Článek
Kdo sleduje evropskou chemickou politiku, nemohl si nevšimnout nebývalé aktivity kolem látek PFAS, kterým se přezdívá „věčné chemikálie“. Tisíce syntetických sloučenin, používaných od čtyřicátých let pro své vodoodpudivé, nepřilnavé a tepelně odolné vlastnosti, najdeme v outdoorovém oblečení, nepřilnavých pánvích, kosmetice, obalech potravin, hasicích pěnách i zdravotnických pomůckách. Jakmile se dostanou do životního prostředí, zůstávají tam prakticky navždy – a vědecké důkazy o jejich škodlivosti stále přibývají. A v poslední době to vypadá, že se také mění evropský přístup k těmto nebezpečným látkám.
Povinné sledování PFAS v pitné vodě
Od 12. ledna 2026 platí v celé EU nová pravidla pro monitoring PFAS v pitné vodě. Členské státy musí systematicky sledovat hladiny těchto látek a zajistit dodržování limitních hodnot stanovených přepracovanou směrnicí o pitné vodě z roku 2020. Jde o historicky první zavedení povinného harmonizovaného sledování „věčných chemikálií“ v pitné vodě na celoevropské úrovni.
Pokud naměřené hodnoty překročí limity, musí státy přijmout opatření na ochranu zdraví – uzavřít kontaminované studny, doplnit úpravárenské technologie nebo dočasně omezit využívání zasažených zdrojů. Zároveň musí informovat veřejnost.
Francie ukázala cestu zákazům PFAS ve spotřebním zboží
Zatímco celoevropská omezení PFAS v rámci nařízení REACH se stále připravují, Francie se rozhodla jednat na národní úrovni. Zákon přijatý 27. února 2025 zavedl od 1. ledna 2026 zákaz výroby, dovozu, vývozu a prodeje kosmetických přípravků, lyžařských vosků, oděvů, obuvi a impregnačních přípravků obsahujících PFAS. Výjimku dostaly pouze ochranné oděvy pro armádu a hasiče. Od roku 2030 se má zákaz rozšířit na všechny textilie s výjimkou technických průmyslových tkanin.
Francouzský zákon jde ale ještě dál. Zavádí povinnou kontrolu PFAS v pitné vodě, ukládá průmyslovým podnikům snížit vodní emise PFAS s cílem dosáhnout nulových vypouštění do pěti let a zavádí poplatek pro průmyslové znečišťovatele na principu „znečišťovatel platí“, a to ve výši 100 eur za každých 100 gramů PFAS vypuštěných do vod ročně. Francie se tak po Dánsku stala druhou zemí EU, která předběhla celoevropskou regulaci a vyslala jasný signál: na plošný unijní zákaz se čekat nemusí.
Konec PFAS v obalech potravin
Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), přináší od 12. srpna 2026 přísný zákaz PFAS v obalech přicházejících do styku s potravinami. Nová pravidla stanovují tři koncentrační limity. Důležité je, že neexistuje přechodné období pro existující zásoby. Jakýkoli potravinový obal překračující limity nebude moci být na trh EU uveden, i kdyby byl vyroben před srpnem 2026. Nařízení se vztahuje přímo na všechny členské státy bez nutnosti přenosu do národní legislativy.
Hasicí pěny: konec éry PFAS
Umíráček zvoní také „věčným chemikáliím“ v hasících pěnách. Od 23. října 2030 bude platit úplný zákaz uvádění na trh a používání hasicích pěn obsahujících PFAS, s koncentračním limitem 1 mg/l pro celkový součet těchto látek. Do té doby platí přechodná období pro kritické sektory, jako je civilní letectví, námořní přeprava nebo těžba ropy, s dočasnými výjimkami sahajícími až do deseti let.
Právě hasicí pěny patří historicky k nejvýznamnějším zdrojům kontaminace podzemních vod látkami PFAS. Typickými ohnisky znečištění jsou okolí letišť, vojenských základen a průmyslových areálů, kde se fluorové pěny po desetiletí používaly k hašení požárů hořlavých kapalin. Nová regulace je proto klíčovým krokem k zastavení dalšího šíření těchto látek v životním prostředí.
Chemická agentura ECHA posiluje
V lednu 2026 také vstoupil v platnost balíček „Jedna látka, jedno hodnocení“ (OSOA), který výrazně rozšiřuje pravomoci Evropské agentury pro chemické látky (ECHA). Agentura nově spravuje společnou datovou platformu integrující informace o chemických látkách z více než sedmdesáti právních předpisů, ve spolupráci s dalšími unijními orgány včetně Evropské agentury pro životní prostředí nebo Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. ECHA také přebírá nové úkoly, jako je příprava návrhů omezení nebezpečných látek v elektrických zařízeních nebo stanovování limitních hodnot pro perzistentní organické znečišťující látky v odpadech.
Posílení ECHA je důležité i v kontextu probíhajícího posuzování celoevropského omezení PFAS v rámci REACH, navrhovaného od roku 2023 pěticí členských zemí. Jde o dosud nejambicióznější pokus o plošné omezení celé skupiny „věčných chemikálií“.
A co Česko?
Česká republika zatím nemá vlastní zákon zaměřený na PFAS, jako má Francie nebo Dánsko. Situace se nicméně postupně posouvá. V dubnu 2025 uspořádal Senát odborný seminář věnovaný „věčným chemikáliím“, na němž se přední odborníci shodli, že Česko musí urychlit přijímání opatření proti kontaminaci PFAS. Od ledna 2024 jsou české vodárny povinny monitorovat dvacet vybraných PFAS v pitné vodě a od ledna 2026 platí hygienické limity v souladu s evropskou směrnicí. Výsledky pilotního screeningu přitom ukázaly, že stopové znečištění PFAS je v tuzemských vodách prakticky všudypřítomné, i když většina zdrojů zatím limity splňuje. Existují ovšem lokality s problematicky zvýšenými koncentracemi.
Pro Česko je klíčové, aby nepřistupovalo k regulaci PFAS pouze reaktivně, tedy jen přejímáním evropských pravidel, ale aktivně budovalo vlastní kapacity pro monitoring, identifikaci zdrojů znečištění a sanace kontaminovaných lokalit. Evropské novinky popsané v tomto článku ukazují jasný směr: éra volného užívání „věčných chemikálií“ se chýlí ke konci. Otázka zní, jak rychle se Česko dokáže přizpůsobit.
Arnika dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s přítomností toxických látek v životním prostředí i spotřebním zboží. Podpořit ji můžete například podepsáním výzvy Výrobky bez jedů.
