Článek
Dnes (6.7.2024) skončil Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Ačkoliv je to největší filmový festival v České republice a nejprestižnější filmový festival ve střední a východní Evropě, hodně lidí to pojalo jako obrovskou drbárnu a místo filmů se soustředili jen na to, vidět ostatní a být viděni. Postupem času se tak Karlovy Vary pro spoustu lidí proměnily v krajně nepříjemné místo.
Lov autogramů
Osobně mi hrozně vadí, že spousta „obyčejných“ lidí pojímá KVFF jen jako příležitost k lovu autogramů. Navalí se do Varů aniž by viděli jediný film, nebo je filmy alespoň trochu zajímaly. Místo toho okupují kolonádu a jakmile okolo projde nějaká „slavná osobnost, kterou znají z televize“, vrhají se na ně a často je i dost nevybíravým způsobem žádají o autogram. Obdivuju tu trpělivost těch lidí. Já osobně ráda chodím rychle a při představě, že mi každých 10 metrů skočí do cesty někdo, kdo po mně chce podpis a abych se zaculila do foťáku, mi naskakuje husí kůže. Chápu, že lidé mají radost, že své oblíbence vidí, ale přijde mi, že se zapomíná na to, že i slavný člověk je jenom člověk. Navíc ti opravdu „slavní“ lidé jsou ve Varech často pracovně, takže jsou logicky dost unavení a „fanoušci“ jim to jen zhoršují.
Přehlídka nevkusu
Jak už jsem říkala, KVFF je pro hodně lidí příležitost k tomu být vidět. Často toho využívají lidé, na které se pomalu zapomíná a Vary, kde je spousta paparazzi jsou ideální příležitost, jak se dostat znovu do povědomí lidí. Ať už jde o otřesné modely nebo skandály, hodně lidí evidentně stále ještě razí heslo, že špatná reklama, je taky reklama. Za mě asi to nejhorší, co jsem letos z Varů viděla, byl jistý extrémně nevkusný zlatý řetěz jedné modelky. Za mě je to jasný důkaz toho, že i když si člověk může „koupit“ a vydřít dokonalé tělo, vkus se za peníze nekoupí. A když se člověk neporadí se stylistou, může z toho být celkem trapas.
Stejně hrozné jako zmíněný zlatý řetěz byly i jisté lesklé stříbrné šaty s nevkusnými třásněmi a výraznými stříbrnými šperky s kameny ve stylu „já jsem princezna“. Podobný model bych očekávala na pětileté holčičce a ne na paní s nadváhou, která je několikanásobná babička. Já nemám nic proti tomu, když se starší lidé oblékají mladistvě, když jim to sedí a sluší, proč ne. Ale jako u každého jiného platí, že to, co si člověk vezme na sebe, by mělo být vkusné a ne, aby člověk vypadal, jako když uteče od cirkusu.
Filmy nikdo neřeší
Celkově mě dost mrzí, že z médií se dozvíte, kdo se kde ztrapnil, kdo se po dlouhé době objevil na veřejnosti, kdo si co oblékl, ale o filmech jako takových se člověk nedozví skoro nic, a to se jich na KVFF představilo skoro 200 z celého světa. Kromě samotných stránek festivalu jsem se o filmech nikde nic nedočetla. Žádné recenze, zkrátka nic. A přitom rozhodně bylo na co se koukat. Já bych nejvíc chtěla vidět:
Zahradníkův rok - sice českou produkci moc nemusím, ale herecké obsazení je skvělé a navíc je tam hodně silný příběh. Malý zahradník O. Kaiser bojuje proti pracháčovi Š. Kozubovi, který mu dělá ze života peklo a snaží se ho vyštvat. Tenhle film bude podle mě hodně zajímavý.
Substance - na horrory nekoukám vůbec, ale tenhle je křížený se satirickou komedií, takže bych do toho šla. Hodně mě zaujalo téma stárnutí, bodypositivity i touhy po lepší verzi sebe sama.
Až na konec světa - westerny mám ráda a dobová romance s volnomyšlenkářskou hlavní hrdinkou už nemůže znít líp. Neskutečně se těším, až film uvidím a zjistím, jestli je tak dobrý, jak to vypadá.
Co vy a KVFF, taky máte pocit, že už kromě tvůrců filmy nikdo příliš neřeší a je to jen o pozlátku?
