Článek
Vedle samotného sporu o nezávislost je zajímavý společný původ obou premiérů – z Paňdžábu - a současně i jejich protichůdná náboženství, islám a hinduismus. Ještě o generaci dřív by jim právě tyto eventuality dveře do britské vrcholné politiky docela jistě zavřely.
Avšak ani s původem obou lídrů to není tak jednoduché. Mnohem jasnější je to třeba v Irsku, kde jde otcovská linie irsko-indického premiéra Leo Varadkara z Mumbaje. Ale zvolení prvního „nebílého“ britského premiéra rozpoutalo v říjnu 2022 diskusi, zda má Rishi Sunak pákistánský, nebo spíše indický původ.
Britský hinduista Rishi Sunak
Jeho děd Ramdas Sunak se totiž narodil v britskoindické Gudžranvale, v dnešním Pákistánu. Gudžranvala je město proslulé silnými zápasníky a dobrým jídlem, z nějž se zeleninová smaženka pakora nebo kuřecí tikka již staly „typickou“ součástí britské kuchyně. V oblasti to ale ve 30. letech 20. století mezi většinovými muslimy a menšinovými hinduisty a sikhy vřelo. Do vzniku Pákistánu (1947) tam stoupla muslimská většina z původních 82 % na skoro 98 %. I Rishiho děd, hinduista, odešel v roce 1935 pracovat do afrického Nairobi jako koloniální úředník. V roce 1937 se do Keni přistěhovala jeho budoucí manželka pocházející rovněž z Gudžranvaly.
Rishiho otec Yashveer Sunak, narozený v Nairobi (1949), odešel v roce 1966 do Liverpoolu studovat medicínu. Po sňatku s Ushou (1977) se jim 12. května 1980 v Southamptonu narodil Rishi. Celá rodina je hinduistická, a tak si slavného Rishiho Sunaka dnes nárokuje jak Pákistán, tak i Indie. K Indii Rishiho ještě víc přiblížila i jeho bohatá indická manželka, dědička druhé největší indické IT firmy Infosys. Narodila se v Hublí-Dhárvádu, v indickém státě Karnátaka, prožila kus života v USA a Británii, kromě angličtiny a hindštiny hovoří také drávidskou kannadštinou.
Skotský muslim Humza Yousaf a jeho kilt
S původem „prvního ministra“ (First Minister) Skotska Humzy Yousafa je to jednodušší. I on se zapsal do dějin jako první „nebílý“ a muslimský šéf skotského kabinetu. Narodil se v Glasgow 5. dubna 1985 pákistánským přistěhovalcům, také z Paňdžábu. Jeho otec Muzaffar Yousaf se narodil ještě v paňdžábském Mian Čannu a s rodinou emigroval do Skotska v 60. letech minulého století. Humzův děd začal pracovat na okraji většího Glasgow v továrně na šicí stroje Singer v Clydebanku (ve skotské keltštině Bruach Chluaidh).
Také Humzova matka se narodila v Nairobi, ve specifické arainské komunitě paňdžabského původu, už dávno konvertované z hinduismu na islám. Tato diaspora arainských rolníků z Paňdžábu si udržela svou kulturní identitu i po století stěhování a dodnes se organizuje v Glasgow, Manchasteru nebo Oxfordu.
Kulturní kolébka Paňdžábu
Historické území Paňdžábu, „Pětiříčí“ na severozápadě indického subkontinentu, je už tři čtvrtě století rozděleno mezi Pákistán (provincie Paňdžáb, kde zůstalo historické hlavní město Láhaur) a Indii (indické státy Paňdžáb, Himáčalpradéš, Hírajána a svazové území Čandígarh). Indoiránskou paňdžábštinou dnes mluví asi 100 milionů lidí. Tedy zhruba o 15 milionů lidí více, než žije v dnešním Německu.
Pětiříčí Paňdžábu je jedinečným historickým územím, kudy opravdu kráčely dějiny. Pět řek se tu vlévá do Indu, kde před více než pěti tisíci lety vznikla jedna z nejslavnějších starověkých civilizací - Harappská kultura, systematicky zkoumána teprve posledních sto let. Paňdžábem šli původní harappští obyvatelé, snad dnešní drávidská etnika, před čtyřmi tisíci lety tudy přicházely indoevropské národy, složitě se tu vrstvily kultury včetně perské, arabské, turkické. Dávno ve starověku sem přišla i „naše“ helenistická civilizace, která oblasti dala název shodný s perštinou, „Pentapotamia“, Pětiříčí.
Řecká stopa
Jednou z pěti řek Paňdžábu je Džihlam, pro starověké Řeky Hydaspés, kde v květnu 326 před Kristem vybojoval jednu z nejpamátnějších bitev Alexandr Veliký proti králu Pórovi. Za noci tu našel daleko proti proudu řeky brod a obešel nepřátelské postavení. Ale když se pak Alexandrovi koně báli už pouhého pachu bojových indických slonů, zadržovala po celou bitvu 200 válečných slonů jádra Pórovy armády neuvěřitelně disciplinovaná a obětavá Alexandrova pěší obrněná falanga, které tam padlo 4000 mužů a 8000 jich bylo zraněno. Pěšák proti slonům! Alexandrova armáda zvítězila, ale po té hrůze už odmítla jít dál.
Celá tři století po Alexandrovi existovaly na severu indického subkontinentu „indicko-řecké“ helenistické státy. Dál propojily Asii se Středomořím, zesílily obousměrný přenos poznání a technologií, jehož rozsah už dnes z archeologických nálezů jen těžko načítáme. Kromě inovací v potravinářství, medicíně, válečnictví a dopravě se tak třeba do Číny dostaly sochy Buddhy s řeckými vousy, sedícího na řecké stoličce, a také filozofie a náboženství si tu předávaly své cesty k osvícení.
Paňdžáb proto není jen místo „někde v Pákistánu, nebo Indii“ a česká média mají vůbec v seznamování s jižní Asií a indickým subkontinentem veliký dluh. Vždyť jsme zemí velikánů indologie, jakými byli Vincenc Lesný, Dušan Zbavitel, Vincent Pořízka, Karel Werner či Vladimír Miltner.
Po sto dnech v úřadě se premiér Sunak vyznal médiím: „Pro mě je to služba. V hinduismu je koncept zvaný dharma, který se zhruba překládá jako povinnost, a tak jsem byl vychován. Dělat věci, které se od vás očekávají a dělat správné věci.“
Přísahu věrnosti po zvolení do Dolní sněmovny pak Sunak složil na posvátné hinduistické knize Bhagavadgíta. Skotský první ministr Yousaf se při slibu, „budu dobře a pravdivě sloužit Jeho Výsosti králi Karlu III.“, obešel bez koránu. Mimořádná je však jeho poslanecká přísaha z roku 2016, kdy ji ve speciálně designovaném muslimském kiltu složil nejprve v angličtině a pak v majestátní urdštině. Slib na korán je vůbec neobvyklý a sporný, a tak jeho nejznámějším případem je přirozeně slib dvou emancipovaných muslimských poslankyň americké Sněmovny reprezentantů.
Termín dharma, způsob bytí, založený na určité filozofii života, překládal veliký indolog Vladimír Miltner jako držmo, to, „čehož jest se držeti“. Chápal jej jako „všeindické pojetí vesmírného řádu, zákonů přírody a lidské společnosti“. Jeho součástí je koncepce vymanění se z koloběhu životů sansáry. A jednou z cest tu může být i premiérem Sunakem zmíněná cesta správného jednání áčáramárga, odvozená ze správného jednání áčará (Ācāra आचार). Ale kdo z politiků ji dokáže udržet po celý mandát?
Vít Vojta, etnolog, sinolog a právník
