“. A tam vůbec nevadilo, že neznám prstoklad. Doktoři odjakživa používali při psaní jen dva, maximálně tři prsty. Ale to museli být mimořádně šikovní. Z těch se pak stávali primáři a přednostové klinik.

Nevím, jestli za to mohl ten psací stroj, ale o povolání lékařky jsem dlouho snila. Jenže pak jsem se během studií na gymnáziu naučila psát na klávesnici všemi deseti, a tím jsem ztratila základní předpoklad být dobrým doktorem. Škoda, dodnes mě to mrzí. Ne to, že celkem obstojně ovládám psaní, ale to, že jsem nezkusila medicínu.

Ve firmě, kde pracuju, jsem jedna z mála s dovedností dívat se mimo klávesnici, a přitom trefovat správná písmena. Jenomže ani to nestačí na napsání knížky. Na to potřebujete úplně něco jiného. Dobrému autorovi stačí i husí brko nebo obyčejná křída, když má nápad, odvahu, chuť a fantazii! Po té se budu muset poohlédnout. Tuším, že ji na e-shopu nekoupím. Jdu se teda podívat do svého nitra. Těším se, že tam bude někde schovaná. A že si ten svůj sen o tvorbě splním.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám