Článek
Každou chvíli slyšíme, jak je pro lidi nad šedesát těžké najít práci. Stěžují si, že je zaměstnavatelé nechtějí, že je věk handicapuje, že mladší generace je vytlačuje z trhu.
Podívejme se na to ale reálně: ve světě, kde se všechno mění raketovou rychlostí, nestačí jen čekat, až vás někdo polituje a nabídne vám místo. Pokud vám je šedesát a víc, máte za sebou desítky let praxe. To by měla být obrovská výhoda, ne? Jenže když přijde na pohovor někdo mladý, energický a ochotný učit se novým věcem, a proti němu stojí někdo, kdo sotva zvládne poslat životopis emailem a půl hodiny vysvětluje, že se už „nechce moc učit novoty“, koho si asi firma vybere? Věk v tom nehraje roli.
Zkušenosti nejsou všechno, pokud je neumíte prodat
Mnoho starších uchazečů si myslí, že stačí říct „mám 40 let zkušeností“ a zaměstnavatel jim okamžitě nabídne smlouvu. Jenže, co když těch 40 let zkušeností znamená, že dělají věci pořád stejně, odmítají změny a nejsou ochotní se přizpůsobit? Ano, nikdo nečeká, že se šedesátiletý člověk začne učit programovat v Pythonu, ale flexibilita, chuť se učit a adaptovat jsou vlastnosti, které jsou na pracovním trhu klíčové. Pokud si tedy starší generace myslí, že zkušenosti automaticky znamenají právo na pracovní místo, je na omylu.
Největší problém generace 60+ je sebeprezentace
Kolik lidí po šedesátce umí napsat moderní životopis? Kolik jich ví, jak fungují LinkedIn nebo online pohovory? Mnoho z nich stále posílá dvoustránkové slohy o tom, kde pracovali v roce 1985, místo aby stručně a jasně vyzdvihli, co dnes mohou nabídnout. Tohle není doba, kdy vám někdo v práci podrží místo jen proto, že tam jste 30 let. Tohle je doba, kdy se musíte umět prodat.
Místo nářků akce
Místo stěžování na „diskriminaci věkem“ by si starší generace měla položit otázku: Co pro to dělám já? Jdu s dobou? Sleduju trendy ve svém oboru? Umím pracovat s technologiemi, které dnes firmy vyžadují? Vzdělávám se? Nebo jen očekávám, že mě někdo zaměstná z lítosti?
Zaměstnavatelé nehledají lidi podle věku, ale podle toho, co umí. Pokud se člověk po šedesátce dokáže adaptovat, ukázat svou hodnotu, má stejné šance jako kdokoliv jiný. Ale čekat, že vám někdo dá práci jen proto, že „už jste toho v životě dost odpracovali“, je naivní. Pracovní trh není charita. Buď se přizpůsobíte, nebo vás nahradí někdo jiný. Tak to prostě je.
