Článek
Do nové firmy jsem se hlásila na pozici koordinátorky zakázek. Práci jsem měla, ale plat několik let téměř nerostl a dojíždění bylo dlouhé.
Při prvním pohovoru personalistka uvedla mzdu 45 tisíc korun hrubého. Ve druhém kole jsem se vedoucího zeptala, zda jde skutečně o nástupní částku. Potvrdil ji a dodal, že po zapracování může přijít zvýšení.
Nabídku jsem přijala a dala výpověď. Písemné potvrzení mzdy jsem neměla. Připadalo mi zbytečné žádat o něco, co mi dva lidé řekli jasně.
Smlouvu firma poslala tři dny před nástupem.
Deset tisíc se změnilo v odměnu
Ve smlouvě byla uvedena základní mzda 35 tisíc korun. Dalších deset tisíc se objevilo v příloze jako nenárokové osobní ohodnocení.
Personalistka mě ujistila, že jde jen o běžné nastavení a zaměstnanci dostávají celou částku téměř automaticky.
„Ve výsledku budete mít slíbených pětačtyřicet. Nemusíte se bát,“ řekla.
Požádala jsem, aby firma částku uvedla přímo do smlouvy. To prý nebylo možné, protože osobní ohodnocení se stanovovalo podle výkonu.
Staré místo už obsadili a já potřebovala práci. Smlouvu jsem proto podepsala.
První výplata potvrdila mé obavy
První měsíc jsem dostala pouze základ. Vedoucí vysvětlil, že během zaučení ještě nemám na odměnu nárok. Na pohovoru se o tříměsíčním čekání nikdo nezmínil.
Další měsíc jsem dostala z desetitisícové odměny tři tisíce. Údajně jsem nesplnila všechny cíle, přestože mi nikdo předem neřekl, jaké cíle se hodnotí.
Od kolegů jsem zjistila, že jednomu vedoucí vyplácí téměř celou částku, jinému ji pravidelně krátí. Slíbených 45 tisíc tedy nebyl plat. Bylo to maximum, o kterém každý měsíc rozhodoval nadřízený.
Personalistka pak tvrdila, že mluvila o celkové možné mzdě. Vedoucí si už přesné znění našeho rozhovoru nepamatoval.
Příště jsem chtěla nabídku písemně
Ve firmě jsem zůstala několik měsíců. Potom jsem našla práci s nižší nabízenou částkou, ale s celými 42 tisíci písemně uvedenými jako pevná mzda.
Při odchodu mi vedoucí nabídl, že mi bude půl roku garantovat část odměny. Odmítla jsem. Nešlo už jen o peníze, ale o důvěru, kterou firma ztratila ještě před mou první směnou.
Udělala jsem chybu, když jsem se spolehla na ústní slib a odešla dříve, než jsem viděla dokumenty. Dnes se proto neptám pouze na výši mzdy. Chci vědět, jaká část je jistá a podle čeho se přiznávají odměny.
Firma mi totiž nesebrala deset tisíc ze slíbeného platu. Schovala je za slovo „až“, které při pohovoru ani jednou nezaznělo.
