Zažehnou dvě jaderné mocnosti válečný plamen v Kašmíru?

Po teroristickém útoku v indické části Kašmíru se opět zvýšilo napětí mezi Indií a Pákistánem. Hrozí nám další velká válka, která může ovlivnit velkou část světa? Jedná se o součást amerického plánu na omezení čínského vlivu v regionu? Jak se k situaci postaví světové velmoci – USA, Čína a Rusko? Může situace eskalovat, nebo může výbuch nepřátelství nakonec paradoxně pomoci k urovnání?

Poté, kdy byla vyhlášena nezávislost a vznikly 2 nezávislé státy – převážně hinduistická Indie a muslimský Pákistán, došlo mezi oběma zeměmi ke čtyřem válkám. Hned po vyhlášení nezávislosti roku 1947 došlo ke krvavým střetům obyvatel a k odchodu velkého množství muslimů z Indie do Pákistánu a nemuslimů z Pákistánu do Indie, další války následovaly v letech 1965, 1971 a 1999. Mezi tím však došlo k mnoha menším střetům a vypjatým situacím. Obě země navíc dnes vlastní jaderné zbraně, což případné důsledky konfliktu ještě zhoršuje.

V roce 1971 vypuklo v Bangladéši, která byla součástí Pákistánu, povstání. To nakonec vedlo k odchodu pákistánské armády a vyhlášení nezávislosti této země. V Bangladéši bojovaly historicky o moc dvě skupiny. Od roku 2014 stála v čele země silná a charismatická Šajch Hasína, dcera zakladatele státu Mujjbur Rahmana. Udržovala dobré vztahy s Indií, ale měla také silné obchodní vazby na Čínu. Minulý rok však byla protesty svržena, odešla do indického exilu a na její místo nastoupil Muhammad Júnus, který pro změnu zlepšil vztahy s Pákistánem a vpustil do politiky dříve zakázané islamistické strany. Vztahy Bangladéše a Indie se tak výrazně zhoršily.

Po rozdělení na Indii a Pákistán v roce 1947 docházelo i na území tehdy relativně nezávislého Kašmíru ke střetům. Tehdejší populaci tvořili ze 77 % muslimové a z 20 % hinduisté1. Pákistán poté na území zaútočil. Místní vládce požádal o pomoc Indii, a tak došlo ke konfliktu a následnému rozdělení území mezi obě země. Místní obyvatelé bývali dlouho rozdělení do asi tří rovnoměrných skupin. Třetina chtěla nezávislost, třetina připojení k Indii a třetina k Pákistánu. Poslední průzkum veřejného mínění však ukázal příklon k nezávislosti, pro kterou se vyslovilo 66 % dotázaných2.

Teroristický útok: začátek nového konfliktu nebo hra velmocí?

K nedávnému útoku na indické turisty v Pahalgamu, který sloužil jako roznětka aktuální krize, se přihlásila odnož teroristické organizace Lashar-e Taiba, The resistence front. Poté ovšem vedení této skupiny popřelo, že by mělo s útokem cokoliv společného s tím, že bylo původní prohlášení dílem hackerů3. Teroristický útok se tak stále vyšetřuje a kolem případu se objevuje hodně konspiračních teorií. V Pákistánu se šíří přesvědčení, že se jednalo o tajnou akci Indie s cílem vyvolat a ospravedlnit následný konflikt, vtrhnout vojensky do Kašmíru a obsadit území pod kontrolou Pákistánu.

Faktem je, že Pákistán již dnes nemá radikální a teroristické skupiny pod kontrolou. Jejich útoky rozhodně nejsou v zájmu této země a válka s Indií by Pákistánu v žádném případě nepomohla. Snad jediné, co by svědčilo ve prospěch Pákistánu, je snaha zastavit postupné sbližování Číny a Indie a dostat tím Čínu více na svou stranu proti Indii.

Známý ruský orientalista Nikolaj Vavilov, i v duchu současné geopolitiky, vidí za vším USA a jejich snahu vyvoláním války s Pákistánem dostat Indii více na stranu USA a výrazně proti Číně4. Domnívá se, že se USA snaží Čínu izolovat a vytvořit velkou protičínskou koalici. Upozornil rovněž na čínsko-pákistánský ekonomický koridor, jehož část vede právě přes Kašmír. Válka a snaha Indie obsadit celý Kašmír by mohla čínský projekt zničit.

Tato strategie však byla více typická pro politiku Joea Bidena než Donalda Trumpa. Joe Biden se ovšem snažil Indii na svou stranu získat i tlakem a silou. Podpořil například svržení proindické Šajchy Hasíny v Bangladéši. Často kritizoval porušování lidských práv ze strany současné indické vlády a také likvidaci sikhských separatistických představitelů v zahraničí.

Trump dává přednost přímému a jasnému, někdy až obhroublému jednání před uhlazenými diplomatickými kličkami a tajnými hrami za oponou. Chce spíše obchodní dohody výhodné pro americké firmy než nové konflikty a spory.

Čínsko-pákistánský ekonomický koridor navíc vede pouze přes malou, a ne snadno přístupnou část kašmírského území. Je velmi nepravděpodobné, že by se indická armáda chtěla dostat až sem.

Indie a Pákistán mezi USA a Čínou

I přes ostré výroky na obou stranách a přestřelky na hranicích se zdá, že se zatím obě strany snaží zachovat chladnou hlavu. Ani ze strany velmocí není vidět snaha konflikt rozdmychávat, spíše naopak.

Zajímavý je postoj Číny, která dala jasně najevo, že chce pokračovat ve snižování napětí a zlepšování vztahů s Indií. Z úst čínských představitelů nezaznělo ani slovo kritiky na adresu Indie a ani žádná jednostranná podpora Pákistánu. Dokonce explicitně nebyl odsouzen ani možný plán Indie na zastavení toku vody z řeky Indus do Pákistánu, což by znamenalo doslova pohromu pro pakistánské zemědělství, které je na vodě z řeky přímo závislé. Ministr zahraničí Wang Yi pouze odsoudil jakoukoliv formu terorismu a vyzval obě země k deeskalaci5.

Ani ze strany Indie nezaznělo jediné slovo kritiky na adresu vztahů Číny s Pákistánem. Zdá se, že obě země nemají o další eskalaci zájem a Indie se nechce stát figurkou v proxy válce velmocí. Rivalita mezi nimi pravděpodobně potrvá a Indie si bude chtít udržet nezávislost na čínských technologiích, ale zájem o jistou míru spolupráce a ekonomickou prosperitu pravděpodobně přetrvá.

Pokud by došlo k další otevřené válce mezi Indií a Pákistánem, ztratily by obě země hodně lidských životů a zaplatily by za to vysokou ekonomickou cenu. Indický premiér Modi je dle průzkumů veřejného mínění nejoblíbenějším nejvyšším představitelem státu ze všech zemí světa. I přes menší zpomalení ekonomického růstu vykazuje země neuvěřitelnou dynamiku a úspěchy. Indii navíc nečekají žádné volby. Premiér nepotřebuje ukazovat sílu. Nejsilnější opoziční sdružení kolem Indického národního kongresu by spíše než po ostrém vojenském řešení volalo po klidu. Pro Pákistán by mohl být vojenský konflikt tragický a již tak křehkou vnitropolitickou stabilitu by ještě více rozkolísal.

Čína spíše nabídne oběma zemím zprostředkování jednání a bude se snažit postavit spíš do pozice neutrálního prostředníka než otevřeného podporovatele Pákistánu. Podobně se vyslovilo také Rusko, které má s Indií historicky pevné vazby, ale v posledním období výrazně zlepšilo rovněž vztahy s Pákistánem. Neutrálně a s nabídkou zprostředkování jednání obou zemí vystupuje rovněž muslimská Saúdská Arábie. I Turecko, které pojí s Pákistánem silné vazby, teroristický útok ostře odsoudilo a zaujalo neutrální postoj6.

Situace v Pákistánu a Bangladéši a nová americká administrativa

V roce 2022 vyslovil pákistánský parlament nedůvěru tehdy velmi populárnímu premiéru a bývalému šampionu v kriketu Imránu Chánovi. Ten byl poté obviněn z korupce a uvězněn. Jeho pobyt ve vězení se stále prodlužuje i se snahami zamezit jeho návratu do vrcholné politiky, kde by měl díky vysoké popularitě šanci uspět. Jeho sesazení vyhovovalo i prezidentu Bidenovi.

Donald Trump se k Imránu Chánovi staví velmi přátelsky a několikrát mu vyslovil podporu. Stále více se objevují spekulace o tom, že by mohl pomoci jeho propuštění a návratu do politiky7.

Imrán Chán nemlčí a vyjádřil se rovněž k teroristickému útoku v Pahalgamu a velmi ostře ho odsoudil. Vyjádřil soustrast příbuzným zavražděných. Indii příliš nekritizoval, ale vyzval ji, aby situaci dále neeskalovala8. Jeho postoj tak byl vůči Indii velmi vstřícný.

Donald Trump měl dobré vztahy i se Šajchou Hasínou v Bangladéši. Začíná se rovněž hovořit o jeho možné podpoře v jejím návratu do Bangladéše a do tamní vrcholné politiky9. Někdy se o tom dokonce hovoří jako o „dárku Indii“.

Situace je vážná, nikoliv však zoufalá

Napětí mezi oběma zeměmi přetrvává a bohužel pravděpodobně přetrvá nadále. Má hluboké kořeny v minulosti. Ve hře nejsou pouze vztahy vlád obou zemí, ať už je u moci kdokoliv, ale také různé síly a radikální skupiny, které mnohdy nejsou pod kontrolou a mohou náhle zaútočit či situaci eskalovat. Obě země již prošly mnoha konflikty a několika válkami. Bylo zde i několik pokusů o urovnání vztahů, ale zatím bohužel nikdy žádný neuspěl.

Situace mohou teoreticky rovněž využít různé velmoci, aby zde přes proxy konflikt prosadily své zájmy. Zatím se však nezdá, že by se něco takového přímo dělo. Indie se navíc nechce stát objektem cizích zájmů. Je to silná a sebevědomá země, která chce hájit své vlastní zájmy a dělat to, co je pro ni výhodné, což je v současné chvíli klid, rozvoj, prosperita a neutralita. Chce si udržet velmi dobré vztahy s USA, Ruskem a zlepšit je s Čínou.

Hodně bude rovněž záležet na dalším vývoji vztahů USA a Ruska, a hlavně USA s Čínou. Pokud mezi nimi dojde k pragmatickým a realistickým dohodám, může to vést i k uklidnění vztahů v trojúhelníku Indie - Pákistán - Čína. Teroristický útok může teoreticky podnítit úsilí mnoha zemí (USA, Číny, Ruska, Saúdské Arábie, SAE, Turecka, Brazílie…) o zprostředkování jednání mezi Indií a Pákistánem, která by mohla vést k novým dohodám a zlepšení vztahů obou zemí. Ekonomická spolupráce a společné projekty by pomohly jak oběma hráčům, tak i dalším zemím regionu. Dosáhnout toho ovšem nebude snadné a zatím se to nikdy nikomu nepodařilo.

V současné době zůstává situace jako již dlouhá léta neměnná. Mezi oběma zeměmi panuje silné napětí a nevraživost, občas dojde k menším konfliktům a přestřelkám, bohužel nejen slovním, ale zároveň zatím vždy zvítězil realizmus a chladná hlava, což již více než 20 let zabraňuje otevřenému vojenskému konfliktu. I když je velmi těžké předjímat další vývoj a je třeba počítat se vším, je pravděpodobnější, že ani nyní k přímé válce mezi Indií a Pákistánem nedojde a ani jedna z těchto zemí o ni nestojí. Napjatý mír však může narušit sebemenší provokace či nečekaný útok. Nezbývá než doufat, že se nic takového nestane a situace zůstane alespoň stabilizovaná. Stále tu svítí malinké světélko na konci tunelu a s ním alespoň nějaká naděje na jednání a mírové dohody.

Tomáš Strnad, odborník na Blízký a Střední Východ

Článek jsme původně uveřejnili na serveru Asiaskop.cz, kde se věnujeme i dalším tématům spojeným s aktuálním děním v Asii.

Použitá literatura: