Článek
Všichni jsme to zažili. Sedíte v restauraci, najíte se, zaplatíte účet, a než si uvědomíte, že něco nesedí, už je pozdě. Ale to, co se mi stalo tentokrát, překračuje všechny hranice slušnosti. Servírka si z mé peněženky udělala kasičku a místo omluvy se mi vysmála, že to bylo „dýško“.
Drzost za moje peníze
Celý incident začal u jednoduchého a úplně obyčejného oběda. Objednala jsem si jídlo, snědla ho, zaplatila účet a čekala na vrácení drobných. Jenže, když jsem si po odchodu servírky přepočítala vrácené peníze, místo očekávané sumy tam bylo o rovnou tisícovku méně. Zprvu jsem si myslela, že jde o omyl – každý se někdy splete, že? Jak jsem se mýlila. Vydala jsem se tedy za servírkou.
Reklamace? Jen výsměch
Když jsem ji požádala o vysvětlení a vrácení správné částky, s ledovým klidem mi oznámila, že tisíc korun považuje za své dýško. Ano, slyšíte správně. Podle ní jsem ji takhle královsky odměnila za to, že mi donesla jídlo. Myslela jsem, že mě klepne, spropitné má být dobrovolné ocenění kvalitní obsluhy. Ale co je kvalitního na tom, když vás někdo sprostě obere? Je snad normální brát si tisíc korun bez souhlasu zákazníka a vydávat to za samozřejmost? S jednáním servírky jsem absolutně nesouhlasila, ale bez mrknutí oka odmítla jakoukoli možnost vrácení peněz.
Kam až sahá drzost v gastronomii?
Zarážející není jen chování servírky, ale i fakt, že celý incident prošel bez většího zájmu vedení restaurace. Nikdo se nesnažil situaci vyřešit, nikdo nezasáhl a my jsme neměli už čas dál se s tou ženskou dohadovat. Pokud tohle má být nový standard v restauracích, máme se vážně na co těšit. Obrala mě o tisíc korun a tvářila se, jako by to byla moje povinnost jí ty peníze nechat. My jsme museli spěchat na důležité jednání, takže jsme neměli možnost se s ní dál hádat. Pokud máte ale podobnou zkušenost, nenechte si ji líbit. Služby, které si dělají z dýšek zlatý důl na úkor zákazníků, si nezaslouží naše peníze – a už vůbec ne naše mlčení. My jsme jim to alespoň pořádně vytmavili v recenzích na internetu.
