Hlavní obsah
Názory a úvahy

Novinářské peklo zvané honba za proklikem na článek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: GaudiLab/Shutterstock

GLOSA - Proklik na článek je mana. Kdo nemá prokliky, jako by nebyl a nic si nevydělá. Novináři se honí za zlatým prasetem na piedestalu za cenu devalvace jejich práce. A algoritmy jim k tomu tleskají.

Článek

Jediný, kdo neumí klikat, je Andrej Babiš, ale ten se to určitě naučí, až jednou dorazí do práce. Jinak to zvládne každý, včetně batolat, a o to v dnešní online žurnalistice jde.

Hon na zlaté prase

Modla a zlaté prase na piedestalu je proklik na článek a novinářů se o tom už i zdá. Na poradách se už dávno tolik neřeší obsah jako funkce textu, který má díky reklamě poblikávající okolo vydělat peníze. Kromě toho, že jsou články oblepené reklamou natolik, že se nedají ani číst, protože nevíte, jestli jste ještě v původním textu, nebo to povídání o vložkách už je placená část, tak dochází k jejich devalvaci, rozumějte kvalita nic moc.

Jediné, o co jde, je atraktivita titulku často na hraně click-baitu a novináři jsou pod neustálým tlakem, aby se jejich články objevovaly na předních místech ve vyhledávačích a kreativní proces psaní bere za své. Bojují s konkurencí dalších článků, aby ten svůj protlačili v soutěži, kde je rozhodčím algoritmus.

Ti, co jsou na tom lépe, berou fixní plat a maximálně dostanou od šéfa za uši, že jejich texty nemají dostatečnou čtenost. Ti, co jsou na tom hůř, jsou „ičaři“ placení jen za prokliky. Možná mě za to vyrazí z práce, ale řeknu vám, kolik se platí za průměrně navštěvovaný článek. Je to 70 - 100 korun. A to jste se smáli kurýrům, že mají blbou práci. Takovou torturu podstupují většinou studenti nebo matky s dětmi (já), které si na trhu práce nemohou zrovna vyskakovat. Někteří kolegové, aby si vydělali, píší i deset článků za den. Je to možné? Je, když je kopírujete odjinud, občas se na to sice přijde, ale nevadí. Holt už to není žurnalistika, ale copy-writing v doslovném překladu.

´Fanoušci šílí´ je klišé, které způsobuje nevolnost

Takže jediná možnost, když jeden nechce okusovat lišejník a posílat děti na žebrotu, je psát bulvár. Větší čtenost, více peněz. Nejdřív se rozloučíte s představou, že z člověka bude druhý Kmenta, pak to chce ještě vytěsnit morální kompas.

V redakci, kde pracuji, máme bulvár i běžné zpravodajství. Nejčtenější článek za loňský rok, je „Jenifer Aniston nahá v koupelně, fanoušci šílí´. Z fráze ´fanoušci šílí ´mám nevolnost, lid si to ale žádá. A nemyslete si, že je v bulváru na růžích ustláno. Představte si, že nějaká VIP (kterou ani neznáte, tak si ji nejdřív musíte vygooglit) postne na Instagram fotku. Většinou nahou, s rukou někde, aby to nebylo úplně blbý. A vy o tom musíte napsat čtyři delší odstavce, které článek k publikaci minimálně musí mít. To chce velkou fantazii, věřte mi.

Reality show místo zpravodajství

Tak a teď ruku na srdce. Kdo za tohle všechno může? Správně, vy čtenáři. (Už se těším na ty komentáře). Bulvár je nejčtenější, tak se píše. Nejvíce se kliká na skandální titulky, tak se tak publikují. Kdyby vás nezajímaly béčkové celebrity, jejich prsa a břicha a klikali jste na nudné titulky, například pokud by čtenáře více zaujalo ´Zelenskij na návštěvě ve Velké Británii´ místo ´Ukrajinský prezident v ve vojenských kanadách, totálně ponížil prince Charlese´, bylo by vše jinak.

A není to jen bulvár. V naší redakci podle čtenosti ve zpravodajství vedou články, které mají blízko k reality show. To jsou takové ty, co začínají: „Záběry ukazují, jak …“ nejoblíbenější jsou ´záběry ´z války na Ukrajině, kde dostávají Rusové za uši. Věřte, že na našem nejmenovaném webu najdete každý den alespoň dvě takové ´aktuality´ .

Mizí obsah za cenu funkce

Uznávám zlaté pravidlo žurnalistiky, že kdo neumí napsat čtivou první větu tak, aby čtenáře chytla, ať jde raději prodávat do Lidlu. Ale ne způsobem, kdy se ztrácí obsah a zůstává jen funkce vydělávání peněz pro ty v nejvyšších patrech.

Vytváří se obsah na míru pro publikum, to si diktuje, o čem se bude psát, a novináři jsou v roli poskoků. Pokud je jediným kritériem klikatelnost obsahu, vydáváme se na nebezpečnou cestu. Novináři by měli odhalovat pravdu, zajímat se o znepokojivé otázky a témata, což vyžaduje čas, na který není v online světě prostor.

A konečně i vy čtenáři můžete být někdy frustrovaní, že otevřete článek sice s bezvadným titulkem, ale obsah je ´falešný a prázdný (všichni víme, kdo to řekl). Ale klikli jste a tím vaše role v celém perverzním systému skončila.

Autorský text

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz