Článek
Když jsem se zamilovala do svého muže, netušila jsem, že si automaticky beru i jeho matku. Ne jako milou druhou mámu, ale jako dozorkyni, která si myslí, že její zlatíčko si zaslouží lepší ženu. Lepší v jejích očích samozřejmě. Znamená to: méně drzou, více pokornou, tišší, skromnější, pečující, ideálně beze slov a s vařečkou v ruce.
Na začátku hrála přátelskou. Úsměvy, dárky, předstíraný zájem. Ale čím víc viděla, že mám vlastní názor, vlastní práci a vlastní život, tím víc ji to iritovalo. První výtky přišly nenápadně – „Ty ale dost nahlas odpovídáš“ nebo „Na ženě je nejhezčí, když ví, kdy mlčet.“ Pak už to bylo napřímo: „Tebe bude třeba trošku převychovat.“
Převýchova podle staré školy
Co to přesně znamená? Podle ní bych měla přestat „řešit kariéru“ a radši „uvařit pořádnou svíčkovou“. Měla bych si víc všímat, co její syn potřebuje, a míň mluvit o svých potřebách. Měla bych přestat „tlačit“ na společné rozhodování, protože „muži mají mít poslední slovo“. A prý bych si měla přečíst nějakou dobrou knihu o správných ženách, protože „to by ti otevřelo oči“.
Chvíli jsem si myslela, že to nemyslí vážně. Ale pak přišel „náhodný“ dárek – kuchařka z roku 1983 s věnováním: „Abys pochopila, co znamená být ženou.“
Můj muž? Mlčí. A to mě bolí nejvíc
Když se tohle děje, čekáte, že vás partner podpoří. Jenže on dělá to, co dělá spousta mužů, když je mezi matkou a partnerkou napětí – mlčí. Usmívá se, dělá, že nic nevidí, a tiše doufá, že se to nějak samo vyřeší. Jenže nevyřeší. A čím víc mlčí on, tím víc si dovoluje ona.
Naposledy mi při návštěvě řekla: „Já vím, že to myslíš dobře, ale jsi prostě nedopečená. Neboj, my tě v naší rodině spravíme.“ V tu chvíli jsem se málem rozesmála – a hned nato mi bylo do breku.
Nejsem zboží k opravě
Jsem dospělá žena, která miluje jejího syna. Nejsem zboží k reklamaci. Nejsem nevychovaná jen proto, že mám svůj názor a život mimo kuchyň. A rozhodně nepotřebuju tchyni jako samozvanou mentorku svého vztahu.
Takže jestli mě chce „převychovat“, mám vzkaz: Já se měnit nebudu. Ale možná by bylo načase převychovat její představu, že tchyně má patent na pravdu. A že její roli je hodnotit a formovat. Ne. Její role je – držet si odstup a být ráda, že jí vůbec někdo dovolí být součástí naší rodiny.
