Článek
Když jsem vešla do banky, měla jsem pocit, že jednám s profesionály. Odešla jsem ale s pocitem, že mě mají za hlupačku. Bankéřka, která mi měla pomoci s účtem, na mě spustila tónem, jako bych byla pětileté dítě. A když jsem ji slušně požádala, aby se mnou jednala jako s dospělým, přišla věta, po které se mi zatmělo před očima.
„Řeknu vám to jednoduše, abyste to pochopila…“
Vážně? Přijdu si sjednat lepší podmínky k účtu, mám přehled, vím, co chci, a místo toho, aby mi banka poskytla kvalitní informace, se mnou jednají jako s blondýnkou z přihlouplého vtipu?
Ještě chvíli jsem poslouchala, jak se mi bankéřka snaží polopaticky vysvětlit, co je to úrok a co znamená fixace. Jako bych neměla internet, jako bych si nikdy nepřečetla smlouvu, jako bych v životě nepočítala nic složitějšího než spropitné v restauraci.
Dost.
„Můžete mi to říct i složitě?“
Přerušila jsem ji slušně, ale rázně. Myslela jsem si, že tím dám jasně najevo, že nejsem žádná naivní holka, které stačí „zjednodušená“ verze.
Očekávala jsem omluvu, změnu přístupu. Možná i respekt. Jenže to, co přišlo, mě totálně uzemnilo.
„No víte, my jsme zvyklí, že většině žen to musíme vysvětlovat co nejjednodušeji…“
Pardon, cože?
V té chvíli jsem myslela, že mě na místě trefí. Ona to myslela vážně? Skutečně existuje banka, která považuje ženy za natolik neschopné, že jim automaticky podsouvá „baby verzi“ finančních produktů? To je jak z 50. let!
Nejsem žádná expertka na finance, ale ti v bance za přepážkou rozhodně nedělají a tohle mi přišlo jako nehorázná drzost. A co hůř – kolik dalších žen si tohle nechá líbit? Kolik z nich odejde s polovičními informacemi, protože „to složitější by beztak nepochopily“?
„Fajn, tak mi ukažte čísla!“
Zhluboka jsem se nadechla a spustila:
„Chci detailní rozpis výpočtu úroků, chci vidět přesný vliv fixace na RPSN a chci seznam všech poplatků, které mi v té smlouvě schováváte. A když už jsme u toho, dejte mi rovnou i tabulku s modelovými příklady pro různé varianty splácení. Myslím, že to zvládnu pochopit.“
Najednou bylo ticho. Bankéřka polkla a začala se přehrabovat v papírech. Očividně nečekala, že ji někdo takhle odrovná.
A tady je pointa: Pokud se budete tvářit, že vám stačí polopatická verze, nikdy se nedozvíte pravdu. Tohle se netýká jen bank, ale i pojišťoven, úřadů a prakticky jakéhokoliv místa, kde se dá něco „přihrát“ méně informovaným lidem.
Odmítejte „zjednodušenou verzi“!
Příště, až vám někdo bude chtít něco vysvětlovat „po lopatě“, nenechte se odbýt. Žádejte fakta, čísla, detaily. A pokud někdo začne s „já vám to řeknu jednoduše“, okamžitě ho zarazte.
Nejste hloupí. A když jim to nedáte jasně najevo, budou s vámi tak jednat dál.
