Článek
Jen dvě ze šesti manželek Jindřicha VIII. měly to štěstí, že svého manžela přežily. Anna Klevská o deset let, Kateřina Parrová jen o něco víc než rok. Právě ona byla Jindřichovou poslední ženou a krátce po králově smrti se znovu vdala. Tentokrát z lásky a zdálo se, že našla život, po kterém toužila. K překvapení mnohých dokonce otěhotněla a ve svých 36 letech porodila první dítě – dcerku Mary. Jenže její štěstí netrvalo dlouho. O pár dnů později byla mrtvá. A dodnes se spekuluje, co bylo příčinou její smrti.
Přežila krále, který připravil dvě královny o hlavu
Kateřina Parrová patří spíše k méně známým manželkám Jindřicha VIII. S Kateřinou Aragonskou se rozvedl, Annu Boleynovou nechal popravit, Jane Seymourová zemřela po porodu jeho jediného syna. Annu Klevskou zavrhnul krátce po svatbě, Kateřina Howardová přišla o hlavu. Když se v roce 1543 po šesté ženil, bylo Kateřině Parrové jednatřicet a jemu přes padesát. Spíš než manželkou tak byla ošetřovatelkou stárnoucího krále, kterého sužovala řada chorob. I v této nepopulární roli dokázala inteligentní a na svou dobu velmi vzdělaná Kateřina přežít. Nějakou dobu působila dokonce jako regentka. Když 28. ledna 1547 Jindřich VIII. zemřel, získala něco, o čem snila dlouhé roky – svobodu. Tentokrát byla rozhodnutá zařídit si život podle svého. A pozice anglické královny jí nabízela možnosti, jaké tudorovské ženy za normálních okolností neměly.
Mohla se vdát z lásky
Životní láskou Kateřiny Parrové byl podle některých zdrojů Thomas Seymour, bratr tehdejší královy třetí manželky Jane Seymourové a strýc budoucího krále Eduarda VI. Málokdo ví, že král byl Kateřininým třetím manželem. První dva – Edward Borough a John Neville – zemřeli. Už po smrti Johna Nevilla si Kateřina chtěla vzít Thomase, její krása ale upoutala krále a mladá žena se musela podřídit jeho přání.
Po Jindřichově smrti, ale už nic nebránilo tomu, aby si vzala muže svého srdce. Za Seymoura se provdala jen několik měsíců poté, co Jindřich VIII. vydechl naposledy. Po letech, kdy musela své vlastní touhy podřizovat povinnostem a politice, konečně mohla začít žít podle svých představ. Už za králova života měla Kateřina velmi dobré vztahy s jeho dětmi. Oblíbila si zejména Alžbětu. Tu posléze vychovávala a měly k sobě skutečně blízko.
Těhotenství, které už nikdo nečekal
S žádným ze svých tří předchozích manželů Kateřina neotěhotněla. Tentokrát se to ale podařilo a ve svých šestatřiceti letech se stala matkou. 30. srpna 1548 porodila dceru Mary. A podle informací, které posléze poskytla jedna z jejích dvorních dam, se Kateřina po porodu cítila dobře. Nic nenasvědčovalo tomu, že by měla za pár dnů zemřít. Jenže pak došlo k náhlému zvratu. Dostavila se horečka, slabost a posléze delirium. 5. září 1548 Kateřina Parrová zemřela. A mnoho historických zdrojů uvádí jako příčinu její smrti poporodní horečku, tzv. horečku omladnic. Kolem její smrti ale dodnes zůstává až příliš mnoho otazníků.
Uspěchaný pohřeb a olověná rakev
V tudorovské době nebylo výjimkou, když byl člen královské rodiny pohřben až několik týdnů po smrti. Samotné zařizování pohřbu trvalo velmi dlouho. Kateřina však byla pohřbena dva dny po své smrti. Když zvážíte, že zemřela více než 100 mil od Londýna, nejspíš se na královském dvoře v době jejího pohřbu vůbec nevědělo, že je po smrti.
Ačkoliv by ona sama coby velmi zbožná protestantka nejspíš na velkolepém pohřbu v katedrále netrvala, stále byla považována za anglickou královnu a těžko by měla možnost vyslovit jakékoliv přání ohledně pohřebního ceremoniálu. Vše by se podřizovalo protokolu. Přesto ji pohřbili v malé kapli bez jakékoliv okázalosti. O jejím pohřbu se často mluví jako o prvním veřejném protestantském pohřbu významné anglické osobnosti v historii. Existuje o něm dokonce písemný záznam. Ten však nejzáhadnější část posledního rozloučení vůbec nezmiňuje.
Kateřinino tělo bylo totiž obaleno několika vrstvami voskovaného plátna a uloženo do velmi těsné olověné rakve, což zabránilo rozkladu. To byl postup na hony vzdálený standardním metodám, kdy byly králové a královny důkladně balzamováni, aby tělo nebožtíka zvládlo přesun na dlouhé vzdálenosti. Výjimkou nebylo, když se dotyčný dočkal pohřbu až několik měsíců po smrti. Kateřinu pohřbili v podstatě jen několik desítek metrů od místa, kde zemřela a navíc velmi rychle. Použití voskového plátna ani těsné olověné rakve tedy nedávalo moc smysl.
Po staletí tedy tohle všechno vyvolává řadu otázek. Mohlo jít o mor? Nebo o jinou infekci? A proč bylo její tělo tak důkladně chráněno před rozkladem, když ji pohřbili téměř okamžitě? Nebo šlo dokonce o úkladnou vraždu? Elizabeth Tyrwhitová, Kateřinina dvorní dáma, totiž posléze poskytla svědectví. Podle ní se Kateřiny zdravotní stav 3. září prudce zhoršil a sama královna se domnívala, že na tom má podíl Thomas Seymour. Podezírala ho z nekalých úmyslů s mladinkou Alžbětou. Když pak 5. září brzy ráno zemřela, její manžel téměř okamžitě opustil panství.
Byla otrávena?
Musíme si ale uvědomit, že Tyrwhitová svědčila v rámci procesu, jehož cílem bylo prohlásit Thomase Seymoura za zrádce. Seymour se mezitím dostal do vážných problémů kvůli svým politickým ambicím a pokusům posílit svůj vliv u mladého Eduarda VI. Krátce po smrti svojí ženy byl uvězněn v Toweru a Kateřinu přežil jen o několik měsíců. V březnu 1549 ho za velezradu popravili. Důvodů bylo hned několik – snažil se posílit svůj politický vliv na navíc podle všeho usiloval o sňatek s princeznou Alžbětou, budoucí královnou Alžbětou I. Malá Mary Seymourová tak přišla o oba rodiče ještě jako nemluvně. O jejím dalším osudu se toho moc neví. Po smrti rodičů vyrůstala u vévodkyně ze Suffolku, ale kolem svých druhých narozenin mizí z historických záznamů. Nejpravděpodobnější je, že zemřela ještě jako malé dítě. Existuje však i legenda, podle níž se dožila dospělosti a provdala se. Důkazy pro to ale chybějí.
Nedopřáli jí klid ani po smrti
V 17. století upadl Kateřinin hrob v zapomnění poté, co Anglii zachvátila občanská válka. Byl objeven až na konci století osmnáctého, konkrétně v roce 1782, v ruinách kaple. Vzápětí také došlo k otevření rakve. Podle historických pramenů bylo tělo ve velmi dobrém stavu. Olověná rakev a vrstvy voskového plátna bránily přirozenému rozkladu. Rakev pak ale byla opakovaně otevřena znovu v letech 1783, 1784, 1786 a 1792, kdy se do hrobu vloupali vandalové a dokonce hodili tělo královny na hromadu odpadků. To vedlo k radikálnímu rozhodnutí, pohřbít Kateřinu do skrytého, obezděného hrobu.
Současná hrobka Kateřiny Paarové v kapli Sudeley Castle v Gloucestershiru.
V roce 1817 byla rakev otevřena naposledy, když došlo k jejímu přemístění do krypty pod kaplí. V tu dobu už byla podle pramenů uvnitř pouze kostra. V roce 1861 našly ostatky královny konečně svůj klid. Rakev byla přemístěna do kompletně zrestaurované kaple, kde se jí dostalo důstojné novogotické hrobky s ležící mramorovou sochou. Ta dodnes připomíná ženu, jejíž život byl úzce spojen s jedním z nejdramatičtějších období anglických dějin. Kateřina Parrová přežila Jindřicha VIII., ale vlastní život si podle svých představ užívala jen krátce. Zemřela šest dní po porodu své jediné dcery. A ani po smrti jí osud nedopřál klid.
Zdroje:
