Článek
Magie ve službách CIA, zní to jako šílená konspirační teorie, kterou si vymyslel člověk, který dozajista věří i tomu, že je země placatá a vláda ovládá počasí. Avšak narozdíl od těch dalších dvou konspiračních teorií, tohle je případ, který se doopravdy prokázal a nejen to, CIA ho sama zveřejnila a přiznala se k tomu. Proč se CIA rozhodla zaměstnat věštce a jak jí pomohli v průběhu studené války?
Všichni jsme se dozajista v hodinách dějepisu učili o studené válce, není nutno jí tedy představovat. Její průběh místy mohl připomínat až dětinské předhánění, co má on, chci i já. Proto, když se v roce 1970 dostaly do USA zprávy o tom, že SSSR zaměstnává věštce, bylo jasné, jaký bude další krok americké vlády. Dodnes není jisté, jestli tato zpráva byla pravdivá, nebo jen špatně přeložený report, chybně pochopená interakce, nebo snad špatný, tedy velmi drahý, vtip. Vzhledem k tomu, že však SSSR do věštců údajně investovalo přes 60 milionů rublů, USA nemohlo zůstat pozadu. Proto tedy v roce 1972 započali podobný projekt na americké půdě. Nejdříve ho zaštiťovala Defense Intelligence Agency a Stanford Research Institute pod několika různými krycími jmény, například Gondola Wish, Grill flame, Center Lane a podobně. Výsledný název projektu Stargate, pod jímž je také nejznámější, však začala používat CIA až dlouho po jeho počátku, v roce 1991.
Podle zpráv z SSSR se sovětští vědci pokoušeli provést takzvanou prekognici a dálkové sledování (remote viewing). Prekognice byla definována, jako sledování míst a událostí, které se teprve mají stát, tedy jednoduše řečeno, předpovídání budoucnosti. Dálkové sledování mělo umožnit sledujícímu bez jakýchkoliv pomůcek vidět vzdálené lidi, předměty, místa a situace. CIA se zaměřila právě na to. Proč se tehdy nerozhodli prozkoumat i předpovídání budoucnosti není známo.
Nějdříve se tedy museli nabrat zkušení věštci, psychici a média. Ti se vyhledali a podstoupili několik obtížnostně rostoucích testů. Jeden z úkolů například vypadal tak, že ve vedlejší místnosti od testovaného seděl voják, který si měl představovat nějakou scenérii, například dům a jeho zahradu. Psychik to měl následovně popsat. Minimální hranice pro postoupení do dalšího kola byla 65% úspěšnost, ale většina úspěšných kandidátů údajně měla tato procenta mnohem větší. Kandidátům navíc nebylo nikdy sděleno, jak moc úspěli, aby jejich úspěchy, či neúspěchy, nemohly ovlivnit jejich sebevědomí a tedy i výsledky.
Jendím z nejznámějších úspěšných kandidátů tohoto projektu byl i Uri Geller. Tehdy to byl jeden z prvních magických zaměstnanců CIA. Brzy na něj ale jistý Ray Haymenem napsal report, který ho těžce kritizoval a nazval lhářem. Uri Geller byl tedy vyhozen a dál pokračoval s dosti úspěšnou kariérou věštce v civilu. Ray Haymen nebyl zdaleka jediný kritik tohoto projektu. Většina agentů a pracovníků, kteří o projektu věděli, s ním údajně nechtěli mít nic společného. Projektu nikdo nevěřil, nebral ho seriózně. Tedy i když věštci na něco přišli, udělali nový objev, nebo dokonce něco předpověděli, málokdy se s těmito fakty opravdu v praxi pracovalo. Kvůli této obecné nedůvěře projekt také nikdy neměl moc zaměstnanců, většinově se pohyboval kolem dvaceti.
Projekt si za celá ta léta prošel také několika změnami. Pod DIA a SRI ho do roku 1987 spravovali Lt. Frederick Holmes Atwater a maj. gen. Albert Stubblebin. Pak ho ale převzala americká CIA. Skrz celá léta průběhu Stargate projektu do něj USA investovalo kolem 20 milionů dolarů.
I přes veškeré pochyby a nedůvěru se projekt pyšní alespoň jedním velkým úspěchem. Roku 1976 na neznámém místě v Africe se zřítilo sovětské letadlo, které údajně neslo hodnotné informace, které by se CIA hodily. Úkol najít to letadlo byl tehdy zadán věštkyni jménem Rosemary Smith, která prý ihned vstoupila do jakéhosi transu a následovně ukázala na místo na mapě. Když CIA prozkoumala lokaci, našla letadlo přesně na místě, které Rosemary ukázala. Jeden z pracovníků, Dale Graff, říká, že byl svědkem několika dalších zásadních úspěchů a průlomů a lituje, že projekt nebyl brán dostatečně vážně na to, aby se tyto průlomy v praxi doopravdy použily.
I přes tento velký úspěch projekt v roce 1995 přešel do reevaluace a různí odborníci měli reportovat, zda-li má projekt smysl. Tehdy zprávy podávali Jessica Utts, Meena Shah a Ray Hayman. Ray Hayman projekt kritizoval už od začátku, byl to on, kdo mohl za vyhazov Uriho Gellera a není tedy divu, že i tentokrát projekt popsal za zbytečný a nefunkční. Na druhou stranu Jessica Utts projekt hodnotila jako přínosný a velmi užitečný. Její názor se později však uznal jako irelevantní a subjektivní, protože v projektu údajně měla jakýsi střet zájmů.
V roce 1995 byl tedy projekt zrušen pro neefektivitu a nedostatečné výsledky. Podle Time magazínu však i po tomto rozpuštění v roce 1995 pro CIA pracovali tři věštci, či psychici na plný úvazek.
Už v roce 1995 se CIA přiznala k existenci Stargate projektu, ale většinu dokumentů o něm odhalila a na veřejnost vypustila až v roce 2017. To však nebyla první zmínka americké společnosti o existenci projektu. Nedlouho po nalezení letadla Rosemary Smith se objevil investigativní novinář Jack Anderson, který projekt odhalil. Tehdy CIA všechno popřela a americká vláda společně s celou americkou společností Jackovo nařknutí označila za šílenou konspirační teorii.
Přestože byl projekt uzavřen pro nedostatek výsledků, běžel přes dvacet let. Věštci na jeho začátcích prošli testy a v jeho průběhu údajně nosili překvapivě dobré výsledky. Dle několika svědectví psychici dokázali hledat lidi, ponorky, letadla a odhalovat špióny. Prý dokázali vidět do místností sovětských základen stovky kilometrů vzdálených s podivuhodnou přesností, vědce neustále udivovalo, jak akurátní věštci dokázali být. Často odhalili informace, které se nedaly jinak ani satelitem, sledováním, či čímkoliv jiným, vysledovat. Proto projekt dodnes zanechává více otázek než odpovědí. Začali s tím vším opravdu sověti, nebo to byla jen chyba v komunikaci? Jak věštci vůbec prošli testy? Byl nález letadla v Africe jen náhodou? Pokud ano, jak dokázal psychik jen tak popsat do detailu místnost stovky kilometrů vzdálenou? Mohla by být magie budoucnost válečných strategií?
