Článek
Přidat rodičům 50 000 korun? Zní to jako krok správným směrem. A pro média i voliče je to snadno uchopitelná zpráva. Jenže jeden pohled do čísel ukazuje pravý opak: stát ve skutečnosti dorovnává jen část ztráty, kterou rodiče utrpěli vinou inflace. Nezlepšuje situaci, jen mírní následky vlastní nečinnosti.
Kdyby měl totiž rodičák z roku 2020 kopírovat inflaci, dnes by už musel být minimálně 406 000 Kč. A pokud by měl být valorizován až v roce 2027, jak plánuje vláda, nestačilo by ani 437 000 Kč. A co dělá kabinet? Oznámí, že ho zvedne na kulatých 400. Skoro jako by očekávali potlesk.
Důchodci valorizaci mají. Rodiče ať jsou rádi, že něco dostanou
Zatímco u důchodů se nová vláda (stejně jako ty předchozí) bije v prsa, že musí chránit kupní sílu seniorů, u rodičů se o valorizaci mlčí. Žádná pravidelná aktualizace částky podle inflace, žádný dlouhodobý plán. Jen jednorázové skoky, které vypadají hezky ve volebních programech, ale na účtech rodičů se rozpouštějí rychleji než máslo ve vedru.
Vláda se valorizaci vyhýbá, protože pak by se z toho stala povinnost. Při jednorázovém navýšení je kolem toho humbuk a tváří se to jako buhvíjak obrovský dar. Přitom je to almužna.
Dřív náhrada mzdy. Dnes sociální dávka bez konceptu
Rodičovský příspěvek měl původně nahrazovat ušlou mzdu. V roce 2007 činil 40 % platu ve státní správě. Kdyby tento princip zůstal, dnes by rodiče měli pobírat přes 18 000 Kč měsíčně. Realita? Necelých 10 700 Kč. A to jen tehdy, když si dávku nerozloží na delší dobu. Většina rodičů ale kvůli finanční tísni musí – jinak by nepřežili.
Co z toho vyplývá? Že rodičák už dávno není nástrojem podpory, ale stává se trapnou almužnou, která maskuje, že stát se na rodiny vykašlal. A místo systémového řešení hází jen symbolické kosti.
Rodičů ubývá. Stát paradoxně šetří, i když přidává
Aby toho nebylo málo, stát díky klesající porodnosti paradoxně na rodičovském příspěvku šetří. Když v roce 2024 došlo k navýšení z 300 na 350 tisíc, výdaje státu klesly. Ano, čtete správně, přidal sice rodičům, ale celkově stát utratil méně. Díky tomu, že se rodí méně dětí. Takže i kdyby se rodičák zvedl na půl milionu, ve výsledku to státní kasou neotřese.
Ale ani tato situace nedonutí politiky mluvit o tom, co je skutečně důležité: proč je zakládání rodiny v Česku tak existenčně ohrožující záležitost? Proč je rodičák almužna, proč se ženy po rodičovské těžko vracejí do práce, proč nemáme žádnou dlouhodobou strategii.
