Článek
Arnika společně se spolkem Čáslav pro všechny na jaře 2026 odebrala čtrnáct vzorků prachu, půdy a vody a čtyři vzorky vajec z domácích chovů v okolí čáslavské skládky. Analýzy provedly akreditované laboratoře Státního veterinárního ústavu a VŠCHT Praha.
Dva vzorky vajec překročily evropskou intervenční hodnotu pro dioxinům podobné PCB — 1,75 pikogramu toxického ekvivalentu na gram tuku. Nejzatíženější vzorek navíc překročil evropský limit 40 nanogramů na gram tuku pro součet šesti indikátorových PCB. Pochází z místa pouhých osm set metrů od areálu skládky, ve směru převládajícího větru.
Co to vlastně znamená? Polychlorované bifenyly patří mezi perzistentní organické polutanty zakázané Stockholmskou úmluvou. Kumulují se v tukové tkáni, poškozují imunitní a nervový systém a Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) je klasifikuje jako pravděpodobné lidské karcinogeny. V bývalém Československu se vyráběly pod obchodním názvem Delor — a právě delorovským směsím se svým složením podobají vzorky nalezené u Čáslavi. Stopy průmyslové minulosti, které měly dávno zmizet, tu pořád jsou.
Samo překročení limitu pro PCB je varovné. Celkový obrázek je ale ještě horší: všechna čáslavská vejce vykazovala výrazně vyšší hladiny DDT, hexachlorbenzenu a pentachlorbenzenu ve srovnání se supermarketovými. Slepice se hrabou v hlíně, klovou prach kolem sebe — jsou přirozeným bioindikátorem toho, co se v půdě a vzduchu děje. Když překročí limity jejich vejce, měli bychom zpozornět.
Olovo v prachu, karcinogen v zahradě
Na hlavní příjezdové cestě ke skládce naměřili v usazeném prachu 886 miligramů olova na kilogram. To překračuje orientační limit ministerstva životního prostředí dokonce pro průmyslové plochy — 800 miligramů na kilogram. Tentýž vzorek obsahoval nejvyšší koncentrace PCB a polycyklických aromatických uhlovodíků ze všech odebraných vzorků prachu. A koncentrace postupně klesaly směrem od skládky k obytné zástavbě — gradient znečištění jasně ukazuje, odkud prach přichází.
V zahradní půdě nedaleko skládky pak laboratoř naměřila benzo[a]pyren — prokázaný karcinogen — v koncentraci 2,04 miligramu na kilogram. Limit pro obytné plochy je 0,015 miligramu. Naměřená hodnota ho překročila stotřicetkrát. „Skládka je s vysokou pravděpodobností zdrojem kontaminace prachu i vajec doma chovaných slepic,“ upozorňuje Jindřich Petrlík z Arniky.
„Věčné chemikálie“ pod povrchem
Monitoring zachytil i stopy PFAS — syntetických látek, které se prakticky nerozkládají v životním prostředí. V monitorovacím vrtu u skládky nalezli čtyři PFAS typické pro skládkový průsak. Koncentrace PFBS překročila srovnatelné zahraniční hodnoty čtyřikrát, PFHxS čtyřiadvacetkrát. V potoce Klejnárka pod skládkou zaznamenali výzkumníci zvýšený obsah boru — dalšího indikátoru, že průsakové vody ze skládky pronikají do okolí.
Dobrou zprávou zůstává, že domovní studny v oblasti pitnou kvalitu zatím splňovaly. To „zatím“ ale neuklidní nikoho, kdo ví, jak se PFAS chovají v podzemní vodě — pomalu, vytrvale a zatím prakticky nezvratně stoupá jejich množství.
Čáslavský příběh není výjimka
Arnika se monitoringem vajec z okolí kontaminovaných lokalit zabývá po celém světě. Mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Emerging Contaminants, na které se podílelo dvacet dva vědců včetně sedmi z Česka, zjistila, že 88 procent vajec z volného chovu v okolí znečištěných míst na pěti kontinentech překračuje limity EU. Domácí slepice v blízkosti skládek, spaloven nebo průmyslových areálů fungují jako živá čidla — a jejich vejce říkají, co se v půdě a ovzduší hromadí. Princip je všude stejný a zneklidňující: tam, kde se v krajině nahromadí toxické látky, lidé, kteří jedí vajíčka od svých slepic, nevědomky přijímají dávky chemických látek, které měly být dávno minulostí.
Kdo to vyřeší — a za co
Dvacetihektarová skládka u Čáslavi funguje od devadesátých let a jejímu provozovateli, firmě AVE CZ, hrozí trestní stíhání za údajný podvod v řádu miliard korun. Město z poplatků za skládkování inkasovalo desítky miliónů ročně. Systematický nezávislý monitoring okolí ale dosud nedělal nikdo.
Arnika a spolek Čáslav pro všechny požadují rozšíření monitoringu o PFAS a polycyklické aromatické uhlovodíky, pravidelné analýzy skládkových vod a informování chovatelů slepic v okolí. „Pokud víme, že se ze skládky šíří látky, které současný systém nesleduje dostatečně, měli bychom jednat dříve, než se dnešní varovný signál stane zítřejším potvrzeným problémem,“ píše Nikola Jelínek z Arniky.
