Článek
Vztahy mezi snachami a tchýněmi jsou legendární. Já jsem v tomhle směru naštěstí byla vždycky v pohodě. S o to větším potěšením naslouchám příhodám lidí, kteří to mají opačně. A před pár dny mě velice pobavila kamarádka.
Milá postarší paní
Adéla je vdaná 5 let a po celou dobu vztahu se svým manželem neměla s jeho matkou jediný problém. Bydlí sice v jednom městě, ale byty jsou na různých koncích a všichni se shodli, že je to ideální vzdálenost. Občas jsem Adél i trochu záviděla, že má tchýni tak blízko. Bylo to pokaždé, když chodili k „mamince“ na nedělní obědy, nebo se po návratu z dovolené stavovali nejdříve k nim, kde je tchýně vybavila jídlem na prvních pár dní, aby měli návrat po dovolené jednodušší. Občas jim vyžehlila hromadu prádla, občas podstrčila nějakou delší bankovku na přilepšení, prostě dokonalá tchýně.
Babička ví všechno nejlíp
Zřejmě by na takhle blažené vlně jely do nekonečna. Jenže Adéla otěhotněla a porodila dítě - první a jediné vnouče. Tehdy se vše změnilo a podle Adél tchýni úplně přepnulo. Do babičkovství se vrhla po hlavě a k Adéle domů se hrnula každý den. Ze začátku se to Adéla snažila chápat, ale postupem času začalo přituhovat. Ukázalo se, že zatímco Adéla volí moderní respektující výchovu, tchýně si jede postaru s čerty, dojídáním u stolu, pravidelným režimem, zdravením, dáváním pusinek „na povel“ a tak dále. Vše vygradovalo nedávno na pískovišti.
Nepleť se mi do výchovy!
Adéla s tchýní a malým vyrazily na pískoviště. Vše šlo v pohodě dokud si od malého nechtěla nějaká holčička půjčit lopatičku a on se zasekl, že nepůjčí. Než stihla Adéla zasáhnout, vmísila se tchýně a začala malého nutit, aby holčičce lopatičku půjčil. Argumentovala tím, že lakomé děti nemá nemá nikdo rád, děti si s ním nebudou chtít hrát a nakonec přihodila, že by jako kluk měl chtít, aby holčička měla radost. To už Adéla nevydržela a malého se zastala, že je to jeho hračka a když jí nechce půjčovat, tak nemusí. Z diskuze se rychle vyvinula hádka, kterou nakonec utnula Adéla tím, že tchýni řekla, ať se jí neplete do výchovy, sebrala malého a odešla.
Od té doby jsou vztahy na bodu mrazu. Tchýně je uražená a Adéla neví, co dělat. Napjaté vztahy se jí nelíbí, ale chce svého syna vychovávat podle sebe a toho, v co věří ona a ne podle představ tchýně.
Máma jsi ty
Upřímně je mi Adély trochu líto. Poradila jsem jí, že není nutné zahodit roky hezkých vztahů, kvůli jedné hádce. Měla by si s tchýní ale důkladně promluvit a vytyčit pravidla. Máma je ona a výchova bude probíhat podle jejích pravidel. Buď je tchýně přijme a je u nich i nadále vítaná, nebo ne a pak z ní prostě bude babička, za kterou se čas od času zastaví. Výběr je jen na ní.
Jsem zvědavá, co Adéla nakonec udělá a jak celá tahle babičkovsko-tchýňovská záležitost dopadne. Jaké máte s tchýněmi zkušenosti vy?
