Článek
Začalo to nevinně. Prý „jen pomáhá s rekonstrukcí“. Moje mladší sestra, svobodná, hezká, trochu rozmazlená. Můj muž, workoholik s nářadím v ruce a očima tam, kde nemají být. A já? Já jsem doma řešila rozvrh dětí, vařila večeře, plánovala dovolenou a doufala, že všechno bude zase jednou jako dřív.
Jednoho dne přišel domů pozdě. Z jiného dne se stal každý den. A pak už nepřišel vůbec. Po 12 letech vztahu mi oznámil, že „už dlouho nebyl šťastný“ a že „s ní je to jiné“. S ní. S mou vlastní sestrou.
Ona? Beze studu. A já? Vina?
Co následovalo, byl psychologický horor bez hudby. Máma pokrčila rameny: „No jo, ale to víš, že on potřebuje vedle sebe ženu, co ho obdivuje.“ Táta řekl, že „život je složitý, a ty jsi vždycky byla taková silná, Kláro, tak to zvládneš.“
Silná? Já? Právě jsem přišla o manžela, důvěru v rodinu a dost možná i zdravý rozum.
Ale to nejhorší teprve přišlo. Ne lidi, kteří vás zradí. Ale ti, kteří vám pak vysvětlí, že si za to vlastně můžete sami.
Příliš málo sexy, příliš moc mateřská
Víte, jaký byl jejich argument? „Ty ses změnila.“
Že jsem prý přestala být hravá. Že jsem pořád řešila praktické věci. Že jsem nechtěla spontánně jezdit pod stan a místo toho jsem chtěla, aby se někdo doma staral o nákupy, děti a účty. Hrůza, že?
Takže to, že jsem každý den žila realitu, kterou on odmítal vidět, bylo špatně. A to, že jeho život oživila mladší kopie mě samotné – akorát bez dětí, bez zodpovědnosti a s plným nasazením push-up podprsenky – to bylo prý „osudové setkání“. Nezlobte se, ale to není osud. To je zrůdná volba.
Ještě že existuje vztek. Jinak bych se z toho zhroutila
Možná jsem nebyla dokonalá. Možná jsem už neměla energii na každodenní flirt. Ale byla jsem věrná, loajální a dělala jsem, co jsem mohla. A víte co? Zrada z rodiny bolí desetkrát víc než zrada od cizí ženy. Protože tady nešlo jen o chlapa. Šlo o krev. A ta měla zůstat silná. Měla mě chránit, ne mě podrazit.
A pointa?
Ženy, nikdy se nenechte přesvědčit, že nevěra vašeho muže je vaše vina. A už vůbec ne, když vám ho přebere vlastní sestra. Tady nejde o nedostatek snahy. Tady jde o nedostatek páteře. Na jejich straně.
A ano – dnes už jsem bez nich. Bez muže i bez sestry. A je mi líp. Protože lepší být sama než mezi lidmi, kteří vás prodají za pár chvil vzrušení.
