Článek
„Peníze nejsou všechno.“
„Hlavně že máme zdraví.“
„Nejdůležitější je láska.“
Zní to vznešeně. Dojemně. Správně.
Ale taky falešně.
Tuhle pohádku o tom, jak jsou peníze jen podružný detail života, většinou nevyprávějí ti, kdo mají na účtech miliony. Ne, ti o penězích většinou vůbec nemluví, protože vědí, že jistota se neproklamuje – ta se prostě žije.
Moralizovat o nepodstatnosti peněz mají potřebu většinou ti, kteří jich nemají dost ani na to, aby si koupili normální život. A tak místo toho, aby čelili realitě, utíkají k frázím.
Peníze ti možná nekoupí štěstí. Ale bez nich si nekoupíš ani chleba
Je příjemné snít o světě, kde peníze nehrají roli, kde se všechno měří láskou, charakterem a úsměvem.
Realita je ale trochu jiná: z lásky nezaplatíš nájem, charakter ti nekoupí antibiotika a úsměvem nezaplatíš účty za elektřinu.
Zkus se zadívat na lidi, kteří skutečně zažívají tvrdou chudobu – ne tu „instagramovou“ s kelímkem předražené kávy v ruce, ale tu opravdovou, kde volíš mezi jídlem a topením.
V jejich světě nejsou peníze filozofická kategorie.
Jsou otázkou přežití.
Kdo má dostatek, chápe, že peníze jsou jako kyslík: nevnímáš je, dokud ti nezačnou chybět.
Ale jakmile je nemáš, stane se z peněz každodenní boj, který otravuje každou myšlenku, každé rozhodnutí, každý sen.
Bohatí o penězích nekážou
Nikdy jsem neslyšela člověka s finanční jistotou pronášet přednášky o tom, jak jsou peníze „nepodstatné“.
Naopak.
Čím stabilnější lidé jsou, tím méně o penězích mluví.
Protože pro ně jsou prostě nástrojem, prostředkem, nikoliv náplastí na komplexy.
Ale čím méně peněz někdo má, tím častěji musí vytvářet obranné strategie.
Tihle lidé neustále prohlašují, jak „peníze kazí charakter“, že „štěstí se za ně nekoupí“, že „skromnost je ctnost“.
A všichni známe pravdu ukrytou pod povrchem tu krutou pravdu:
Že chudoba není volba ani ctnost. Je to zoufalství zabalené do filozofických frází.
Peníze ti dávají svobodu, ne duši
Ano, peníze nejsou všechno.
Ale bez peněz nemáš možnost volby.
Bez peněz neodejdeš od násilného partnera.
Bez peněz nepošleš dítě na školu, která ho může zachránit.
Bez peněz nemáš přístup k právní pomoci, k lepší zdravotní péči, k prostoru, kde se můžeš nadechnout.
Penězi si nekoupíš duši, ale bez nich ti tu duši systém semele.
Peníze nejsou zlo.
Zlo je bezmoc, která přijde, když je nemáš.
Přestaňme idealizovat bídu. Není v ní nic romantického
Chudoba není ctnost.
Chudoba je vyčerpávající boj o každou korunu, každou příležitost, každé důstojné gesto.
Chudoba tě nutí děkovat za věci, které by měly být samozřejmé.
Chudoba tě zbavuje možností a nutí tě přežívat tam, kde bys mohl žít.
Není na tom nic krásného.
Není na tom nic vznešeného.
Je to otroctví moderní doby – a jediné, co je horší než být v něm chycený, je tvářit se, že na tom vlastně vůbec nezáleží.
Takže příště?
Až zase někdo začne filosofovat o tom, jak jsou „důležitější věci než peníze“, podívej se mu klidně do očí a zeptej se:
„Kolik máš naspořeno na krizi? Na zdraví? Na své děti? Na sebe?“
Protože kdo má jistotu, ten si podobné řeči odpustí.
A kdo ji nemá, bude se utěšovat bláboly o tom, že život bez peněz je svobodnější.
Je to lež.
Život bez peněz je peklo na zemi.
