Článek
V prosinci 2025 Evropská komise zveřejnila návrh zákona, který se tváří nevinně: jmenuje se „omnibus pro bezpečnost potravin a krmiv“ a navenek slibuje méně papírování a rychlejší schvalování. Ve skutečnosti by přepsal jedno ze základních pravidel ochrany zdraví a životního prostředí v EU – systém pravidelného přezkumu pesticidů.
Proč vůbec pravidelný přezkum existuje
Pesticidy mají chránit zemědělské plodiny před škůdci, plevely a chorobami. Moderní zemědělství se bez nich v dnešním rozsahu neobejde. Jenže nepůsobí jen na cílové organismy. Pesticidy končí v půdě, ve vodě, ve vzduchu. Najdeme je v potravinách, v tělech zvířat, v mateřském mléce i v krvi dětí. Řada z nich narušuje hormony, poškozuje nervový systém nebo je podezřelá z karcinogenních účinků.
EU proto vyžaduje, aby každá účinná látka v pesticidech po určité době znovu prošla hodnocením. Věda se vyvíjí: co se před dvaceti lety zdálo bezpečné, dnes vypadá jinak. Klasickým příkladem je chlorpyrifos. Tento insekticid se desítky let běžně používal, až vědci prokázali, že poškozuje vývoj mozku u dětí. EU ho v roce 2020 zakázala – a bez pravidelného přezkumu by to dodnes neudělala.
Velký plán: povolení navěky
Na konci listopadu 2025 z Komise unikl návrh, který otřásl ekologickými i zdravotními organizacemi po celé Evropě. Dokument navrhoval, aby až 90 procent účinných látek v pesticidech dostalo povolení na dobu neurčitou. V praxi by to znamenalo, že přípravky jako glyfosát – herbicid klasifikovaný Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny jako „pravděpodobný karcinogen“ – nebo neurotoxický acetamiprid by se na trhu udržely bez dalšího přezkumu.
Reakce přišla rychle. Stovky organizací, statisíce evropských občanů a přes 200 odborníků na toxikologii, ekologii a zdraví podepsaly společné prohlášení s jednoznačným vzkazem Komisi: tento plán opusťte.
Komise ustoupila – ale jen trochu
Pod tlakem veřejnosti Komise návrh upravila. Text, který vydala 16. prosince 2025, už není tak radikální. Povolení na dobu neurčitou by se automaticky netýkala drtivé většiny pesticidů. Látky, u nichž se během hodnocení ukážou nejasnosti nebo mezery v datech, by musely projít cíleným přezkumem. Je to ústup od nejhoršího scénáře a uznává to i PAN Europe (Síť pro pesticidní akci).
Jenže – a tohle je klíčové – problémy zůstávají. A jsou závažné.
Po úpravách už by povolení na dobu neurčitou nedostávala drtivá většina látek, ale jako výchozí pravidlo v návrhu zůstává. Dosud to přitom platilo opačně: každá účinná látka musela po 10–15 letech projít novým hodnocením. Nově by Komise musela aktivně určit, která látka přezkum potřebuje. Důkazní břemeno se tím obrací – místo aby chemická firma v pravidelných přezkumech znovu prokazovala bezpečnost svého přípravku, by látka zůstala na trhu, dokud regulátor nesežene dost důvodů k přezkumu. Co je „dost důvodů“, návrh nedefinuje.
Návrh navíc výslovně omezuje právo členských států přihlížet k nejnovějším vědeckým poznatkům při hodnocení přípravků na ochranu rostlin. Tím se dostává do přímého rozporu s rozsudkem, který Soudní dvůr EU vydal v dubnu 2024 a v němž jasně řekl, že státy toto právo mají. Komise tedy navrhuje zákon, jenž by jí dovolil obejít soudní rozhodnutí.
Návrh také rozšiřuje výjimky pro nesplnění bezpečnostních standardů. Dosud bylo možné udělit výjimku jen při vážné hrozbě pro zdraví rostlin – typicky při výskytu nového škůdce. Nově by stačily i obecné „potřeby rostlinné výroby“ – což je tak vágní formulace, že se pod ni vejde prakticky cokoli. Pesticid, který bezpečnostní kritéria nesplňuje, by se tak mohl dostat na trh oklikou.
Prodlužují se také „doběhové lhůty“ pro zakázané pesticidy. I po zákazu by se tyto látky mohly používat až tři roky ze stávajících zásob. Zní to jako drobnost. V měřítku průmyslového zemědělství jde ale o obrovská množství jedů, které se ještě po vydání zákazu rozlijí na pole.
A návrh také výrazně uvolňuje podmínky pro letecké postřiky pesticidy drony. Dosud bylo nutné získat individuální povolení pro každý takový postřik. Nově by členské státy mohly udělit plošnou výjimku pro celé kategorie dronů. Letecké postřiky jsou přitom mimořádně rizikové kvůli takzvanému drift efektu – vítr odnáší pesticidní postřik daleko mimo cílovou plochu.
Zdraví není účetní položka, ale zdravotní náklady se spočítat dají
Aliance pro zdraví a životní prostředí HEAL připomíná, že už v roce 2017 byly společenské náklady spojené s pesticidy na evropské úrovni odhadnuty na 2,3 miliardy eur ročně. A to jen náklady, které lze pesticidům přímo připsat. Celá zátěž chronických nemocí spojených s dlouhodobou expozicí těmto látkám v té sumě není.
Zdravotní rizika, která vědci s pesticidy spojují čím dál přesvědčivěji jsou vážná – rakovina, poruchy nervového systému, hormonální dysrupce, neurovývojové poruchy u dětí. Pravidelné přezkumy jsou jediný nástroj, jak tyto poznatky uvést do praxe – tedy stáhnout z trhu látky, které se ukážou jako škodlivé, i když v době jejich schválení důkazy ještě nebyly k dispozici.
Nezávislá vědecká analýza zadaná nizozemským parlamentem přitom v dubnu konstatovala, že omnibus svoje deklarované cíle nesplní a přenese důkazní břemeno z výrobců na veřejnou sféru.
Omezit nebo zrušit přezkumy prostě neznamená, že pesticidy přestanou škodit. Znamená to jen, že o škodách nebudeme vědět – nebo budeme, ale nebudeme to moci zohledňovat.
Průmysl proti vědě a veřejnosti?
Návrh nevznikl ve vzduchoprázdnu. Zemědělský a chemický průmysl už několik let lobbuje za „zjednodušení“ přístupu k pesticidům. Tvrdí, že evropské schvalování je pomalé, drahé a že znevýhodňuje evropské zemědělce v mezinárodní konkurenci. Část těchto výhrad má svou váhu: systém přezkumů skutečně trpí průtahy a kapacitními problémy regulačních agentur.
Jenže řešením pomalého přezkumu nemůže být zrušení přezkumu. To je, jako bychom problém přeplněných nemocnic řešili tím, že nemocnice zavřeme.
Mezi vědci v tom panuje shoda. Věda o pesticidech se rychle vyvíjí: hodnotící metody se zpřesňují, lépe rozumíme kombinovaným účinkům látek, dokážeme přesněji posoudit rizika pro zranitelné skupiny – zejména pro těhotné ženy a malé děti. Zrušit povinnost tyto poznatky zohledňovat by znamenalo regulaci pesticidů zmrazit v čase. A to v době, kdy vědecké poznání naopak zrychluje.
Co přijde dál
Návrh teprve čeká na projednání v Evropském parlamentu a v Radě EU, kde zasedají vlády členských zemí. Obě instituce mohou návrh zásadně pozměnit, nebo zamítnout. Organizace jako PAN Europe, HEAL apelují na europoslance i národní vlády, aby tento krok zpět zablokovali a zaměřili se místo toho na skutečnou modernizaci systému – zrychlení a zefektivnění přezkumů, ne jejich likvidaci.
Česká republika by neměla stát stranou. Vláda má v Radě EU svůj hlas a čeští europoslanci mohou v parlamentu výrazně ovlivnit výsledek hlasování. Pesticidy, o nichž se rozhoduje v Bruselu, se pak stříkají na pole kolem českých vesnic, kumulují se v podzemních vodách, ze kterých čerpáme pitnou vodu, a končí v potravinách na pultech českých obchodů.
Arnika dlouhodobě sleduje, jak EU a Česká republika přistupují k regulaci chemických látek. Opakovaně se setkáváme s podobným vzorcem: pod záminkou snižování byrokratické zátěže se pomalu, ale soustavně oslabují právní záruky, které chrání lidi i přírodu. „Omnibus“ pro pesticidy je jen nejnovějším příkladem.
Pesticidy, jimž jsme vystaveni každý den – v jídle, vodě, vzduchu – by měly mít povolení podmíněné průběžnou kontrolou bezpečnosti. Ne povolení na věčné časy.
