Článek
V osmnácti si člověk myslí, že konečně začíná žít vlastní život. Já jsem místo toho dostal ledovou sprchu – dopis z banky, že mám splácet několik milionů. Ne, nešlo o vtip. Moji vlastní rodiče si na mě vzali hypotéku, aniž bych o tom věděl. Nečetl jsem, co podepisuji, věřil jsem jim. Jak to, že je tohle v naší „právní“ zemi vůbec možné?!
Rodiče mě „prodali“ bance
Nikdy jsme nebyli boháči, ale vždycky jsem si myslel, že rodičům můžu věřit. Omyl! Když se dostali do finanční tísně, přišli s „geniálním“ plánem: napsat dluh na mě. A protože jsem byl nezkušený, nemohl jsem se bránit. Bez mého vědomí mě přidali jako ručitele k jejich hypotéce, a přestali splácet, pak se mi banka ozvala.
Žádné „gratuluji k plnoletosti“. Místo toho „tak kde máme ty splátky, chlapče?“
Když jsem to rodičům omlátil o hlavu, dostal jsem odpověď, která mě naprosto uzemnila: „Byla to jediná možnost.“ Takže oni mě klidně nechali podepsali něco, co mě zadlužilo na celý život, a teď očekávají, že se s tím prostě smířím?
Stát mlčí, banky se smějí
Nejvíc mě šokovalo, že tohle není žádná rarita. Děje se to. Žádné varování, žádná kontrola, jestli o tom dítě vůbec ví. Jakmile dosáhnete plnoletosti, banka je ráda, že vás může začít dojit – je jim jedno, že jste o ničem nevěděli.
Zajímalo by mě, co se stane, až se celá moje generace totálně zadluží. Až bude normální, že dvacetiletí začínají s dluhem, který by si sami nevzali. Banky budou spokojené – mají jistého dlužníka, který jim nikdy neuteče. A stát? Ten nehne ani prstem.
Děti jako živé bankomaty
Nejvíc mě ale štve, jak se rodiče tváří, že je to úplně normální. „Přece nás nenecháš na ulici, tak to splácíš za rodinu.“ Jo, rodina je přece o tom, že si vaši na vás vezmou hypotéku a pak od vás očekávají, že se smíříte s tím, že si třiceti let nic nekoupíte.
Co bych asi měl dělat? Vzít si druhou půjčku, abych mohl splatit tu první? Ne, díky. Nejsem bankomat, nejsem kasička, jsem člověk, který chtěl mít normální start do života. Jenže teď místo budování budoucnosti řeším, jak se nezhroutit pod tíhou dluhů, které mi někdo jiný hodil na hlavu.
