Článek
V Pekingu se tento týden koná již 24. summit Evropské unie a Číny. Po čtyřech letech navíc proběhne za účasti nejvyšších představitelů obou stran. Ten předchozí, konaný 5 týdnů po ruské invazi na Ukrajinu, byl poměrně vyhrocený. Nejvyšší diplomat EU Josep Borrell jej proto označil za „dialog hluchých“. Zájmem prosperující a konkurenceschopné Evropy je však tentokrát určitě dosažení konkrétních výsledků.
Skoro po dvou letech, kdy na Ukrajině stále probíhá zuřivý konflikt a na Blízkém východě začíná hořet nový, se vzájemné obchodní a investiční vztahy vyznačují čím dál větší asymetrií. Evropské firmy si stěžují na nedostatečnou reciprocitu v přístupu na trh a nerovné podmínky v některých odvětvích. Dle dokumentu Evropské hospodářské komory v Číně (EUCCC), nerozumí firmy z EU, jaký vztah s nimi chce Čína mít – rozpor mezi „otevíráním se světu“ a naopak sílící politizací podnikatelského prostředí totiž vysílá protichůdné signály. Podle průzkumu EUCCC je podnikatelská nálada EU v Číně na nízké úrovni.
Navzdory problémům však Čína zůstává pro EU klíčovým obchodním a investičním partnerem a důležitým trhem pro evropské společnosti. Spolupráce s Čínou v oblastech ochrany klimatu, reformy mnohostranného obchodního systému a rozvoje mezinárodních norem je pro evropské podniky zásadní. Dalšími životně důležitými oblastmi spolupráce jsou ochrana zdraví, potravinová bezpečnost a připravenost na přírodní katastrofy, například na další pandemie.
Z důvodu stále rostoucího obchodního deficitu EU s Čínou, který dosáhl v loňském roce téměř 400 miliard eur, a oproti předchozímu roku se tak skoro zdvojnásobil, EU stupňuje používání nástrojů na ochranu obchodu. Cílem je tuto nerovnováhu alespoň částečně vyrovnat a nastavit podmínky férové soutěže.
Zmínit lze třeba antisubvenční šetření proti čínským elektrickým vozidlům, které podle legislativy EU a pravidel WTO právě probíhá. Dle byznysu by Čína mohla situaci vyřešit poskytováním politické podpory spíše na straně poptávky (například zlepšovat svůj systém sociálního zabezpečení) než na straně nabídky, aby podpořila své hospodářské oživení.
Nedávné oznámení prezidenta Si, že Čína odstraní omezení zahraničních investic do výrobních odvětví, je velmi vítané. Stejně jako představení „24 nových směrnic“, které mají odstranit některá omezení a přilákat zahraniční investice, včetně dalších iniciativ v tomto směru. Nyní je třeba zajistit, aby se sliby zrealizovaly.
EU a Čína mají v mnoha průmyslových odvětvích úzce propojené dodavatelské řetězce. V současné době EU přijímá právní předpisy, jako jsou směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků a návrh na zákaz zboží vyrobeného nucenou prací, které donutí společnosti působící v EU podávat velmi podrobné informace o svých dodavatelských řetězcích. Bude velmi důležité, aby evropské společnosti, které působí v Číně nebo spolupracují s čínskými dodavateli, byly schopny shromažďovat požadované informace a zachovat si soulad s těmito novými závaznými právními předpisy.
Nedodržení těchto předpisů by mohlo potenciálně donutit společnosti z EU opustit čínský trh nebo alespoň omezit činnost v Číně. Čínské straně je třeba chystané kroky vysvětlovat již ve fázi příprav.
Stále se zvyšující reportovací povinnosti spojené s novými iniciativami EU totiž těžce dopadají především na naše malé a střední firmy, vynakládající stále větší prostředky na vyřízení požadovaných administrativních úkonů. Může se jednat o dokládání původu výrobků nebo nově přicházející mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Tématu se bude mimo jiné věnovat Rada pro konkurenceschopnost (COMPET), která se také sejde tento týden. Snížení administrativní zátěže je pro firmy působící v EU jasnou prioritou, v opačném případě se střílíme do vlastní nohy.
Konkrétní výstupy jsou očekávány v době, kdy říjnový Summit EU – USA přinesl zklamání evropské podnikatelské komunity. Nebylo nalezeno žádné trvalé řešení našich prioritních otázek - kritických nerostných surovin, oceli a hliníku. Cílem vzájemných obchodních vztahů je vybudování odolnějších a integrovanějších transatlantických hodnotových řetězců a minimalizovat obchodní náklady s naším hlavním partnerem. V tomto směru byznys doufá v posun ještě do konce letošního roku.
Pro EU je Čína současně partnerem, konkurentem i systémovým rivalem. Navzdory rozdílným politickým a hospodářským systémům mají Evropská unie a Čína společný zájem udržovat konstruktivní a stabilní vztahy, zakotvené v dodržování mezinárodního řádu, založeného na pravidlech, vyváženosti a reciprocitě. Čínská strana zároveň musí pochopit obrovské dopady ukrajinské války na evropské podniky, včetně nejistoty ohledně postoje Číny v tomto konfliktu.
Během nadcházejícího summitu se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady Charles Michel v doprovodu vysokého představitele Josepa Borrella setkají na dvou oddělených zasedáních s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem. Obě strany by měly pokračovat ve spolupráci v oblastech společného zájmu. Zároveň musíme důsledně chránit své zájmy a hodnoty tam, kde se neshodneme.
Tyto konkrétní požadavky včetně výše zmíněných bodů před summitem zveřejnila BusinessEurope, nejvlivnější konfederace evropského podnikání, zastupující zájmy více než 20 milionů evropských podniků. Pouze pokračování otevřeného konstruktivního dialogu může doručit hmatatelné výsledky, jak mimo jiné mohu potvrdit ze své účasti v misi BusinessEurope do Pekingu minulý měsíc.
Mikuláš Nozar, sinolog a analytik mezinárodních vztahů
Text je výrazem osobních postřehů autora
Text vyšel na serveru Asiaskop.cz
