Kinžal vs. Patriot - Díl první - Květen 2023

V květnu 2023 rezonují v médiích zprávy o nasazení systémů protivzdušné obrany Patriot proti ruským hypersonickým střelám Ch-47M2 Kinžal. Oficiální prohlášení všech stran nelze brát vážně. V médiích je naprostý chaos a ani jedna strana nechce přiznat selhání svých zbrání. Ve výsledku nevíme vlastně nic, pokud nejsme fanatickým fanouškem jedné či druhé strany. Jistě ale víme, že do souboje byly zapojeny systémy Patriot a Kinžal. Jak to tedy mohlo dopadnout?

Dne 13. 5. 2023 došlo k léčce na ruské piloty, kteří operovali z území RF v Brjanské oblasti, přibližně 50 km od hranic s Ukrajinou. Odtud pravidelně bombardovali ukrajinské pozice pomocí leteckých bomb FAB-500 s modulem UMPK o doletu 70-90 km. Ukrajina zřejmě přesunula západní systémy PVO do Černigivské oblasti, kde na údernou skupinu počkali v utajení. Během dvou minut Rusko přišlo o moderní letadla SU-34, SU-35 a dva vrtulníky MI-8 vybavené prostředky pro průzkum a REB. Sestřely byly dokonce natočeny náhodnými civilisty, a z videí je jednoznačně patrné, že PLŘS byla velkých rozměrů, dost silná na to, aby rozlomila kabinu SU-34 „vejpůl“ a okamžitě usmrtila dvoučlennou posádku. To nedokáže žádný MANPAD, ani podobný menší typ přenosných raket. Zcela jednoznačně jde tedy vyloučit sabotáž z Ruského území pomocí drobných systémů PVO nějakých diverzních skupin. Posádky ostatních strojů měly stejný osud, a tak v součtu zahynulo 9 členů letectva RF. Jednalo se asi o nejhorší den ruského letectva od zahájení invaze. Zajímavostí je, že obě strany tento incident nijak oficiálně nekomentovaly, i přesto, že se jednalo o velký úspěch pro Ukrajinu. Důvod může být prostý - jedná se o první doložitelné použití raket západní výroby na území Ruska. Ukrajina nemá žádné postsovětské prostředky PVO, které by byly schopny provést podobný úder (kvalita zbylých S-300 a S-200 je sporná). Celý incident nechtěla ani jedna strana eskalovat, a obě strany to zahrály v médiích nějak tak do „autu“. Jako by se nic nestalo. Ruští piloti se ale rozhodli pomstít a rovněž rozuzlit záhadu, jestli dokáže Patriot sestřelit Kinžal, nebo ne. Zápletka jako z filmu.

Ačkoli se původně spekulovalo, že Ukrajina dostane starší verze Patriotů s raketami PAC-1, nebo novější verze PAC-2, opak byl pravdou. Ukrajina má k dispozici nejmodernější verzi Patriotu s raketami PAC-3 MSE/CRI. Navíc v oblasti Kyjeva jsou umístěny další špičkové prostředky PVO západní výroby, jako jsou IRIS-T, NASAMS a SAMP-T; to vše doplňují sovětské systémy BUK M1, S-300, S-200 a jiné menší systémy. Dá se tedy říct, že v oblasti Kyjeva se nachází vše nejlepší, co může západní svět nabídnout (vyjma Iron Dome), a to vše je soustředěné na jednom místě. k Patriotům je potřeba připomenout, že baterie Patriotu se skládá z vícero komponentů:

Jedná se tedy o soubor techniky, která je rozmístěná i několik set metrů od sebe. Klíčové komponenty jsou radar a řídicí centrum. Bez těchto dvou komponentů není zbytek baterie funkční. Podle dostupných videí je jisté, že v Kyjevě byly minimálně 2-4 odpalovací vozy (32 ks+ raket dohromady). Nutno poznamenat, že jedna PLŘS do Patriotu stojí v přepočtu okolo 110 milionů korun. Pouhé nabití takové baterie Patriotu tedy stojí těžko uvěřitelných 3,5 miliardy korun za 32 ks moderních anti-raket jako jsou verze PAC-3.

Než začneme rozebírat samotný souboj, je nutné připomenout oficiální prohlášení všech tří stran:

Z toho lze usuzovat, že minimálně 2 ze 3 tvrzení nejsou pravdivá, a pravda bude asi někde mezi. Nejblíže pravdě budou nejspíše USA. Pojďme si vysvětlit proč:

Kolem CH-47M2 vznikla mýtická představa, že se jedná o první hypersonickou zbraň, která je navíc nezastavitelná. Ale co vlastně znamená hypersonická? Jako hypersonické označujeme předměty, které se pohybují rychlostí Mach 5 a více. Tedy skoro všechny balistické rakety jsou hypersonické. Německé V-2, které dopadaly na Londýn již v roce 1944, dosahovaly rychlostí Mach 5. Dále pak můžeme jmenovat sovětské Scudy-B nebo Točky-U, které rovněž dosahují rychlostí Mach 5 v určité fázi letu. A přesně proti těmto sovětským balistickým raketám byly vyrobeny systémy jako jsou MIM-104 Patriot. Tyto typy balistických raket již byly sestřeleny Patriotů v různých konfliktech, např. v Iráku. Na Ukrajině zase vcelku úspěšně sestřeluje ruská PVO balistické rakety Točka-U, které používá Ukrajina. Úvaha, že raketa o rychlosti Mach 5 je neporazitelná, je tedy naprosto nesmyslná.

Pokračovatelem ruských balistických raket je systém Iskander-M. Hlavním rozdílem oproti předchůdcům je trajektorie letu rakety. Rakety z Iskanderu-M už neletí po balistické křivce přes termosféru (vesmír), ale manévrují nepravidelnou trasou mezi troposférou a stratosférou, a jsou tím pádem mnohem hůře zachytitelné od samého odpalu. Rakety z Iskanderu-M, například 9M723, dosahují rychlostí dle různých publikací okolo Mach 6 až Mach 7. A co je vlastně Kinžal CH-47M2? Podle všeho je to upravená raketa z Iskanderu-M, která byla modifikována pro odpal ze vzduchu. Výhodou je samozřejmě počáteční rychlost a výška odpalu. Zřejmě proto hlavním nosičem je záchytný stíhač Mig-31K, což je naprosto unikátní stroj ve smyslu rychlostí a výškového dostupu. A zřejmě díky těmto výhodám je pravděpodobné, že Kinžal může vyvinout rychlost až Mach 10+. Fyzikální výhody odpalu ze vzduchu (oproti Iskanderu-M, který je odpalován ze země) jsou jednoznačné.

Už první údajný sestřel vyvolal spoustu otázek. Kličko se fotil u fragmentů, které se nedaly jednoznačně identifikovat (ale ani vyvrátit) jako zbytky bojové hlavice Ch-47M2 (není známo, jak přesně vypadá, je ukrytá uvnitř rakety a je asi stejná jako ta z Iskanderu). Technicky vzato, systém Patriot ani v nejmodernější verzi nedokáže zachytit cíle letící tak vysokou rychlostí, jakou má letět Kinžal. Během rychlostí okolo Mach 10 má být obal rakety obalen plazmou, což znemožňuje jeho detekci radarem. Anti-raketa z Patriotu pak dosahuje „pouhých“ Mach 4,5. Na druhou stranu jsou pochybnosti o tom, že Ch-47M2 dokáže udržet tak vysokou rychlost po celou dobu letu, a tak zde existuje pravděpodobnost, že je možné Kinžal za určitých okolností zachytit. Pravděpodobnost je ale vcelku nízká, a čas na detekci a sestřel je v řádech několika sekund.

O tom, jak přesně funguje, nebo nefunguje Kinžal, můžeme jenom spekulovat. Nejčastější teorie je ale ta, že v poslední fázi letu během finálního navádění na cíl raketa zpomalí na rychlost okolo Mach 4, a to je jediný možný okamžik, kdy by mohl být Kinžal zranitelným nějakým systémem PVO. Jenže i při rychlosti „pouhých“ Mach 4, je to i tak objekt pohybující se rychlostí 1,3 km za vteřinu, a při sestupu z 50-20 km výšky má posádka PVO doslova několik vteřin na detekci a destrukci.

Práci PVO mohou komplikovat i klamné cíle, které Kinžal nejspíše vypouští během sestupu úplně stejně, jako to dělá 9M723 z Iskanderu-M, ze kterého Kinžal vychází. To vše ještě komplikuje komplexnost ruských útoků, kdy je PVO zahlcena ostatními raketami, drony a dalšími klamnými cíly. Při součtu všeho výše uvedeného vzniká extrémně náročná situace pro jakýkoli systém PVO. Sestřelit Kinžal je tedy možné. Vše záleží na tom, jaká bude rychlost během konečné fáze letu na cíl. Nedávné zatýkání vědců, kteří stáli za vývojem Kinžalu v Rusku, ale nasvědčuje tomu, že někdo Putinovi o Mach 10 tak trochu kecal. Nebo neřekl, že se nejedná o dopadovou rychlost. Jinými slovy ho mystifikovali o technických vlastnostech. Toť k teorii a domněnkám.

Podíváme se na jedinečné video, ze kterého lze získat mnoho informací. I přesto, že na Ukrajině platí přísný zákaz dokumentování jakékoli vojenské techniky s trestem až 12 let vězení, se na povrch dostalo video zachycující postavení baterie Patriotu na letišti v Žulianech. Co je vlastně na videu zachyceno?

Na videu vidíme postavení Patriotu, který vypaluje 30 protiraket proti neznámým cílům. Poté, co jsou vyprázdněny všechny odpalovací kontejnery, následují 2 výbuchy někde v oblasti postavení baterie. Z tohoto videa můžeme vyvodit následující tvrzení:

Na základě tohoto zdokumentovaného souboje můžeme vyvodit, že efektivnost Patriotu, i s pomocí krytí ostatních špičkových systémů PVO, proti hypersonickým raketám typu Kinžal/Iskander není příliš vysoká. A to ani teoreticky (viz rozbor), ani prakticky (viz video). Z počtu odpálených raket vyplývá, že šance zasáhnout Kinžal/Iskander bude v řádech několika jednotek procent, a to pouze při souhře všech pozitivních okolností a šikovnosti obsluhy PVO.

Pokud byl útok proveden jinou, teoreticky méně vyspělou raketou než Kinžal/Iskander-M, vzbuzuje to ještě mnohem více otázek, méně odpovědí a více pochybností. A výsledek souboje? Nerozhodně s výhodou pro Kinžal. Útok sice nedokázal zničit baterii, ale úplně ji vyčerpal a postavil mimo hru minimálně na hodinu. Navíc ji i zcela jistě poškodil, jak potvrdily Spojené státy, které tímto vlastně i potvrdily pravost videa. Mluvit o stoprocentní efektivitě Kinžalu nebo naopak Patriotu ale není možné. Ani jeden systém nemůže být vždy bezchybný.

V článku mohou vzniknout některé technické nepřesnosti z toho důvodu, že konkrétní parametry jsou vojenským tajemstvím. Stejně tak ani jedna strana neuvádí pravdivé zprávy o průběhu bojových událostí.

Další díl se bude zabývat rozborem raketových útoků na přelomu 2023 a 2024.