Článek
Velmi dobře víme, že vše v tomto vesmíru včetně nás, je od zrození předurčeno k zániku. Je to přirozený koloběh věcí. My, lidé, jsme zvyklí uvažovat v časových škálách desítek až stovek let a díky historickým pramenům se naše druhová paměť rozšiřuje dokonce na tisíce let. Jednou v daleké budoucnosti se ale zakončí i příběh planety Země. Stejně tak jako při jejím vzniku, bude její zánik doprovázen velmi dramatickými událostmi. Pohybujeme se ovšem v časových škálách nikoliv tisíců ani milionů, ale miliard let.
„Život na Zemi bude zničen! Stane se naše Země druhou Venuší, nebo spíš sestrou planety Arrakis? Může naše planeta uniknout ohnivému hrobu v jícnu Slunce? Zapomeňte na Maye i Nostradama!“
Osud všech planet našeho slunečního systému je pevně svázán s naší mateřskou hvězdou. Objekt, který nám po miliardy roků dodával životodárné teplo a světlo se na konci své životní pouti stane příčinou naší zkázy. Můžeme takovému scénáři uniknout?
Přesuneme se do vzdálené budoucnosti a prostřednictvím přednášky si ukážeme, co čeká planetu Zemi na konci hvězdného vývoje našeho Slunce.
„Čeká nás předpověď počasí na příštích deset miliard let, očima moderní vědy. Připravte se na apokalypsu, v níž se vypařují planety, vybuchují hvězdy a srážejí se galaxie!“
Tomáš Petrásek
RNDr. Tomáš Petrásek, Ph.D., Vystudoval neurobiologii na Karlově univerzitě v Praze, kde získal v roce 2014 doktorát. V současné době pracuje na Hvězdárně Ďáblice Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem chování a mozku. Soustavně se věnuje také problematice astrobiologie. Společně s Igorem Duszkem vydal dva díly série Vzdálené světy, od roku 2015 přednáší Základy astrobiologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a věnuje se popularizační činnosti v podobě článků a přednášek pro veřejnost.
