Článek
V lednu 2019 našli v západním Nepálu mrtvou pětatřicetiletou Ambu Boharu a její dva syny. Noc strávili v malé chatrči bez oken. Aby nezmrzli, rozdělali uvnitř oheň. Ráno už nikdo z nich nedýchal. Nebyla to nehoda ani přírodní katastrofa. Žena musela opustit dům proto, že menstruovala.
Žena, která má přinést neštěstí
Tradice se nazývá čhaupadi. Vychází z přesvědčení, že menstruující žena je nečistá a její přítomnost může rodině přivolat nemoc, úhyn dobytka nebo jinou pohromu. Během krvácení proto nesmí do domu, kuchyně či chrámu a v některých komunitách se nesmí dotýkat mužů, jídla, dobytka ani zdrojů vody.
Neplatí to pro celý Nepál. Čhaupadi přetrvává především v odlehlých oblastech na západě země a jeho podoba se vesnici od vesnice liší. Pro ženy a dospívající dívky, kterých se týká, však znamená pravidelné vyhnanství. Několik dní spí v chlévě nebo nízké hliněné chatrči, často bez oken, hygieny a ochrany před počasím.
Oheň, který měl zachránit život
V zimě mohou teploty klesat velmi nízko. Ženy si proto uvnitř zapalují oheň, jenže v nevětraném prostoru se kouř stává smrtící pastí. Jednadvacetiletá Parbati Buda Rawatová byla v roce 2019 nalezena mrtvá poté, co se stejným způsobem snažila zahřát. Jiné ženy zemřely na podchlazení nebo po uštknutí hadem. V chatrčích jim navíc hrozí napadení zvířaty i sexuální násilí. Amnesty International
Nebezpečí přitom nezačíná až po setmění. Izolace omezuje přístup k vodě, jídlu, hygieně i pomoci. Dívky kvůli menstruaci vynechávají školu a odmala dostávají jasnou zprávu: přirozená funkce jejich těla z nich na několik dnů dělá někoho, kdo nesmí mezi ostatní.
Někdy ani nemusí zaznít přímý příkaz. Dívka ví, co se od ní očekává, a také co by podle rodiny riskovala, kdyby odmítla. Pokud se po jejím návratu stane cokoli špatného, může být označena za viníka. „Dobrovolné“ odejití do chatrče je pak ve skutečnosti poslušností vynucenou strachem.
Zakázáno, přesto nezmizelo
Nepálský nejvyšší soud čhaupadi zakázal už v roce 2005. Trestní zákoník z roku 2017 pak stanovil postih také pro člověka, který ženu k pobytu v chatrči nutí. Hrozí mu až tři měsíce vězení a pokuta 3 000 nepálských rupií. První zatčení spojené s úmrtím v menstruační chatrči ale přišlo až v roce 2019. Asian Development Bank
Úřady nechávaly chatrče bourat, jenže některé byly znovu postaveny a jinde ženy skončily v provizorních přístřešcích. Zákaz sám totiž neodstraní strach zakořeněný po generace. Tlak navíc nepřichází pouze od mužů. Tradici často vymáhají také matky a tchyně, které jí samy celý život podléhaly.
Změna přesto existuje. UNICEF v roce 2025 popsal komunitu v západním Nepálu, kde už dívky do chlévů posílány nejsou, školy jim poskytují vložky a stigma postupně slábne. UNICEF Nepal
Právě vzdělávání, bezpečné hygienické zázemí a práce s celými rodinami mohou dokázat to, co samotný paragraf nezvládl. Menstruace totiž nikoho neznečišťuje. Nebezpečná je víra, že kvůli ní smí být žena vyhnána z bezpečí vlastního domova.
