Článek
Když se v roce 1987 objevil na plátnech kin film Hříšný tanec, nikdo ještě netušil, že se zrodil jeden z nejúspěšnějších romantických snímků všech dob. Většina fanoušků ani nespočítá, kolikrát slyšeli ikonickou větu: Baby nebude sedět v koutě. Dvojice Patrick Swayze a Jennifer Grey byla nezapomenutelná. Stejně tak se ale divákům vryl do paměti číšník Robbie – pohledný student medicíny, který střídal holky jako ponožky. Když Penny otěhotněla, odmítl převzít zodpovědnost a obrátil se k ní zády. Měl už v té době vyhlédnutou dcerušku z dobré rodiny. Rolí Robbieho se proslavil tehdy neznámý Max Cantor a sobeckého, bezohledného mladíka zahrál opravdu na jedničku.
Slavným hercem být nechtěl
Max Cantor se narodil 15. července 1959 v New Yorku do intelektuálně založené rodiny. Otec byl úspěšný a známý divadelní producent, matka fotografka. Nikoho by nepřekvapilo, kdyby měl syn herecké ambice a toužil po kariéře filmové hvězdy. A Max s herectvím konec konců koketoval už v dětském věku, kdy hrál ve školních divadelních představeních. Tenhle koníček ho provázel i během studií na prestižní Harvardově univerzitě.
Po dokončení univerzity zkoušel štěstí ve filmovém světě. Měl za sebou pár menších televizních rolí, když uspěl v castingu na film Hříšný tanec. Tvůrcům se do role největšího padoucha celého příběhu opravdu hodil. Podle vzpomínek jednoho z členů komparzu vystupoval Max Cantor sebevědomě až arogantně. Míval prý dokonce neshody s choreografem Kennym Ortegou. „Robbie byl Robbie i mimo kameru,“ nechal se slyšet jeden ze členů štábu. Někteří fanoušci dodnes spekulují, že právě proto působil jako Robbie tak přesvědčivě. Tahle role se nakonec stala jeho jediným významným hereckým počinem. Ačkoliv film otevřel řadě jeho kolegů dveře k dalším zajímavým rolím, Max vzápětí svoje životní kroky vedl úplně jiným směrem.
Herectví byla jen krátká odbočka v kariéře žurnalisty
Krátce poté, co padla poslední klapka, a skončilo natáčení Hříšného tance, se Max začal věnovat investigativní novinařině. Zajímal ho zejména život lidí na okraji společnosti a jeho cílem bylo detailně poznat prostředí drogově závislých lidí v New Yorku. Trávil mezi nimi hodně času a snažil se proniknout do jejich děsivého světa. To se mu nakonec stalo osudným. Jeho vlastní život začala ovládat závislost na drogách.
Smrt přišla příliš brzy
18. října 1991 byl Max ve svém newyorském bytě nalezen bez známek života. Bylo mu pouhých dvaatřicet, když zemřel na předávkování heroinem. Smrt mladého člověka, který toho měl tolik před sebou, samozřejmě šokovala rodinu i přátele. Řada z nich si možná dodnes klade otázku, zda by tu Max ještě byl, kdyby zůstal u herectví a s drogově závislými lidmi z okraje společnosti nikdy nepřišel do styku. To už se ale dostáváme k otázkám, na které prostě neexistuje odpověď.
Číšník Robbie tak zůstává jedním z nejméně oblíbených filmových hrdinů osmdesátých let, jeho bezohledné chování většina diváků odsuzovala. Skutečný osud muže, který ho ztvárnil, ale zanechává mnohem rozporuplnější pocity.
Zdroje:
