Korálky Hradčanského potoka

Hradčanský potok pramení u silnice 268 vedoucí z Ralska do Mimoně. Já jsem však vodu v jeho prameni hledala marně. Neodradilo mě to a vydala jsem se hledat korálky, které ho krášlí. Prvním je Černý rybník. Odpočíval si mimo cesty opuštěně v tichu lesa, nechtěla jsem rušit jeho klid. Pokračovala jsem lesní cestou roubenou hromadami klád.

Druhý korálek jménem Vavrouškův rybník jsem však již nevynechala. Nejprve se tvářil, že je zcela zarostlý rákosím, ale po chvíli mi otevřel krásný pohled na svoji vodní hladinu.

Další cestou jsem našlapovala opatrně, protože se mi pod nohama motaly žabky.

Než jsem se nadála, stála jsem u Strážovského rybníka. Vklíněný mezi stromy si tiše šustil rákosím a naslouchal vodám Hradčanského potoka, které se z něj proudem valily ven, aby pokračovaly dál směrem k rybníku Držník.

Na Držník se vám naskytne krásný pohled již při příchodu, procházíte kolem něj po pohodlné cestě. A pokud jste již trochu unavení, na jeho konci najdete příjemný turistický přístřešek.

Po modré turistické značce dojdete k poslednímu z rybníků, který nese jméno potoka. Hradčanský rybník. Začíná jako malý ocásek v lese a postupně se rozšiřuje až k silnici, kde jeho břeh lemuje zábradlí. Můžete se tam v klidu procházet a kochat jeho vodami.

Hradčanský potok však pokračuje ještě dál. Proplétá se lesy pod obcí Hradčany, místy se na jeho březích v hustém houští tajuplně choulí skalky, jinde se kolem něj rozprostře mírumilovná louka. Nakonec se v poklidném místě potkává s řekou Ploučnicí, na přivítanou se obejmou svýma mokrýma rukama a na další cestu se vydávají spolu.

Loučím se s ním pohledem a je to zvláštní představa, že tento malý potůček dopluje společně s Ploučnicí do Labe a s ním až do Severního moře. Budete-li si tedy také chtít pomyslně navléknout náhrdelník z korálků Hradčanského potoka a vydáte se prozkoumat přírodní rezervaci Hradčanské rybníky, vzpomeňte si při pohledu na ně, že voda z nich jednoho dne skončí až tam kdesi daleko na severu…

Šťastnou cestu vodám i vám.