Článek
Každý má v okolí někoho, kdo mu řekne: „Na nemovitosti dneska nemá nikdo.“
Tihle lidé mu budou tvrdit, že bydlení je jen pro bohaté, že investice do bytu je z říše snů a že jediná šance je zdědit nebo si někoho „výhodně“ vzít.
Realita?
Ne. Realita je jinde. A hlavně je nepříjemná. Protože pravda je taková, že investiční byt dnes může člověk koupit i bez známostí a klidně pod půl milionu. Jen to znamená zvednout zadek, přestat skuhrat a přijmout, že cesta vede úplně jinudy, než mu tvrdí realitní Instagram nebo Franta z práce.
Hledat „v Praze byt za milion“ je nesmysl
Když se řekne investiční byt, většina lidí automaticky kouká po developerských projektech na okraji Prahy nebo Brna, které začínají na pěti milionech a slibují „pasivní příjem“ a „růst hodnoty“.
Jasně. Jenže tohle není investování. To je honba za iluzí.
Ti, kdo to myslí vážně, hledají v úplně jiných lokalitách.
Na severu Čech, v zapadlých částech Ostravska, na Slovensku, v Polsku.
Mají oči otevřené.
Mají odvahu koupit zchátralý byt v Mostě za 430 000 Kč, který má výnos 12 % ročně.
Mají ochotu jet se tam podívat, řešit nájemní smlouvu, zajímat se o stav domu.
A hlavně nemají potřebu vypadat bohatě.
Mají potřebu jednoho dne opravdu bohatí být.
Polorozpadlé byty jsou nové zlato. Ale jen pro ty, kdo se nebojí špíny
Krásné kachličky, nová kuchyň, francouzské okno?
Na to může rovnou zapomenout.
Investiční byt za půl mega nebude připravený pro Airbnb.
Ale bude mít jednu výhodu: vydělá si na sebe za chvíli, ne až za dvacet let.
Každý druhý dnes mluví o tom, jak by rád investoval.
Ale když dojde na věc, mají jen výmluvy:
– nemám kontakty
– nemám startovní kapitál
– nemám odvahu
– nemám zkušenosti
A co má?
Předražený telefon? Drahé auto na leasing? Nevyužitou smlouvu na hypotéku?
Zázraky se nedějí. Ale dají se spočítat.
Za 500 000 Kč dnes může koupit první byt v menším městě.
Stačí 100 000 Kč hotovosti, nebo dokonce jen 50 000 Kč, což je cena ojetého auta, zbytek peněz si může pořídit přes hypotékou.
Nájem mu bude pokrývat splátky a za pár let je byt jeho.
Pokud má v sobě člověk trochu podnikavosti, tenhle jeden krok může být začátek.
Ne proto, že měl známosti.
Ale protože nečekal, až mu někdo něco dá.
Tohle není pro každého. Ale rozhodně to není jen pro „vyvolené“
Je snadné říct, že „běžný člověk na to dnes nemá“.
To říkají ti, kteří ani nezačali hledat.
Pravda je, že běžný člověk jen nechce obětovat pohodlí.
Nechce jet do města, které nezná. Nechce pronajímat byt lidem, které nezná. Nechce řešit problémy, které by neměl, kdyby dál seděl na zadku a jen nadával.
Ale ti, kteří se nebojí riskovat, dnes kupují byty u Karviné za párset tisíc.
Ti, kteří umí počítat, si místo dovolené koupí garsonku u Litvínova.
Ti, kteří vědí, že čekáním nic neporoste, si místo SUV pořídí dvoupokoják – a za deset let z něj žijí.
