Článek
Skalních útvarů s názvem Pohanské kameny najdete v naší republice více. My si dnes povíme o těch, které se nacházejí u obce Višňová nedaleko Frýdlantu v Čechách. Pokud je budete chtít navštívit, dostanete se k nim pohodlně po zelené turistické značce od vlakové zastávky Višňová. Autem můžete zaparkovat v obci a na značku se napojit zde. Od bytovek na okraji vsi vás lesní pěšinkou po chvilce dovede přímo ke kamenům.
rozcestník
Teď si ale představte, že nestoupáte vzhůru během příjemného jarního dne s poklidnou obcí za zády. Ale že soumrak už zmizel mezi stromy a nad lesem se na tmavomodrém nebi objevují první hvězdy. Vzduch je studený a vlhký. Mezi chvějícím se listím stromů se před vámi objeví obrovské balvany. Jejich stíny prodlužuje oheň plápolající kousek stranou. Zůstanete raději tiše stát a sledujete, jak se pod kameny shromažďují lidé. Oblečení jsou v kožešinových pláštích či silných vlněných šatech sepnutých sponami. Jen občas se ozve tlumený hlas. Pak nastane úplné ticho a jejich pohledy se zvednou nahoru k největšímu balvanu. Tam stojí stařešina a vy zaslechnete krátké rytmické věty. Slovům nerozumíte, ale vězte, že se jedná o prosby bohům.
Najednou je ticho. Šerem se mihne dlouhá čepel obětního nože. Krev obětovaného zvířete začne stékat do vyhloubené kamenné mísy a stružkou vyrytou dešti a krví se řítí z kamene dolů. Oběť bohům. Prosba za úrodu, zdraví a životy přítomných lidí. Krev stéká po kameni a jen vítr ševelí v korunách stromů.
kamenné mísy
Pak stařešina sestoupí ze skály dolů, napětí povolí, začínají se ozývat první hlasy a lidé se přemisťují k ohni, kde se vše připravuje k opékání obětovaného zvířete. Vysoko nad stromy pomalu stoupá měsíc.
Pokud jste stále ještě ukryti v křoví, doporučuji se opatrně vzdálit. Právě jste totiž svědky starogermánské slavnosti slunovratu a nevím, zda byste byli vítáni. Takže odchod. Ale skutečně opatrně – v této noci je prý svět bohů a mrtvých nebezpečně blízko.
Samozřejmě, že výše uvedený odstavec je moje čistá smyšlenka. Opřená je o badatele Preuskera, který uvádí, že se na Pohanských kamenech kdysi konávaly starogermánské slavnosti slunovratu.
vzhůru na Pohanské kameny
Nicméně na Pohanských kamenech se skutečně nacházejí kamenné mísy i s odtokovým kanálkem. Na rozdíl od výplodu mé bujné fantazie jsou však dle německého profesora Virchowa přirozeného původu, vznikly působením povětrnostních vlivů. A vás tam kromě nich čeká příjemný výstup po kovových schůdcích. Když to píšu, tak mi došlo, že v mých představách starogermánského obřadu jsem toto poněkud nedomyslela. Jak se chudák stařešina hrabal nahoru na ten balvan? No, byl to stařešina, kouzel znalý, on si určitě poradil. Nebo tam měl dřevěný žebříček. Ten, který je tam umístěn nyní, je však pěkně pevný, nemusíte se ničeho bát. I vršek balvanu je obehnaný zábradlím.
pamětní deska
Výhledů si tam příliš neužijete, ale když slezete zpět dolů na pevnou zem, vydejte se po zelené značce dál. Dovede vás až k místu s pěkným rozhledem, kde na vás čeká lavička, a můžete se kochat dalekým obzorem. Zelená turistická značka míří na hranice, tak se pak z ní odpojte a stočte doleva zpět do obce Višňová ke svému vozítku, k nádraží, nebo se vydejte na další cestu.
a takhle krásně se můžete kochat
Líbila se vám dnešní vycházka? Myslím, že na své si přijdou milovníci tajemna (mimochodem i pozůstatky ohniště u Pohanských kamenů najdete), tak i lidé realisticky založení. Každý si to užijte dle své povahy a nálady. Hlavně neseďte doma, vezměte batůžek a šup na cestu! Tuhle vycházku hravě zvládnou i děti.
Zdroje:
Turistické informační tabule
Mapy.com
Vlastní archiv
