Článek
Papežka Jana, často označovaná jako „žena papež“, je fascinující a kontroverzní postava středověkých legend a historických debat. Věříte, že kdysi skutečně žila? Já jsem pro všema deseti.
Historický kontext a původ legendy
Legenda o papežce Janě se objevuje ve středověkých kronikách a literatuře. Poprvé byla zaznamenána ve 13. století, přibližně 400 let po údajné době jejího pontifikátu. Podle legendy Jana, původně dívka jménem Johanna, byla žena, která se přestrojila za muže, aby mohla vstoupit do služeb církve, a nakonec se stala papežem pod jménem Jan VIII.
Podle některých verzí legendy se Jana narodila v německém městě Mainz a později se vydala do Říma, kde její inteligence a zbožnost zaujaly kardinály natolik, že byla zvolena papežem. Její pravá identita byla odhalena až poté, co během jedné procesí porodila dítě, což vedlo k jejímu tragickému konci.
Historické a literární zdroje
Legenda o papežce Janě byla poprvé zaznamenána ve spisech Dominika z Polonie a Martiny z Opavy, dvou významných středověkých kronikářů. Martina z Opavy, také známý jako Martin Polonus, ve své „Chronicon Pontificum et Imperatorum“ popsal příběh ženy papeže s podrobnými detaily.
Navzdory tomu, že tyto texty přidaly na věrohodnosti legendy, moderní historici často zpochybňují jejich autenticitu. Argumentují, že příběh mohl být vytvořen jako morální lekce nebo politická satira namířená proti papežské moci a církevnímu patriarchátu.
Moderní historický výzkum
Současní historici a badatelé většinou považují legendu o papežce Janě za fikci. Opírají se o několik tvrzení:
Absence současných důkazů:
Neexistují žádné soudobé dokumenty nebo důkazy z doby, kdy měla Jana údajně žít, které by potvrdily její existenci. Všechny známé záznamy pocházejí z mnohem pozdějších období.
Není na papežském seznamu:
Historické záznamy o papežích jsou poměrně dobře dokumentované a žádný z nich neuvádí mezeru nebo nejasnosti v období, kdy měla Jana vládnout.
Politické a sociální kontexty:
Středověká společnost byla silně patriarchální a je nepravděpodobné, že by žena mohla dosáhnout tak vysoké pozice, aniž by byla odhalena.
Kulturní dopad
Ačkoli většina historiků považuje papežku Janu za mýtus, její příběh měl a má významný kulturní dopad. Inspirovala mnoho literárních a uměleckých děl, včetně románů, filmů a divadelních her. Stala se symbolem debat o genderu, moci a rovnosti v rámci církve a společnosti.
Suma sumárum
Příběh papežky Jany je zajímavý příklad, jak legendy a mýty mohou ovlivňovat historické vnímání a kulturní debaty i stovky let po té, co se údajně odehrály. I když její existence zůstává velmi nepravděpodobná, odkaz „Papežky Jany“ pokračuje v inspirování diskusí o roli žen v církvi a společnosti. Papežka Jana, ať už mýtus nebo realita, zůstává důležitou postavou v historii a kultuře.
Já osobně pověsti a mýty zbožňuju a líbí se mi na tom, že nikdo nemůže říct, jak to skutečně bylo. Je tedy možné, že se to skutečně stalo. A nebo taky vůbec, ale s jistotou to nikdo říct nemůže.
Zdroj: Autorský text a internet
