Článek
Divácká fascinace a profit
Už od středověku a raného novověku byli lidé s tělesnými deformacemi nebo neobvyklým vzhledem vystavováni jako objekty zájmu. V 19. století, zejména ve Spojených státech a v Evropě, panoptika dosáhla vrcholu. Byla komerčně organizovaná, s jasně definovanými „atrakcemi“, plakáty, reklamními letáky i účastí lékařů, kteří měli divákům potvrdit, že to, co vidí, je skutečné.
Panoptikum znamenalo v podstatě výstavu biologických kuriozit – lidí s výjimečně vysokým nebo nízkým vzrůstem, s deformitami, nemocemi či jinými tělesnými zvláštnostmi. Pro vystavované to byla často jediná možnost obživy, pro provozovatele zdroj značného zisku.
Oblíbené typy vystavovaných lidí
Sloní muž – Joseph Merrick (více info zde), jehož extrémní deformace učinily z jeho života symbol hrůzy i soucitu. Nejprve byl vystavován v Londýně, později našel útočiště v nemocnici. Jeho příběh ukazuje, že za showmanským pozlátkem se často skrývala lidská tragédie.
Žijící kostlivec – extrémně hubení muži s tělem téměř bez tuku, prezentovaní jako bytosti na hraně mezi živým člověkem a smrtí. Reklamy zdůrazňovaly, že jedí normálně, aby kontrast mezi jejich vyhublým vzhledem a údajně běžným životním stylem působil šokujícím dojmem.
Tlustá dáma – ženy s enormní tělesnou hmotností. Byly protikladem žijících kostlivců a často se objevovaly ve dvojicích s nimi, aby kontrast ještě více přitahoval diváky.
Siamská dvojčata – kromě proslulých bratrů Changa a Enga Bunkerů byla slavná také italská siamská dvojčata Giacomo a Giovanni Battista Tocci, narozená v roce 1875. Jejich spojení fascinovalo Evropu i Ameriku a jejich vystupování se stalo velmi vyhledávaným.
Čtyřnohá dívka – Myrtle Corbin (1868–1928), narozená se zdvojenou pánví a čtyřmi nohami. Její výjimečnost ji učinila jednou z nejznámějších atrakcí panoptik své doby. (Více info zde)
Známé osobnosti panoptik
- Isaac W. Sprague (1841–1887) – proslulý jako „žijící kostlivec“. Jeho neuvěřitelně vyhublé tělo se stalo senzací.
- Artie Atherton (1890–1920) – další muž známý jako „žijící kostlivec“.
- John Rogan (1867–1905) – proslulý afroamerický obr
- Claude-Ambroise Seurat (1798–? po roce 1833) – francouzský „žijící kostlivec“, který se stal kuriozitou už na počátku 19. století.
- Matthias Buchinger (1674-1740) – muž původem z Německa narozený bez rukou a nohou, přesto se proslavil hrou na hudební nástroje, kouzly, uměleckou tvorbou a neobyčejnou obratností.
- Chang a Eng Bunker – slavná siamská dvojčata z Thajska, jejichž spojení těl vyvolávalo senzaci a dokázala se stát celebritami své doby.
- Myrtle Corbin – čtyřnohá dívka, jedna z nejvýraznějších atrakcí amerických panoptik.
- Giacomo a Giovanni Battista Tocci – siamská dvojčata z Itálie, která se proslula v Evropě i USA.
Jak panoptika fungovala a jak se vydělávalo
Výběr „atrakcí“ – showmani hledali lidi s tělesnými odlišnostmi: extrémní štíhlostí, obezitou, trpasličím vzrůstem, obří výškou či neobvyklými deformacemi. Někteří lidé se sami přihlásili, protože viděli ve vystavování jedinou možnost, jak se uživit.
Reklama – plakáty a letáky slibovaly šokující zážitek a jedinečnou podívanou. Zvědavost byla hlavní hnací silou publika.
Vystoupení – diváci zaplatili vstupné a před nimi se objevily „zázraky přírody“. Někdy byla panoptika doplněna i pseudovědeckými přednáškami, aby diváci měli pocit, že se účastní nejen zábavy, ale i vzdělání.
Kombinace kontrastů – vystoupení často stavěla na protikladech. Žijící kostlivec vedle Tlusté dámy, obři vedle liliputů. Kontrast byl hlavní byznys.
Etika, důsledky a úpadek
Profity byly značné, ale cena obrovská.
Vystavovaní lidé byli veřejně stigmatizováni, zbaveni soukromí a často zcela závislí na vůli svých manažerů. Někteří však paradoxně dosáhli lepšího postavení než by jim tehdejší společnost umožnila mimo panoptikum.
S rozvojem medicíny začalo být zřejmé, že mnohá „monstra“ jsou ve skutečnosti lidé trpící genetickými poruchami či nemocemi. Tím klesala atraktivita.
Společenský pohled se postupně měnil. Lidská práva, důraz na důstojnost a odpor k vystavování postižených jako atrakcí vedly k tomu, že panoptika ve 20. století prakticky zanikla.
Slavné postavy a jejich osudy
- Sloní muž – Joseph Merrick – jeho příběh se stal symbolem lidské tragédie, ale i důstojnosti.
- Žijící kostlivci – Sprague, Atherton, Rogan a další, kteří zosobňovali extrémní vychrtlost.
- Tlusté dámy – ženy s obrovskou hmotností, které se staly protikladem k žijícím kostlivcům.
- Siamská dvojčata – Bunkerové i italští bratři Tocciové jako ukázka lidské odlišnosti, která fascinovala i děsila.
- Čtyřnohá dívka – Myrtle Corbin, jejíž výjimečný osud zaujal celé generace.
Kulturní dopad a dnešní pohled
Panoptika formovala vnímání tělesných abnormalit. Ve své době byla považována za zdroj zábavy i poznání, ve skutečnosti ale často sloužila jen k senzaci a zisku. Umění, literatura i film převzaly motivy „zrůdnosti“ a využily je jako metafory odlišnosti.
Dnes se na podobné jevy díváme jinak. Lékařská věda vysvětluje, co dříve působilo jako „monstrózní“. Společnost zdůrazňuje právo na důstojný život. Přesto fascinace lidskou odlišností nezmizela – jen se transformovala do dokumentů, sociálních sítí či médií, která se snaží balancovat mezi lidskou empatií a senzací.
Lekce z minulosti
Cirkusy a panoptika ukazují, jak snadno lze lidskou odlišnost proměnit v komoditu. Příběhy Žijícího kostlivce, Tlusté dámy, Sloního muže, Čtyřnohé dívky či siamských dvojčat jsou připomínkou, že za každým plakátem a křiklavou reklamou stál skutečný člověk, jehož život byl mnohdy složitější než pouhý „kuriózní výjev“.
Dnes si připomínáme nejen fascinaci davů, ale i sílu těch, kteří navzdory stigmatizaci dokázali žít, vystupovat a stát se součástí kulturních dějin. Otázkou zůstává, zda byli provozovatelé panoptik krutí obchodníci vydělávající na nešťastných osudech, anebo „pomocná ruka“ v uplatnění se na trhu práce. Pravda mohla být někde uprostřed. A jaký je váš názor?
