Článek
Národní týden trénování paměti se letos koná od 10. do 16. března. U této příležitosti sdílíme ukázku paměťového nácviku, využívaného mistry světa z paměťových šampionátů. Přinášíme také příběh, jak technika „paměťových paláců“ doputovala se slavným jezuitou Matteo Riccim až do daleké Číny.
V oblasti paměti a učení vystupuje jen málo osobností tak výrazně jako Matteo Ricci (利玛窦), italský jezuita, který na konci 16. století vycestoval do Číny na portugalské lodi a v roce 1582 spatřil ve své plné kráse Macao. Jeho mise nebyla jen šířením křesťanství, ale také kulturní a vzdělávací výpravou, která obohatila intelektuální život dynastie Ming.
Na rozdíl od svých františkánských předchůdců, kteří se snažili konvertovat obyčejný lid, zvolil Matteo Ricci jinou cestu. Jezuité se zaměřovali na nejvyšší vrstvy čínské společnosti, literáty a vzdělance. K navázání kontaktů využívali znalostí kartografie, matematiky, astronomických přístrojů a paměťových technik, díky kterým se snažili vzbudit zájem u svých čínských hostitelů. Císař Wanli (萬历) například díky práci Mattea poprvé spatřil na mapě Ameriku.
Znalosti jezuitů byly čínskou elitou přijímány s nadšením a otevíraly jim dveře k bohatým a vlivným Číňanům. Práce Mattea a jeho kolegů z řádu tím umožnila nejen bohatou znalostní a kulturní výměnu, ale nabízela i příležitosti diskutovat o křesťanské víře.
Díky svému humanistickému vzdělání z univerzity v Římě přijel Matteo do Číny velmi dobře připravený a brzy se proslavil svou ohromnou pamětí. Při setkáních s čínskými literáty vyzýval své známé, aby náhodně psali čínské znaky na papír, a po jediném přečtení si je dokázal zapamatovat v přesném pořadí. Čínští literáti byli jeho schopností fascinováni a žádali ho, aby je „kouzelné“ techniky naučil.
Dobrá paměť byla totiž pro mladé Číňany nesmírně důležitá už v době, kdy přijel mladý jezuita do říše Ming. Tradiční čínské vzdělávací metody kladly velký důraz na schopnost reprodukce klasických textů a memorování bylo základním kamenem vzdělání.
Podobně jako dnes je úspěch Číňanů u závěrečné zkoušky na konci střední školy (高考) podmínkou úspěšné kariéry, v 16. století tomu nebylo jinak. Budoucnost mladých závisela na úspěšném složení imperiálních zkoušek, které byly klíčové pro získání významných pozic v administrativě říše.
Matteo proto využil své znalosti paměťových technik k získání publika a nových kontaktů mezi čínskou elitou, pro kterou byla dobrá paměť nesmírně důležitá. Matteo za tímto účelem napsal dokonce celou knihu s názvem Západní metoda paměti (西国记法).
Znalost paměťových technik se ukázala jako velmi užitečná, když Matteovi otevřela dveře k samotnému guvernérovi provincie Jiangxi (江西). Ten ho požádal, aby naučil paměťové techniky jeho tři syny a pomohl jim při přípravě na zkoušky. Pobytem v domě guvernéra Lu (陆) dostal Matteo příležitost získat si nejen jeho důvěru a vděčnost, ale také možnost debatovat a nenápadně propagovat křesťanskou víru v naději, že jeho misi někdo vlivný nakonec podpoří.
Přínos i pro dnešek
Metoda popsaná v knize nebyla užitečná jen ve své době, ale mohla by prospět široké veřejnosti i dnes. Možná je čas, abychom i my znovu objevili hodnotu mnemotechniky a představivosti, které kdysi vzbuzovaly takový zájem. Naše školství klade důraz na znalosti, přitom školákům nenabízí předmět, který by jim ukázal, jak si obrovský objem informací udržet v hlavě.
To je přitom velká škoda! K jejímu využití stačí bohatá fantazie, kterou obzvláště školáci překypují. V moderním světě znalostní ekonomiky budou potřebovat nejen schopnost pracovat s informacemi na chytrých zařízeních a odkládat znalosti do kapsy, ale i dovednost trénovat a zlepšovat svůj mozkový sval. Do budoucna bychom proto neměli přemýšlet jen nad tím, jak vylepšit umělou inteligenci strojů, ale pracovat zároveň s vlastní hlavou a rozvíjet inteligenci lidskou.
Proto si teď ukážeme na příkladu techniku, kterou popsal Matteo před více než čtyřmi stoletími a dnes ji používají všichni účastníci paměťových mistrovství světa. Technika využívá cesty (paměťové paláce), které už známe, a ty propojuje s obrazy, které se potřebujeme naučit. Tím umožňuje uložit informace v naší hlavě přímo do dlouhodobé paměti a vyhnout se jejich zapomenutí.
Na ukázku toho, jak metoda funguje, si zkusíme zapamatovat klíčové informace z tohoto článku. Každý z nás má nějakou cestu z domu do práce, a proto ji využijeme pro zapamatování následujících informací: (1) křesťanský kněz, (2) Matteo z Itálie, (3) Ricci jel do Číny, (4) portugalská loď, (5) objevení Ameriky, (6) kniha, důležité testy a oslava techniky paměti balónky.
Pojďte postupně se mnou a snažte se představit si živě obrazy na jednotlivých stanovištích. Obrazy si klidně můžete upravit podle vlastních představ. Zásadní je ale, aby byly zajímavé, vtipné, barvité a hlavně nepřehlédnutelné.
(1) Křesťanský kněz u postele: Představte si, že se probouzíte na prvním stanovišti, kterým je vaše postel, a cítíte kadidlo. Zvedáte se, otevíráte oči a u postele stojí kněz v bílém rouchu, které je opravdu zvláštní. Zamyslíte se. Snad vám nevzal prostěradlo. Hmatáte rukama kolem sebe a kněz uteče.
(2) Zmatený Matteo z Itálie v koupelně: Přesouváte se zmatení z postele do koupelny. Zmatení jako Matteo z předchozí scény s knězem si chcete vyčistit zuby, ale místo zubní pasty vystříkne z tuby boloňská omáčka. Zrcadlo je celé špinavé a červené od italské omáčky.
(3) Číňan vaří rýži v kuchyni: Přesunete se hlady do kuchyně, ale tam stojí Číňan u sporáku a vaří v misce rýži, která vám připomíná příjmení Ricci (riči). Kněz Ricci mu přitom pomáhá a nabírá rýži rýčem přímo z velkého pytle na zemi a dává ji do misky na sporáku.
(4) Loď Kolumba z Portugalska za dveřmi: Rozhodnete se proto nesnídat a jít do práce. Oblečete si kabát, otevíráte dveře. Leknete se. Slyšíte zvuk silnější než klakson kamionu a na čtvrtém stanovišti před dveřmi je všude voda. Před vámi propluje loď s Kolumbem ve velkém hnědém klobouku. Asi zabloudil na plavbě z Portugalska do Číny.
(5) Americké jídlo na zastávce: Dojdete na zastávku veřejné dopravy a čekáte. Koukáte do mobilu na mapy, kdy vám to jede, ale ruší vás americká reklama. Po zastávce chodí lidé převlečení za červenou krabici plnou hranolků z McDonald's a pyšní se americkou vlajkou. Když chcete nastoupit, blokují vám cestu.
(6) Vchod do práce, kniha, testy a oslava paměťové techniky balónky: Otevřete dveře do práce a tam je hrozné ticho. Spolupracovníci nervózně sedí u stolu a píšou na papír. Šéf jde za vámi a podává vám obrovskou knihu. Jakmile vás spatří ostatní, sesypou se balónky a všichni jásají, že je naučíte „kouzlo“ dobré paměti, aby uspěli u zkoušky.
Ilustrace k výše uvedenému příkladu tréninku.
Zkuste teď zavřít oči a projděte se po cestě z ložnice do koupelny a dál až do práce. Pamatujete si obrazy? Potkáváte je na stanovištích? Zkuste to i za týden. Nejspíš tam ještě budou.
Ale teď ještě na chvilku zpátky k Matteovi. Jistě si dokážete představit jeho nadšení z čínských znaků, které jsou jako stvořené pro paměťové paláce. Každý znak nebo čínské slovo je poskládáno z obrázků (piktogramů) a dohromady tvoří celý příběh.
Třeba význam slova hamburger (汉堡包 hanbaobao) je naprosto úchvatný. Slovo je sice pouze fonetickým překladem, ale i tak vypráví o čínské národnosti Chan (汉 han), která postavila pevnost (堡 bao), aby mohla v bezpečí balit (包 bao) do papíru poklad americké gastronomie.
Jan Kohn Vesely, absolvent Renmin univerzity v Pekingu
Článek jsme původně uveřejnili na webu Asiaskop.cz, kde se věnujeme dalším tématům spojeným s východní a jihovýchodní Asií.
