Článek
Hnutí jemenských Húthíjů již jednou způsobilo světové ekonomice šok, když jeho útoky na lodě projíždějící Rudým mořem výrazně ochromily a prodražily námořní dopravu. Po podpisu příměří v Gaze Húthíjové útoky zastavili. Nyní však, s obnovením bojů v Gaze, útoky zase obnovili. Jde o dlouhodobý problém světové dopravy a ekonomiky, nebo jen o chvilkové ukazování svalů obou stran, které skončí dohodou? Řešení je propojené s řešením několika regionálních konfliktů a sporů.
Húthíjjové původně vznikli jakožto umírněné šíitské hnutí v provincii Sacda na severu Jemenu. Právě zde má tato odnož šíitského islámu většinu a již od 90. let marně žádala o jistou míru autonomie. Hnutí se ve skutečnosti jmenuje Ansár Alláh (tedy něco jako stoupenci nebo souputníci boží). V jeho čele od počátku stojí členové rodiny Húthíjů, což dalo původ přenesenému názvu Húthíjové1. Toto hnutí dostávalo stále větší podporu z Íránu a využilo oslabení jemenského státu. Nejprve podnikalo útoky na saúdské území a poté překročilo hranice své provincie a vydalo se dál na jemenské území. V roce 2015 vstoupili jeho bojovníci do hlavního města Sanaa. Postupně pak obsadili většinu území Jemenu.
Na postup Húthíjů zareagovala Saúdská Arábie a společně se SAE provedla intervenci do země. Armádě SAE se s částí jemenských bojovníků podařilo získat kontrolu nad přístavem Aden a ostrovem Soqotra. Pro Saúdskou Arábii nebyla vojenská účast v Jemenu snadná a po určité době se tato země rozhodla zastavit vojenské akce a dát přednost jednáním.
Mezi Saúdskou Arábií a Íránem
Stále častější útoky jemenských Húthíjů na saúdské území a následná vojenská intervence v Jemenu změnila povahu celého konfliktu. Z boje šíitského hnutí o uznání a autonomii na jemenském území se stala proxy válka mezi Saúdskou Arábií a Íránem, která stále více gradovala.
Dosáhnout vítězství na složitém hornatém jemenském terénu proti Húthíjům však nebylo snadné. Probíhala i různá jednání mezi jednotlivými frakcemi, která však nevedla k žádným výsledkům. Situaci Saúdské Arábii komplikovaly rovněž západní země, které jí neposkytly potřebnou podporu. Velkou ranou do zad bylo rovněž rozhodnutí americké administrativy stáhnout ze Saúdské Arábie střely protivzdušné obrany Patriot v roce 20212. Saúdský vzdušný prostor tak zůstal nechráněný proti útokům jemenských střel a dronů. Saúdi i Íránci však pochopili, že takto může válka trvat dlouhá léta a nedospěje k žádnému řešení. Jediným řešením je vzájemná dohoda mezi oběma zeměmi a následná jednání.
Zlom přišel paradoxně z úplně jiné části světa. V březnu 2023 se po dlouhých jednáních podařilo Číně zprostředkovat mezi oběma zeměmi dohodu, která vedla k následnému znovunavázání diplomatických vztahů3. Od té doby se vztahy Saúdské Arábie a Íránu stále zlepšují. Útoky Húthijů na území Saúdské Arábie, ale i SAE, úplně ustaly, a nedošlo k nim ani během války v Gaze. Saúdi plánují v jednáních s Íránem pokračovat a diskutovat o dalších zemích (Sýrie, Irák a Libanon).
Útoky na Húthíje jsou zbytečné
Situace v Jemenu je úzce propojena se situací v Iráku, Sýrii a Libanonu. I zde docházelo v posledním období k rivalitě mezi Saúdskou Arábií a Íránem přes jimi podporované organizace a hnutí. Po dohodě zprostředkované Čínou měla přijít na řadu rovněž jednání o tom, jak se uspořádají další země v regionu. Zároveň však docházelo k jednáním arabských států s Izraelem a navazování Abrahamovských dohod zprostředkovaných USA. V předminulém roce to vypadalo, že by brzy mohlo dojít i k dohodě Saúdské Arábie s Izraelem a navázání diplomatických vztahů. Pokud by k tomu došlo, následovala by Saúdskou Arábii většina dalších zemí regionu a Írán by zůstal izolován a tím v těžší a slabší pozici.
Teroristický útok na Izrael v říjnu 2023 a následná vojenská operace izraelské armády v Gaze dohodu Saúdské Arábie a Izraele znemožnily a odsunuly na neurčito. Otevřely ovšem znovu otázku uspořádání v sousedních zemích a nutnost nějaké dohody Íránu a Saúdské Arábie.
Jemen byl vždy velkým stoupencem Palestinců a odpůrcem Izraele. Válka v Gaze umožnila Húthíjům na sebe upozornit a ukázat světu, že není možné je opomíjet. Húthíjové začali útočit na lodě proplouvající kolem jemenského pobřeží. De facto tím znemožnili bezpečný průjezd do Suezského průplavu, klíčové námořní dopravní cesty. Veškeré pokusy o jejich potlačení skončily nezdarem. Odpalování střel nebo dronů ze složitého hornatého terénu je snadné. Nevyžaduje žádné zvláštní znalosti ani lidské zdroje. Stačí odpálit a z místa odpálení rychle utéct. Následné letecké údery na tato území jsou velmi neefektivní. Pokud vůbec něco zničí, tak pouze rozpráší kamení a možná občas srovnají se zemí pár chudých domků. Schopnost Húthíjů v útocích na lodě pokračovat to nijak neovlivnilo a ovlivnit ani nemůže4.
Tyto útoky přitom způsobily snížení průjezdu lodí o 50 %! Nebezpečí útoků vedlo k ohromnému nárůstu poplatků za pojištění na tuto trasu, což v konečném důsledku výrazně zvýšilo náklady na přepravu zboží a tím i konečnou cenu zboží5.
Po vyhlášení příměří v Gaze dne 19. ledna Húthíjové své útoky na lodě zastavili. Jednalo se však o dočasné a podmíněné rozhodnutí, které mohlo být kdykoliv zvráceno. Jakmile by izraelská armáda obnovila bojové akce v Gaze v plném rozsahu nebo by došlo k nějakému velkému útoku na palestinských územích, začaly by útoky Húthijů na lodě nanovo.
Rozhodující role Íránu a Saúdské Arábie
Z výše uvedených faktů a složitosti celé situace vyplývá, že není možné situaci v Jemenu a útoky Húthíjů oddělit od vývoje v regionu. Hlavními hráči jsou opět Írán a Sadská Arábie a potažmo i Izrael. Urovnání situace v celém regionu není možné bez nějaké formy dohody mezi těmito hráči dosáhnout.
Írán získal v regionu Blízkého a Středního východu v posledních letech velký vliv. Má silnou pozici v Sýrii (alespoň ji měl do pádu Baššára Asada), Iráku, Jemenu a Libanonu. Toho dosáhl především přes podporu sobě nakloněných hnutí a stran, ale také ozbrojených milicí. Tyto země nicméně sužoval nedostatek financí a investic. Obyvatelé těchto států si stále více přejí klid, mír a ekonomickou prosperitu. Stále více se objevují názory, že než mít silná ozbrojená hnutí, je lepší mít silnou ekonomiku, která lidem zajistí lepší život. Dohoda Saúdské Arábie a Íránu zprostředkovaná Čínou tak může být klíčem i k řešení v těchto zemích, tedy i v Jemenu. Obě země se mohou dohodnout, jak si jejich stoupenci rozdělí moc. Saúdská Arábie, a potažmo další země Zálivu, může přinést potřebné investice a podporu rekonstrukce těchto států. Írán může vyvinout na sobě nakloněná ozbrojená hnutí tlak, aby se včlenila do oficiálních ozbrojených složek státu. Vliv Íránu na Húthije je sice omezený a toto hnutí si taky nenechá diktovat vše, ale pokud by mu hrozilo zastavení íránské podpory, bude mít problémy.
Libanonský příklad
První vlaštovku je možné vidět v Libanonu. Média často mylně popisují zvolení nového prezidenta Josepha Aouna jako porážku Hizballáhu. Bez podpory nebo tichého souhlasu Hizballáhu a dalších podobných hnutí by nikdy zvolen být nemohl. Těsně před zvolením se s ním totiž zástupci těchto hnutí sešli a domluvili se, že mu nepřímo zvolení umožní. Stále více se hovoří o tom, že by se také proíránská ozbrojená hnutí mohla včlenit do irácké armády.
I pro Jemen je tak jediným možným řešením dohoda mezi Saúdskou Arábií a Íránem, která by umožnila postupně sestavit novou jemenskou vládu, v níž by byli zastoupeni zástupci Húthíjů i jiných skupin. K tomu všemu však musí být nalezeno i nějaké řešení pro izraelsko-palestinský konflikt.
Slova Donalda Trumpa o tom, že by lidé z Gazy měli být přesunuti do Jordánska, Egypta nebo Saúdské Arábie je třeba chápat spíše jako tlak na tyto země, aby mu pomohly situaci řešit. Pokud vznikne Stát Palestina, i když je otázkou v jaké hranici a za jakých podmínek, umožní to Saúdské Arábii a dalším státům uzavřít dohodu a navázat diplomatické vztahy s Izraelem. Může to rovněž umožnit snížení napětí mezi Izraelem a Íránem, i kdyby mezi těmito zeměmi nedošlo k oficiální dohodě a uznání. Saúdská Arábie by ovšem mohla sehrát roli prostředníka i mezi Izraelem a Íránem a pokusit se velmi opatrně o snížení napětí a vymezení sfér vlivu těchto znepřátelených zemí v celém regionu.
Věštění z křišťálové koule
Situace v Jemenu je úzce spojena s vývojem v celém regionu a bez komplexního řešení nebude vyřešena ani zde. Zlepšování vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem a možné ústupky ze strany proíránských hnutí jsou dobrým signálem pro to, že by útoky Húthijů na lodě proplouvající Rudým mořem mohly být opět zastaveny. Současné obnovení útoků se dá chápat spíše jako ukazování svalů a reakce na obnovení bojů v Gaze. Zatím se daří všechny uzavřené dohody mezi Íránem a Saúdskou Arábií dodržovat.
Situace je nicméně velmi křehká a sebemenší provokace může veškeré dohody zničit a obnovit boje. Stačí malá jiskra a nejen Jemen, ale celý region může upadnout do válek, nepokojů a chaosu. To potom nebude komplikovat pouze průplav přes Rudé moře, ale přepravu a obchodní trasy přes celý region. Co by to znamenalo pro již tak oslabenou světovou ekonomiku se ani nedá domyslet. Jaká bude situace v následujících letech se tak dá věštit jen z křišťálové koule. Ve hře je úplně vše.
Tomáš Strnad, analytik pro Blízký a Střední východ
Použité zdroje:
