Firma mi odmítla přidat pět tisíc. Za nábor mé náhrady potom zaplatila trojnásobek

Nastupovala jsem jako administrativní pracovnice. Postupně jsem převzala komunikaci s dodavateli, kontrolu faktur, řešení reklamací a část práce po kolegyni, která odešla na mateřskou. Název mé pozice ani výplata se však téměř nezměnily.

Po šesti letech jsem si domluvila schůzku s vedoucím. Nepřišla jsem s neurčitým pocitem, že si zasloužím víc. Přinesla jsem přehled výsledků, nových povinností i úspor, které jsem firmě pomohla zavést.

Požádala jsem o pět tisíc korun hrubého navíc.

Vedoucí uznal, že dělám víc než dřív. Pak mi vysvětlil, že rozpočet je napjatý a takové zvýšení by vytvořilo nebezpečný precedens. Nabídl mi stravenkový paušál vyšší o několik stokorun a možnost dvakrát měsíčně pracovat z domova.

Ještě několik týdnů jsem čekala, zda se něco změní. Nezměnilo. Začala jsem proto odpovídat na nabídky a brzy dostala práci s platem vyšším o osm tisíc.

Když jsem podala výpověď, vedení bylo překvapené. Vedoucí mi připomněl, že se mnou firma vždy počítala a že odchodem dostanu kolegy do obtížné situace.

Najednou mi nabídli dva tisíce navíc. Částku, která měla vyřešit všechno až ve chvíli, kdy jsem už měla podepsanou novou smlouvu.

Odmítla jsem. Nešlo jen o peníze. Šlo o vědomí, že moje práce měla hodnotu až ve chvíli, kdy jsem ji přestala nabízet.

Firma několik týdnů hledala člověka sama. Nikdo vhodný se nepřihlásil, a tak oslovila personální agenturu. Bývalá kolegyně mi později řekla, že za úspěšný nábor zaplatili přibližně 180 tisíc korun.

Moje požadované zvýšení by firmu stálo 60 tisíc ročně. Za samotné nalezení náhrady tedy zaplatila trojnásobek. K tomu připočtěme čas vedoucích, zaučování a plat nové kolegyně, která si vyjednala o šest tisíc víc, než jsem měla já.

Po měsíci mi vedoucí zavolal. Potřebovali poradit s několika starými zakázkami, kterým nová zaměstnankyně nerozuměla. Nabídl mi, že jim „na chvíli pomohu“ po večerech.

Souhlasila jsem pouze jako externistka za hodinovou sazbu. Najednou nebyla vysoká. Najednou byla rozumná.

Nemám radost z toho, že moje bývalé kolegyně měly po mém odchodu víc práce. Také si nemyslím, že je každý zaměstnanec nenahraditelný. Nahradit lze téměř kohokoli.

Jen to často stojí mnohem víc, než si vedení připouští.

Firma neušetřila pět tisíc měsíčně. Zaplatila statisíce za to, aby nemusela včas přiznat, že zkušený člověk má svou cenu.