Slovenský ráj: Zejmarská rokle

Sever Slovenského ráje je známý svými vodopády a roklemi. Na jihu této oblasti ale můžete navštívit jen Zejmarskou rokli, přístupná veřejnosti je již od roku 1963. I když patří k těm menším, má rozhodně co nabídnout.

Její vodopády napájí vyvěračka Zejmarská studna. Cesta proti proudu těchto vod rozhodně stojí za návštěvu. Tak pojďte, vydáme se na cestu. A nezapomeňte, že tudy se dá jít právě jen proti proudu nahoru, nesmíte se vracet dolů.

Kde začneme? V obci Dedinky, která se nachází v okrese Spišská Nová Ves. Můžete sem dorazit vlakem a vystoupíte ve stejnojmenné vlakové zastávce, která vypadá, že už má nejlepší roky za sebou.

Přejdete po hrázi vodní nádrže Palcmanská Maša a necháte se unášet krásnými výhledy na ni i její okolí.

Po zelené značce dojdete po 1,5 km k hotelu, kde narazíte na červenou turistickou značku. Přijedete-li autem, máte zde parkoviště. Po již zmíněné červené budete opět 1,5 km stoupat k ústí Zejmarské rokle, kde na vás vykoukne paní z dřevěné boudičky a jako dospělák si u ní zakoupíte za 3 eura vstupenku.

V posezení hned za boudičkou se můžete z vlastních zásob posilnit. Pokud jste žravé typy jako já, vřele doporučuji. S plným bříškem a spoustou energie si pak v klidu vychutnáte cestu, která vás čeká. Kdo raději stoupáte nalačno, nezdržujte se a šlapejte.

Rokle vás záhy uvítá zurčící vodou a prvními stupačkami. Tak se na nich hezky rozcvičte, bude hůř. Co jsou stupačky? Takové ty kovové rošty připevněné do skal, po kterých přecházíte. Dodnes vzpomínám na své první stupačky před desítkami let na severu Slovenského ráje nad Hornádem. V Zejmarské rokli máte stupačky skoro u země, je to pohodička. Tam jsme tenkrát přecházeli nad zuřivě hučícím Hornádem. Dostala jsem se na špičatý skalní ostroh, bála jsem se. Za mnou volal tatínek: „Počkej tam, fotím!“ Byl vášnivým fotografem. Přede mnou maminka plná strachu: „Pojď! Ať nespadneš!“ Já visela na ostrohu a nožičky se mi třepotaly strachy. Krásné vzpomínky. Omlouvám se za osobní vsuvku a pokračujeme v cestě.

Budete tedy pěkně hupkat někde po stupačkách, jinde po kamenech, bude-li víc vody, tak možná i nožku smočíte. Doporučuji pořádnou a pevnou obuv! Pravda, při mé cestě jsem viděla i rodinku s holčičkou ve věku asi 5 let, která šla v parádních sandálkách s kytičkou. Dala to. Mně ale hlavou bleskla vzpomínka na mé řádně zašněrované pohorky kdysi dávno na stupačkách nad Hornádem a myslím, že jsem na tom byla líp.

Celá trasa od ústí rokle až na Geravy je dlouhá asi 1,2 km, dle rozcestníku vám zabere 45 minut. Doporučuji si rezervovat čas delší, protože ji přeci nechcete proběhnout, ale užít si ji. Doufám, že jste si na začátku řádně procvičili nožičky na stupačkách, protože dál vás čekají i žebříky. Pokud však netrpíte závratěmi již na třetím schodu někde na schodišti, věřím, že je zvládnete. Jsou připevněné na skalách, máte tak stále svým způsobem pevnou půdu pod nohama. Okolní krása tu trochu adrenalinu vyváží. Kolem vás budou spadat vodopády kapitána Jana Nálepky. Nedá se popsat slovy, musíte se jít pokochat sami. Možná vás nalákám zde: https://www.facebook.com/share/r/1AhGLZV2U7/

Na konci výstupu vás čekají Geravy. Jedná se o horskou vápencovou plošinu, na níž trůní stejnojmenný horský hotel a horní stanice lanovky. Dopřát si tu můžete i občerstvení a procházku po této plošince. Zpestří vám ji moje oblíbené kravičky „chlupatice“ a další zvířátka.

Nyní se naskýtá otázka, kam dál? To záleží na vašich fyzických a časových možnostech:

Okruh 8 km – cesta kolem potoků: Geravy po zelené – Malé Zajfy – Velké a Malé Zajfy – Stratenská pila – po červené Dedinky parkoviště u hotelu

Okruh 7,7 km – Geravy po zelené Přední a dále žlutá Zadní Hýl – po modré Chotárna dolka – po červené ústí Zejmarské rokle – Dedinky parkoviště u hotelu

Oblíbená trasa hupem šusem dolů po zelené 3 km – z Gerav se pustíte po zelené klikatící se z části pod lany lanovky – Dedinky – Dedinky parkoviště u hotelu

Zajímavost a lahůdka nakonec. Lanovka na Geravy. Je to kapitola sama pro sebe. Dolní stanici má kousek nad hotelem a parkovištěm, odkud jste na dnešní túru vyráželi, v podstatě v prostoru tamního kempu. Za mě je to jedna z nejkrásnějších lanovek. Jede neuvěřitelných 20 minut a přenese vás do světa ticha, stromů a zpěvu ptáků. Pokud nebudete mít jako já smůlu a nechytnete na sedačce za sebou pána, který si Bůh ví proč myslí, že popiskování znějící v okolním tichu jako unikající pára z papiňáku je něco úžasného. Běžná lanovka vás vyveze na kopec. Tato vyjede na kopec, sjede do údolí, vyjede na kopec, přenese vás přes další menší údolíčko, znovu vystoupá a teprve pak vás vyveze na Geravy a vyloží přímo na horské plošině. Tam jste se již ocitli po vystoupání Zejmarskou roklí.

Jak skloubit výlet a cestu lanovkou? Nahoru vyšlapat roklí a dolů se svézt. Já se svezla dolů a zpět nahoru. Pobavila jsem tím obsluhu, když jsem si v horní stanici kupovala jízdenku i zpět nahoru. Pánové se smáli, že to tak dělá jeden z tisíce a teď zase budou muset čekat dalších tisíc lidí, než si ji někdo takto koupí. No tak můžete být stejní blázni jako já. Vypravte se do Slovenského ráje, dojeďte do Dedinek, vyšlapejte Zejmarskou roklí na Geravy, lanovkou dolů a nahoru a pak některou z nabídnutých tras zase dolů. Ať pánové u obsluhy lanovky nemusí dlouho čekat.

Ať si vyberete kteroukoliv alternativu, určitě si to užijete.

Zdroje:

Mapy.cz

Informační tabule Zejmarská roklina

Horský Hotel Geravy - Slovenský ráj, Slovensko - Travelguide.sk

Átino Putování - Slovensko 2025 - 8. den Tak já vám to povím… | Facebook