Článek
Tohle není žádný předsudek, ale tvrdá realita. Někteří chlapi zůstali psychicky zaseknutí v dětství. Maminka jim celý život utírala pusu, žehlila trenky a nedej bože, když se v jejich okolí objevila žena. Moje dcera si jednoho takového přitáhla domů. Milý, slušný, ale s jedním háčkem – jeho hlavní prioritou nebyla rodina, ale máma. Její slovo bylo zákon.
Co je na tom nejhorší? Moje dcera si myslela, že je to normální. Že chlap, který místo aby vymaloval ložnici, jede sekat trávu k matce, je „hodný syn“. Že když se tchyně urazí, protože jí nevolali tři dny, musí kvůli tomu odvolat náš společný víkend. Ne. Takhle se rodina fakt netvoří.
Maminka vs. manželka. A vítězí ta silnější
Řekla jsem jí to na rovinu. Pokud mu neukáže hranice teď, skončí jako doživotní vedlejší postava ve vlastním vztahu. Dala jsem jí návod, jak s mamánkem jednat: žádné prosby, žádné „chápu, že to máš těžké“. Tvrdošíjně a jasně. „Buď se rozhodneš být lepším mužem pro mě, nebo jejím synkem. Obojí nejde.“ Nevěřila, že to zabere.
Jenže ono to zabralo. Poprvé si dovolila říct „Ne, dneska tam nejedeme.“ A on? Byl zaražený. Jako by poprvé slyšel, že jeho žena má taky hlas. Začal znejišťovat. A to byl první krok k tomu, aby konečně dospěl.
Tchyně z něj měla pejska. Já z něj chci partnera pro mou dceru
Jestli si někdo myslí, že zasahuju do cizího života, ať si to myslí. Já tu nejsem od toho, abych byla politicky korektní. Jsem její máma. A když vidím, že moje dcera žije s přerostlým dítětem místo s mužem, nebudu stát stranou. On si zvykl, že ženy kolem něj mu vždy ustupují. Ale já ne. A díky mně už ani ona ne.
Výchova nikdy nekončí. Jen mění adresu
Řekla jsem jí jedno – vychovávat chlapa není ostuda. Ostuda je nechat ho být mamánkem až do důchodu. Jestli s ním chce žít, musí ho zformovat. Ne k obrazu své matky, ale k obrazu silného a samostatného muže. A když už jsme u toho, někdy i samotní chlapi čekají, až jim žena nastaví zrcadlo. Protože bez něj nevidí, jak trapní kolikrát vlastně jsou.
