Článek
Dítě, které se narodí letos na podzim, nastoupí za šest let do první třídy a v osmnácti bude mít maturitu. Účinná látka, kterou Evropská komise schválí příští rok a která se pak dostane na pole kolem vaší obce, projde druhým posouzením bezpečnosti až někdy kolem jeho pětadvacátých narozenin.
Ministři členských států se 30. září dohodli na společné pozici k takzvanému omnibusu pro bezpečnost potravin a krmiv. Jeden balík mění deset evropských předpisů najednou – od zbytků pesticidů v jídle přes krmné přísady až po biocidy. Irské předsednictví ho prezentuje jako příspěvek ke konkurenceschopnosti evropského zemědělství.
Jak to tedy je?
Dosud platilo, že účinná látka v pesticidu dostane první povolení nejvýše na deset let a při obnově na patnáct. Mandát, který Rada zveřejnila, počítá s patnácti a pětadvaceti lety. Totéž u biocidů. Ochrana dat z testů, které výrobce předkládá, se protahuje na třináct až patnáct let. Nízkoriziková látka dostane povolení rovnou bez časového omezení.
Proti původnímu plánu Komise, podle kterého mělo povolení na dobu neurčitou získat až devadesát procent účinných látek, to vypadá jako ústupek – Arnika o té verzi psala letos v dubnu. „Dílčí zlepšení ze strany Rady nevyváží vážné oslabení záruk,“ shrnuje výsledek Salomé Roynel z PAN Europe, evropské sítě organizací, které sledují pesticidní politiku.
Prodlužují se i doběhové lhůty. Látka, které Evropa povolení neobnoví, se bude smět rok doprodávat a další dva roky spotřebovávat ze skladů. Omnibus navíc zavádí novou kategorii látek biologické ochrany, pro které má platit rychlejší a jednodušší schvalování. Definice ale vedle mikroorganismů a látek přírodního původu zahrnuje i jejich synteticky vyrobené obdoby a přirozeně se vyskytující anorganické látky. Podle PAN Europe se do ní tak vejde i měď, tedy těžký kov.
Nejnovější studii stát nebude smět zohlednit
Nejzásadnější je celkem nenápadná změna. Když členský stát povoluje konkrétní přípravek na svém území, má se nově držet posledního hodnocení účinné látky provedeného na evropské úrovni. I kdyby bylo patnáct let staré a od té doby vyšly desítky nových studií.
Soudní dvůr EU přitom v dubnu 2024 výslovně potvrdil, že státy mají k nejnovějším vědeckým poznatkům přihlížet. Vědci z 27 evropských výzkumných institucí letos v červnu v časopise Science varovali, že omnibus zvýší rizika pro zdraví i přírodu a zároveň oslabí motivaci hledat bezpečnější způsoby ochrany rostlin. Dodatečné peníze pro Evropský úřad pro bezpečnost potravin, který hodnocení nestíhá, podle nich znamenají skromnou investici ve srovnání s tím, co stojí léčba následků.
Co teče z českého kohoutku a co leží na pultech
Jestli má někdo důvod zajímat se o délku povolení pro pesticidy, jsou to Češi. Státní zdravotní ústav zaznamenal v roce 2024 v tuzemských vodovodech 309 překročení limitu pro pesticidní látky ve 31 zásobovaných oblastech. Dalších 88 oblastí dodávalo vodu s pesticidy na základě udělené výjimky: u metabolitu alachlor ESA šlo o 24 oblastí a 11 158 obyvatel, u acetochloru ESA o 18 oblastí a 21 594 obyvatel.
Mateřské látky obou herbicidů se v Evropě dávno nepoužívají. Jejich rozkladné produkty ve vodě zůstaly. Atrazin, zakázaný v EU od roku 2004, se v českých podzemních vodách objevuje dodnes v podobě desethylatrazinu. Podle Modré zprávy ministerstva zemědělství překročilo v roce 2024 více než osm z deseti ze 725 sledovaných vrtů a pramenů některý z limitů, a hlavní podíl na tom mají pesticidy a jejich metabolity.
Stejnou setrvačnost Arnika naměřila i v řekách. V sedimentech a rybách z Labe, Vltavy a Bíliny našla organochlorové pesticidy a PCB desítky let poté, co se jejich používání zakázalo. Látka, která se dnes dostane na pole, tak bude ve vodě ještě ve chvíli, kdy jí podle nových pravidel teprve poprvé vyprší povolení.
Druhá polovina českého talíře přijíždí ze zahraničí a tam platí jiný metr. Evropa dnes prostřednictvím takzvaných dovozních tolerancí připouští v dovážených potravinách zbytky 67 pesticidů, které sama zakázala. Omnibus s tím něco dělá: Komise bude moci limit odmítnout nebo zrušit u látek spadajících pod nejpřísnější vylučovací kritéria, tedy u karcinogenů, mutagenů, látek toxických pro reprodukci, hormonálních disruptorů a perzistentních organických látek. Rada do výčtu přidala i látky nebezpečné pro včely a podzemní vody. Na ostatní ze zmíněných 67 látek pravidlo nedopadá a každé zrušení limitu je podmíněné posouzením dopadů.
Evropské firmy však také ohlásily jen za rok 2021 vývoz přes 13 200 tun pesticidů, které se na evropských polích používat nesmějí, a 86 procent zásilek neonikotinoidů mířilo do zemí s nízkými a středními příjmy. Pro toto chování se používá pojem chemický kolonialismus. Látka zakázaná kvůli včelám se vyveze do Argentiny a její zbytky se mohou vracet zpět v dovezených potravinách.
Stejný vzorec, jiný zákon
Nejde o první pokus o útok na evropskou chemickou politiku. V prosinci 2025 Komise v rámci environmentálního omnibusu navrhla zrušit databázi SCIP, do níž firmy hlásí výrobky obsahující látky vzbuzující mimořádné obavy. Je v ní přes šestnáct milionů záznamů o karcinogenech, látkách poškozujících plodnost, hormonálních disruptorech, PFAS i bromovaných zpomalovačích hoření. Karolína Brabcová z Arniky to tehdy přirovnala k bourání starého domu dřív, než stojí nový.
Nařízení o obnově přírody s odloženými termíny, pravidla proti odlesňování s celými zeměmi označenými za bezrizikové, revize kosmetiky rozšiřující výjimky ze zákazu karcinogenů – Arnika na tenhle sled upozorňovala už loni v září. Pokaždé se mluví o administrativní zátěži a pokaždé se ubere kus ochrany zdraví.
Rozhoduje se teď
Pozici k omnibusu musí ještě přijmout Evropský parlament a Irsko, které mu teď předsedá, chce mít dohodu obou institucí do konce roku. Podle PAN Europe přitom pravicové frakce v Parlamentu navrhují záruky ještě slabší, než na jakých se shodla Rada. Čeští europoslanci u toho budou sedět a česká vláda má v Radě svůj hlas.
Kolik za používání pesticidů platíme se přitom dá spočítat. Aliance HEAL uvádí, že společenské náklady, které se v Evropě dají pesticidům přímo přičíst, dosáhly v roce 2017 zhruba 2,3 miliardy eur. Ty se samozřejmě platí z veřejných rozpočtů. Chronické nemoci, u kterých je souvislost pravděpodobná, ale těžko vyčíslitelná, v té sumě nejsou.
Domácnost se proti zbytkům pesticidů ve vodě a v jídle ubrání těžko. Filtr, nákup v biokvalitě, rozbor vlastního vrtu – každá z těch možností stojí peníze a žádná neovlivní, co se příští sezónu vyveze na pole za vsí. To ovlivní jediná věc: datum, do kdy platí povolení. Pětadvacet let je vážně dlouhá doba.
