Článek
V nitru společnosti se často skrývá nelítostné napětí: na jedné straně lidé, kteří žijí od výplaty k výplatě, tzv. z ruky do úst, každý ušetřený peníz je vzácný. Na druhé straně – ti, jejichž obchody nejsou omezeny limity běžného světa. A právě v této propasti mezi bídou a přepychem se může rodící se korupce zrodit – v zákoutích mezinárodních sítí daňových schémat.
Nedávno odhalil Evropský úřad veřejného žalobce (EPPO) v České republice jednu z největších kauz poslední doby: tzv. daňový podvod v elektronikou obchodovaném provozu, kdy škoda pro státní pokladnu překračuje 4,7 miliardy korun. (Evropská prokuratura) Kauza, nazvaná operací „Záblesk“, šokuje nejen svým rozsahem, ale i schopností proplížit se skoro bez povšimnutí skrze složité mechanismy.
Ale jak je možné, že se systém, který má střežit veřejné finance a zajišťovat spravedlnost, stane zbraní. A co to říká o společnosti, která dovoluje, aby někdo kradl v takové míře, zatímco mnoho lidí bojuje o to, aby vůbec vyšlo s penězi na jídlo, byty, léky?
Průběh kauzy: co víme
Obvinění a rozsah podvodu
Na počátku října 2025 požádal EPPO, působící v Ostravě, o spolupráci Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ). 300 policistů provedlo 19 domovních a podnikových prohlídek v Česku, v pátek 16. října i v Polsku a na Slovensku.
Vyšetřování bylo vedeno pod krycím názvem „Záblesk“. Podle obžaloby se skupina jednotlivců zapletla do dlouhodobého schématu, v němž se elektronické zboží dováželo z třetích zemí (např. Hongkongu, Spojených arabských emirátů, USA) skrze firmy registrované v České republice. Tyto firmy pak vydávaly dokumenty o dodání zboží do jiných členských států EU (Maďarsko, Polsko, Slovensko), ovšem příjemci těchto zásilek v praxi neexistovali – nikdy nezaplatili, zboží nevyzvedli.
Zboží ale přitom bylo fyzicky doručeno (nikoliv těm „fiktivním“ adresátům). Kam? To je záhadou, na kterou detektivové stále hledají odpověď. Vyčíslená škoda přesahuje 4,7 miliardy korun (zhruba 187 milionů eur).
Ze 7 stíhaných osob bylo šest vzato do vazby, jednomu byla vazba nahrazena dohledem a zákazem opustit stát. Pokud budou usvědčeni, hrozí jim tresty od pěti do deseti let vězení.
Během razií byly zabaveny tři nemovitosti, luxusní hodinky a hotovost. Zmraženy byly bankovní účty za přibližně 42 milionů korun.
Nikdo z obviněných zatím nebyl pravomocně odsouzen — podle principu presumpce neviny platí, že jsou považováni za nevinné, dokud soud nerozhodne jinak.
Mechanismy podvodu: jak to mohlo klapat
Základní princip spočívá v takzvaném „missing trader“ nebo karuselovém DPH podvodu. Funguje několika způsoby:
- Fiktivní obchodníci – firmy založené pouze pro účel převodu papírů, bez skutečného podnikání.
- Intrakomunitární dodávky – v rámci EU jsou dodávky mezi členskými státy osvobozeny od DPH. To vytváří prostor pro vydávání fiktivních faktur, které pak někdo využije, aby si nárokoval vrácení DPH.
- Zmizení mezičlánků – když firma, která „dováží“, zmizí, nezaplatí daně, zatímco další firmy v řetězci mohou tvrdit, že zaplatily DPH nebo ji žádají zpět.
- Fyzické přesuny mimo účetní stopu – v tomto případě obchodníci tvrdí, že zboží šlo do fiktivních firem, ale ve skutečnosti bylo rozdistribuováno jinam.
V praxi to vypadá jako kouzlo – ale kombinace daňových výjimek, nedostatečné kontroly a mezinárodních přeshraničních operací umožňuje, aby se zboží „ztratilo“ v papírech.
Výzvy pro vyšetřování
Proč trvalo, než se podařilo systém odhalit?
- Komplexita řetězců: stovky firem, mezinárodní převody, virtuální příjemci.
- Křížové státy: podíl Polska, Maďarska, Slovenska a použití zahraničních schránek ztěžuje dohledání skutečných vlastníků.
- Mezinárodní spolupráce: EPPO působí jako nástroj pro koordinaci v případech daňových podvodů napříč EU.
- Skrytí peněz: některé majetky byly ukryty v nemovitostech, luxusních statcích, hodinkách – ne vše lze snadno vystopovat.
- Legální šedé zóny: existují mezinárodní daňové arbitrage, daňové ráje, „šedé struktury“, které se pohybují na hraně zákona – odhalit, co je legální optimalizace a co podvod, není vždy jednoduché.
Kontrast chudoby a extrémní chamtivosti: filosofie nerovnosti
Představme si dva obrazy:
Rodina v malé víkendové chatičce, kde každá energie, jídlo, výdaj se přísně promýšlí. Oba pracující lidé, poctiví a pečující o děti. Matka počítá, jestli bude stačit na léky, otec přemýšlí, jak zajistit školné.
Ten, kdo objíždí svět s luxusními hodinkami, pronajímá si kanceláře na daňových schématech, investuje do nemovitostí, a přesto je v čistém plusu, i když neplatí tomu, komu by měl.
O čem svědčí takové kauzy?
Kauza „Záblesk“ odhaluje struktury, které umožňují:
- Systémovou asymetrii – bohatí a sofistikovaní operátoři mají přístup ke službám (daňovým poradcům, strukturám, mezinárodním sítím), které běžný člověk nemá.
- Odměňování rizika – když se podaří vyhnout trestu, zisk je obrovský a motivace opětovného jednání roste.
- Odtáhnutí veřejných zdrojů – tyto miliardové výpadky se promítnou ve financování škol, sociálních služeb, infrastruktury.
- Etický rozkol – společnost začíná chápat: nemá smysl jednat poctivě, když jiní mohou krást miliardy a uniknout trestu.
Mnozí odpoví: „No takhle to běží ve světě.“ Ale právě to je výzvou pro spravedlnost: jak obnovit stát, kde je výhodnější být poctivý než vychytralý?
Jak to ovlivňuje „obyčejné lidi“
Pro rodiny v nouzi je to další tíha:
- Za méně vybavená školství, méně dotací, menší sociální pomoc.
- Za horší infrastrukturu v oblastech, které nejsou lukrativní.
- Za pocit beznaděje – protože se zdá, že všichni pravidla porušují, ale jen někteří za to pykají.
Když někdo krade „mezi řádky“ miliardy a tvrdí, že zákon to dovoluje nebo že to někdo dělá všude, ztrácí se hranice mezi trestem a možným ziskem.
Kde jsou slabá místa a jak je uzamknout?
Podívejme se na kroky, které pomáhají zmírnit možnost, že se podobné kauzy budou opakovat:
- Posílit finanční kontrolu
Auditní úřady by měly mít přístup ke všem přenosům, nejen domácím, ale i mezinárodním. Musí existovat rychlé nástroje pro zmrazení podezřelých účtů a majetku. - Zlepšit mezinárodní spolupráci
EPPO je krok tímto směrem. V rámci EU je nutné sdílet informace, standardizovat postupy, trestat pachatele i ve spolupráci se zeměmi mimo EU. - Transparentnost firemní struktury
Každá firma by měla mít skutečné vlastníky veřejně přístupné. Fiktivní společnosti a anonymní schránky by měly být eliminovány. - Silné tresty a reálné odhalení
Pokud trest není hrozbou, jen se přepisuje účet nicotnosti. Pachatelé musí cítit, že je to riziko, ne příležitost. - Kultura odpovědnosti a občanská kontrola
Média, nezávislí novináři, občanské iniciativy musí mít prostor a ochranu, aby mohly odhalovat a upozorňovat.
Vztah mezi veřejností a státem musí být založen na důvěře: stát má chránit, ne podporovat protekci.
Povaha lidská: proč někteří zbohatnou na krádeži, jiní kradou drobnosti, aby přežili
Takové případy často odhalují hlubší pnutí v psychice společnosti:
- Když systém dovolí zneužití, ti, kdo hledají výhodu, budou hledat mezery.
- Lidé, kteří žijí v každodenní nejistotě, se často drží pravidel – protože nemají jinou volbu.
- Ti, kdo mohou, manipulují s pravidly – a často i s lidmi, kteří je mají kontrolovat.
Nemluvíme o dělení „dobrý vs. zlý“. Mluvíme o proměnlivé etice, o systému, který dává výhodu těm silnějším, ať už sebevědomějším, vytřelým, či skrývajícím se.
Je těžké se divit, že někdo ztratí úctu ke státu, který se nechá okrádat – když ten stát neumí prokázat, že je spravedlivý.
Konečně – je to výzva pro nás všechny: být natolik bdělí, natolik občansky aktivní, abychom tolerovali jen takový systém, který trestá skutečné zločiny – nejen ty z malých krádeží chleba, ale i ty, kdo berou veřejné finance jako hračku.
