Článek
V drogerii si kupujete krém na obličej, šampón nebo rtěnku a pravděpodobně předpokládáte, že tyto výrobky prošly přísnou kontrolou bezpečnosti. Evropská unie skutečně patří mezi regiony s nejpřísnější regulací kosmetiky na světě. Jenže právě nyní se v Bruselu projednává legislativní změna, která by mohla tento standard významně snížit. Takzvaný chemický omnibus VI, součást balíčku zjednodušujících opatření Evropské komise, totiž navrhuje uvolnit pravidla pro používání karcinogenních, mutagenních a reprotoxických látek – souhrnně označovaných jako CMR – v kosmetických přípravcích.
Zkratka CMR označuje chemické sloučeniny, které mohou způsobovat rakovinu (karcinogeny), poškozovat genetickou informaci (mutageny) nebo narušovat reprodukční schopnost člověka (reprotoxické látky). Současná evropská legislativa tyto látky z kosmetiky v zásadě vykazuje, protože i při lokální aplikaci na kůži se mohou vstřebávat do organismu a dlouhodobá expozice představuje zdravotní riziko.
Endokrinní disruptory, tedy látky narušující hormonální systém, se často vyskytují právě v kosmetických přípravcích. Parabeny používané jako konzervační přísady, ftaláty sloužící jako změkčovadla či některé UV filtry v opalovacích krémech patří mezi látky, u nichž vědecké studie prokázaly schopnost napodobovat přirozené hormony a zasahovat do jejich funkce. Důsledky takového zásahu mohou zahrnovat poruchy plodnosti, zvýšené riziko některých typů rakoviny, metabolické poruchy či problémy s vývojem plodu během těhotenství.
Evropa pod tlakem zdravotních statistik
Kontext projednávání chemického omnibusu je přitom alarmující. Podle údajů Světové zdravotnické organizace zažije přibližně každý šestý člověk v reprodukčním věku během života problémy s neplodností. V absolutních číslech to v Evropě představuje přibližně 25 milionů lidí. Míra plodnosti v Evropské unii klesla na historické minimum – v roce 2022 činila pouze 1,46 dítěte na ženu, zatímco v roce 1950 to bylo 2,7 dítěte. Jde o jeden z nejnižších ukazatelů na světě.
Současně Evropa čelí rostoucí zátěži onkologických onemocnění. V roce 2024 bylo v členských státech EU diagnostikováno odhadem 2,7 milionu nových případů rakoviny. Celoživotní riziko, že člověk onemocní rakovinou, činí pro muže 30 procent a pro ženy 25 procent. Do roku 2050 se očekává nárůst počtu onkologických diagnóz o 20 procent oproti roku 2022, a to především v důsledku stárnutí populace.
V této situaci by jakékoli oslabení ochrany před prokazatelně nebezpečnými látkami mělo být nepřijatelné. Přesto Evropská komise přichází s návrhem, který jde přesně opačným směrem.
Návrh označovaný jako Omnibus VI, publikovaný v červenci 2025, obsahuje několik kontroverzních změn pravidel pro CMR látky v kosmetice. Především navrhuje usnadnit získávání výjimek pro tyto látky tím, že by se posuzování alternativ omezilo pouze na technická a ekonomická kritéria. To znamená, že pokud by bezpečnější alternativa byla dražší nebo technologicky náročnější, mohla by být karcinogenní látka povolena dál.
Dále návrh počítá s výrazným prodloužením přechodných období. Zatímco současná legislativa stanoví 18měsíční lhůtu pro stažení nově klasifikovaných CMR látek z trhu, Komise navrhuje tuto dobu zdvojnásobit, ztrojnásobit nebo dokonce zečtyřnásobit. V praxi by to znamenalo, že spotřebitelé by mohli být vystaveni prokazatelně nebezpečným látkám mnohem déle, než je nutné.
Třetí problematický bod představuje návrh na vyloučení z plošného zákazu látek, jejichž CMR vlastnosti jsou definovány výhradně pro inhalaci nebo požití. Kosmetika se přitom běžně aplikuje v blízkosti úst, nosu a očí, kde k vdechnutí nebo polknutí může snadno dojít. Totéž platí pro výjimku navrhovanou pro složky CMR obsažené v chemicky neupravených rostlinných extraktech, jako jsou esenciální oleje.
Rada zpřísnila, Parlament váhá
Návrh Komise narazil na odpor části členských států. Rada EU v listopadu 2025 přijala vlastní mandát k vyjednávání, a některé navrhované změny odmítla. Členské státy například zkrátily přechodná období oproti návrhu Komise, i když je ponechaly delší než současná 18měsíční lhůta. Zároveň odstranily výjimku pro dermální cestu expozice a znovu zavedly povinnost předběžného oznámení pro nanomateriály v kosmetice.
Klíčovou roli nyní hraje Evropský parlament, konkrétně výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů IMCO. Právě zde se v únoru a březnu 2026 bude hlasovat o finální podobě legislativy. Zpravodajové z politických skupin EPP a ECR navrhují kompromis, který by sice zachoval zákaz CMR látek, ale současně by usnadnil získávání výjimek pro látky kategorie 1, tedy ty s prokázanými nebo předpokládanými karcinogenními, mutagenními nebo reprotoxickými účinky.
Za návrhem na rozvolnění pravidel stojí především velké kosmetické společnosti, které argumentují konkurenceschopností a administrativní zátěží. Je ovšem důležité si uvědomit, že mnoho z těchto firem vyrábí jak konvenční kosmetiku obsahující problematické látky, tak přírodní kosmetiku bez nich. Existence bezpečných alternativ tedy není otázkou technologických možností, ale obchodního rozhodnutí.
Kosmetický průmysl v EU představuje významný ekonomický sektor. Podle odhadů Komise by navrhovaná zjednodušení měla průmyslu ušetřit ročně minimálně 363 milionů eur. Tato částka však bledne ve srovnání s náklady na zdravotní péči o pacienty s onkologickými či reprodukčními problémy, které mohou částečně souviset právě s expozicí nebezpečným chemikáliím. Přímé zdravotnické náklady na rakovinu v Evropě vzrostly z 62 miliard eur (1995) na 146 miliard eur (2023), což tvoří 4–8 % celkových zdravotních výdajů.
Rizika spojená s expozicí CMR látkám v kosmetice nejsou rozložena rovnoměrně. Zvláště ohrožené jsou mladé ženy a dívky, které kosmetiku používají v období dospívání a časné dospělosti, kdy je organismus obzvláště citlivý na hormonální vlivy. Právě v tomto období se formují reprodukční orgány a jakékoli narušení může mít dlouhodobé následky.
Těhotné ženy představují další rizikovou skupinu. Látky z kosmetiky se mohou přes kůži vstřebat do krevního oběhu a ovlivnit vyvíjející se plod. Některé studie naznačují souvislost mezi prenatální expozicí určitým chemikáliím a pozdějšími vývojovými problémy dětí.
Děti samy patří k nejzranitelnějším skupinám. Jejich metabolismus ještě není plně vyvinut, což znamená, že jejich tělo nedokáže nebezpečné látky efektivně odbourávat. Současně mají děti relativně větší povrch kůže vzhledem k tělesné hmotnosti, takže při stejném použití kosmetiky absorbují více chemikálií.
Co můžete udělat?
Jako spotřebitelé máme možnost ovlivnit výsledek legislativního procesu. Ekologická organizace Arnika v rámci mezinárodního projektu ToxFree LIFE for All spustila výzvu Výrobky bez jedů, která požaduje zákaz nejnebezpečnějších látek ve spotřebním zboží do roku 2029. Čím více lidí výzvu podepíše, tím silnější bude tlak na politiky, aby při hlasování zohlednili zájmy spotřebitelů, nikoli kosmetického průmyslu.
Kontaktovat můžete také přímo české europoslance, kteří budou o návrhu hlasovat. Je důležité jim připomenout, že voliči očekávají ochranu svého zdraví, nikoli vstřícnost vůči lobbingu velkých korporací.
V individuální rovině pak můžete věnovat větší pozornost složení kosmetických přípravků, které kupujete. Evropská legislativa vyžaduje uvedení všech ingrediencí na obalu. Aplikace jako ToxFox nebo CheckED (na webu a v češtině) vám pomohou identifikovat potenciálně problematické látky. Obecně však platí, že kosmetika certifikovaná jako přírodní nebo ekologická obsahuje méně syntetických chemikálií, i když ani to není absolutní zárukou bezpečnosti.
Zdraví není obchodní artikl
Diskuse o chemickém omnibusu není pouze technickou debatou o regulačních postupech. Je to zásadní otázka o tom, jakou hodnotu přisuzujeme zdraví evropských občanů ve srovnání se zisky kosmetického průmyslu. Evropská unie si po desetiletí budovala pověst regionu s nejpřísnějšími standardy ochrany spotřebitelů. Bylo by tragické, kdyby tuto reputaci obětovala na oltář krátkozraké snahy o „zjednodušení“ a „konkurenceschopnost“.
Karcinogeny, mutageny a reprotoxické látky nemají v kosmetice co dělat. Tečka. Existují bezpečnější alternativy a průmysl je schopen je používat, pokud k tomu bude motivován – nebo donucen – legislativou. Europoslanecké hlasování v nadcházejících týdnech ukáže, zda evropští politici stojí na straně občanů, nebo na straně korporací.
Podpořte výzvu Výrobky bez jedů na arnika.org/vyrobky-bez-jedu
