Hlavní obsah
Příběhy

Zaplatili jsme synovi 300 000 Kč za jazykový kurz. Vrátil se s tetováním a těhotnou holkou

Foto: Open AI / DALL-E

Ilustrační obrázek

Dali jsme mu do ruky příležitost. Zaplatili jsme jazykový kurz, ubytování i letenky. Věřili jsme, že se vrátí jako zkušenější mladý muž. Vrátil se s tetováním přes půl zad a dívkou ve třetím měsíci těhotenství. A prý: „Mami, tohle je život.“

Článek

Nevím, jestli jsme jako rodiče udělali chybu. Chtěli jsme mu dopřát náskok. Angličtina v Kanadě, intenzivní půlroční kurz, škola s výbornými recenzemi, kulturní výměna, samostatnost. Říkala jsem si, že konečně odloží tu svou věčnou závislost na PlayStationu a Instagramu a možná se poprvé postaví k životu jako chlap.
Omyl. Místo jazykových dovedností si přivezl tetování v japonštině, jehož význam netuší ani on sám, a slečnu jménem Sofie, která „prý teď nemá kde být“.

Díky, Kanado. Za 300 tisíc korun jsme nedostali jazykovou úroveň B2, ale rodinný cirkus.

Prý mě neposlouchá, protože si „žiju v bublině“

Seděl v obýváku, ruce potetované jak vězeň, a vysvětloval mi, že mě vlastně vůbec nechápe. Že dnešní svět je o zážitcích, autenticitě a životní flow. A že Sofie je „úžasná bytost, která mu otevřela oči“.
Nevím, co mu otevřela, ale rozhodně ne učebnici angličtiny.

A to nejlepší? Prý bychom měli být rádi, že je to z lásky. Že je to „jeho cesta“ a že Sofie zůstane s námi, protože se v jejich pronájmu necítí dobře.
Takže moje odměna za roky podpory, spoření a ústupků je: jeden potetovaný milovník života na gauči a těhotná slečna, která si ráno objednává latté do postele přes donáškovou službu.

Tchyně, a ještě k tomu neplánovaně?

Vždycky jsem si myslela, že člověk má kontrolu nad tím, co do života pustí. Ale tohle mě naprosto převálcovalo. Já nevím, jestli je dnešní generace fakt tak mimo realitu, nebo jsem to já, kdo to celé nezvládl.

Řekla jsem mu, že jsem mu platila vzdělání, ne dovolenou s následky.
A on mi odvětil, že „všechno je učení, mami“.
To ano, ale za 300 tisíc si mohli dopřát luxusní dovolenou na druhém konci světa, a ne přivést na svět dítě bez práce, bez domova a bez zodpovědnosti.

A co dál?

Nevím. Jedna část mě chce sebrat všechny věci, zrušit internet a nechat je, ať si na týden zkusí „žít autenticky“ s holýma rukama a bez rodičovské podpory. Ta druhá část mě – matka – ví, že už je pozdě. Že tohle rozhodnutí se stalo. A že si ho odneseme všichni.

A Sofie? Ta se na mě usmála, když jsem jí řekla, že teď už musí začít pracovat. Prý by radši tvořila. Maluje totiž mandaly.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz