Hlavní obsah

„Když neberete karty, dejte mi to zdarma. Já u sebe hotovost nenosím,“ vyzvala jsem prodavačku

Foto: Open AI / DALL-E

Ilustrační obrázek

Máte peníze na kartě, chcete zaplatit, ale obchod vás odmítne. Protože neberou kartu. Tak jsem prodavačce v klidu oznámila, že já hotovost nenosím a jestli mi zboží nechce dát zadarmo, pak ať si ho nechá.

Článek

Stála jsem tam. V malé provozovně, kde to vonělo po levném pracím prášku, regály byly nakřivo a pokladna starší než moje máma. Vybrala jsem si pár věcí, vytáhla kartu a najednou zazněla ta děsná věta, která mi v roce 2025 zvedá tlak víc než cenovky:
„My bereme jen hotovost.“

Promiňte, cože? V době, kdy si můžeš zaplatit pití mobilem, kdy i bezdomovec má QR kód na kasičce a kdy třináctileté dítě už umí rozpoznat bankovní podvod, si já – dospělá žena – nemůžu koupit zboží, protože u sebe nemám papírové bankovky? Fakt?

Tak jsem se jen usmála. A řekla: „Tak mi to dejte zdarma. Já u sebe hotovost nenosím.“

Kdo není připraven, ať neprodává

Podívala se na mě, jako kdybych jí nabídla bonbon místo peněz. Uraženě, dotčeně, s tím výrazem: „To snad nemyslíte vážně.“ Jenže myslím. Protože když někdo odmítá běžný způsob platby, proč bych měla já hledat bankomat a trávit deset minut navíc jen proto, že provozovna uvízla v roce 1998?

Ne, nebudu si obíhat město kvůli tomu, že si někdo usmyslel, že „karty jsou drahé“. Že „je to složité“. Že „to stejně lidi nechtějí“. Ne. Lidi to chtějí. Jen mají strach si o to říct. A já ten strach nemám.

Hotovost je fajn, když ji máš

Nejde o lenost. Jde o princip. Jestli někdo chce fungovat v moderní době, ať se chová moderně. Doba, kdy jsme nosili pětistovky složené v peněžence, je pryč. Teď máme telefony. Karty. Hodinky. A když podnikatel není schopný přijmout peníze tím nejběžnějším způsobem, tak ať nenadává, že zákazníci odcházejí.

Ne, fakt si kvůli němu nevyberu z bankomatu dvoustovku a nezaplatím stokorunový poplatek jen proto, že mu „nejede terminál“. Mě to nezajímá. Chci platit. Mám peníze. Nabízím je. Ale on je nechce. Tak si zboží nezaslouží. A nebo, ať mi ho klidně dá zadarmo. Protože přece „zákazník má vždycky pravdu“, ne?

Já se přizpůsobovat nebudu

Jsem unavená z toho, jak se pořád máme přizpůsobovat. Podmínkám. Omezením. Starým zvyklostem. Když někdo v roce 2025 neumí přijmout bezhotovostní platbu, je to jeho problém. Ne můj. Já se přizpůsobila době. Tak ať to zkusí taky.

A ne, nejsem drzá. Jsem zákaznice. Mám peníze, jen ne v hotovosti. A jestli prodejce není schopný je přijmout, pak si je nezaslouží.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz