Český ráj: Oblíbený hrad Kost, údolí Plakánek a jedna neznámá krasavice

Dovolte mi, abych se vám představila. Jmenuji se Klenice. K mému pramenu se dostanete ze Sobotky po žluté turistické značce vedoucí do obce Nepřívěc. Tam však musíte značku opustit, za kostelíkem se vydat po neznačené cestě a najít mě.

Pokud se vám do toho nechce, nevadí. Pokračujte po žluté a následně modré značce do Libošovic, kde na mě narazíte přímo u turistického rozcestníku pod Kostelem sv. Prokopa. Jsem ještě maličká. Je to necelých 200 metrů, co jsem se narodila.

Z Libošovic vás vedu společně s červenou turistickou značkou Prokopským údolím ke hradu Kost. Prokopské údolí je oproti sousednímu Plakánku opomíjené, ale věřte mi, že procházka je tudy moc hezká a rozhodně tu nepotkáte tolik lidí, jako právě v Plakánku.

Hmmm, to je příjemné! Jestli jste nepochopili, proč si tak libuji, tak jsme společně dorazili k Bílému rybníku a já se v něm mohu chvilku spokojeně rozvalovat. Vy pokračujte k hradu Kost. Projděte se tam, nasvačte, či co je libo. Jo, mimo turistickou sezonu je hrad zavřený, ale to přeci nevadí, i tak je co ke koukání. Potkáme se pod hradem.

Hrad se nade mnou tyčí v celé své kráse. Teď je tu docela klid, ale zvlášť v turistické sezoně je tu dost rušno, a to není nic pro mě. Běžím napřed do údolí Plakánek, sejdeme se u první studánky. Ale vám bych ještě doporučila obejít hrad po červené a navštívit skalní byt Barušky. Tak běžte, je to kousek, nohy vám snad neupadnou. Stojí to za tu malou zacházku.

Studánka. Koukám, koukám, koukám. No kde jste? Jo, už vás vidím, už jdete. Přátelé jsme na začátku údolíčka, kterému se obecně říká Plakánek. Celé tady je to Přírodní rezervace Údolí Plakánek a teď konkrétně se nacházíme v oblasti Střehomského Plakánku. Sleduji, jak se lidé rozhlížejí po okolních stráních, skalních útvarech, otáčejí se zpět a kochají pohledem na hrad Kost a mě si vůbec nevšímají. Ne že bych byla žárlivka, ale dovoluji si upozornit, že všechno to mokro, potůčky, stružky, bažinky mám na svědomí já! Tak si mě užijte a krásně se projděte. Já si s vámi teču do Oborského rybníka.

Kousek za Oborským rybníkem je rozcestník Údolí Plakánek, kde mohou zdatnější z vás odbočit kolem jednoho mého přítoku po modré značce do Vesnické památkové rezervace Vesec u Sobotky. Filmaři jsou tam jak doma a informace, že se tam točil známý film Jak dostat tatínka do polepšovny, už moc nepřekvapí. Z dalších například Jára Cimrman ležící, spící, V zámku a podzámčí, Přijela k nám pouť, Psohlavci, S čerty nejsou žerty.

Až se vrátíte zpět ke mně, nebo pokud se vám do Vesce nechce, vydáme se dál po žluté. Jestli jste již unavení, posaďte se stejně jako básník Fráňa Šrámek u studánky Roubenka a posilněte se na další zajímavé místo. Před námi je totiž Střehomský mlýn. A tady vám dám úkol. Napište mi do komentářů, která pohádka se zde natáčela. Taky vám nemusím všechno vyslepičit, koukejte si něco najít sami.

Za ním odbočíme po modré značce doprava kolem Komorního rybníka. Za ním následuje Buškovský rybník a Šlejferna. Teču si pěkně s vámi, místy opravdu přímo kolem pohodlné cesty, po které si vykračujete vy. To je pohodová procházečka, co? A ty krásně výhledy na vodní hladinu! Úžasné.

No a u Šlejferny se s vámi pro dnešek rozloučím. Máte-li štěstí a jede jeden z několika málo autobusů zde ze zastávky Dolní Bousov, rozc. Ošťovice, můžete se svézt na jednu stranu do Mladé Boleslavi nebo na druhou stranu do Sobotky. Tam se dostanete snadno i pěšky. Pokračujte po modré doleva kolem rybníka, za ním odbočte doleva po neznačené cestě a zakrátko se napojíte na žlutou, která vás dovede zpět do Sobotky.

Jestli se vám cesta se mnou líbila, za pár dní budeme pokračovat dál po mém toku. Můžete se přidat. Protože nejen kolem známých hradů a chráněnými údolími vedou krásné cesty. My řeky známe místa opuštěná, tajuplná. Místa, kde ticho ruší jen občasné žblunknutí našich vlnek. Místa, kde si slunce chladí svůj žár, mlha odpočívá nad naším tokem, stromy poklidně poklimbávají. Místa, kde vám my řeky dáme poznat svoji duši.

Pozn. autorky. Klenice je duše romantická, její vodní tok hladce klouže krajinou a pramínek se v pohodě dere ze země. Nemusí zdolávat záludnosti krajiny. Vaše nožky však ano. Pokud tedy nepatříte mezi jedince, kteří jsou zvyklí prolézt úplně všude, doporučuji cestu začít skutečně až v Libošovicích u kostela. A až do Libošovic můžete i dojet vlakem. K pramenu se musíte prodírat buď lesem, nebo hopsat polem. Počítejte i s mokrem a zdoláním kolejí. Já dopřála své noze bahenní koupel a kalhoty obdržely pár zbrusu nových šrámů od ostružiní. Takže rozhodně tento kousek cesty nedoporučuji například s dětmi. Vyjdete-li z Libošovic, je další část cesty pohodlná a zdolatelná i s odolnějším kočárkem.

Kilometrovníček:

hlavní trasa:

Sobotka – pramen Klenice (nebo Libošovice kostel) – Kost – Střehom – Šlejferna (bus Dolní Bousov, rocz. Ošťovice) = 12 km

odbočky:

- odbočka od hradu Kost ke skalnímu bytu Barušky a zpět (i s prolezením skalního bytu) = 1 km

- odbočka od rozc. Údolí Plakánek po modré do Vesce a zpět (včetně obchůzky vesničky a kochání) = 5 km

- Šlejferna – Sobotka vlak = 3 km

- Šlejferna – Sobotka náměstí (autobus, parkoviště) = 4 km

Zdroje:

Vesnická památková rezervace Vesec u Sobotky - ráj filmařů; Informační tabule NS Plakánek; Mapy.cz