Článek
Královna mohla být vzdělaná, oblíbená i politicky schopná. Pokud však neporodila dědice, její postavení zůstávalo nejisté. V evropských panovnických rodech nebylo manželství soukromou záležitostí. Mělo zajistit spojenectví a především pokračování dynastie.
Těhotenství panovnice proto sledoval celý dvůr. Její rostoucí břicho bylo předmětem politických nadějí a po porodu se čekalo hlavně na jedinou zprávu: je to chlapec?
Dcera mohla být zklamáním
Ženy dokázaly zdědit trůn, v mnoha zemích však měl syn přednost. Dcera se navíc mohla provdat do cizí dynastie, čímž vznikaly obavy o budoucí vládu i územní nároky jejího manžela.
Narození prince znamenalo naději na stabilní následnictví. Narození princezny často pouze potřebu dalšího pokusu. Královna se měla co nejrychleji zotavit a znovu otěhotnět.
Potraty, mrtvě narozené děti a úmrtí novorozenců byly běžné. Odpovědnost se přesto připisovala především ženě. Manželova plodnost nebo zdravotní stav se veřejně téměř nezpochybňovaly.
Kateřina porodila dceru. Jindřich chtěl jinou ženu
Kateřina Aragonská byla manželkou anglického krále Jindřicha VIII. více než dvacet let. Několikrát otěhotněla, ale většina dětí zemřela během těhotenství nebo krátce po narození. Dospělosti se dožila pouze dcera Marie.
S přibývajícím věkem Kateřiny bylo stále méně pravděpodobné, že porodí zdravého syna. Jindřich začal hledat způsob, jak manželství ukončit a oženit se s Annou Boleynovou.
Katolické manželství přitom nebylo možné jednoduše rozvést. Král proto žádal o jeho anulování. Když papež odmítl, Jindřich přerušil vazby s Římem, postavil se do čela anglické církve a Kateřinu odstranil od dvora. Snaha získat syna tak změnila náboženské dějiny celé země.
Ani druhá manželka syna neporodila
Anna Boleynová nastupovala na trůn s příslibem, že Jindřichovi dá vytouženého dědice. V roce 1533 však porodila dceru Alžbětu. Následovala další těhotenství, která kýženým synem neskončila.
Král mezitím obrátil pozornost k Janě Seymourové. Anna byla obviněna z nevěry, incestu a zrady, odsouzena a roku 1536 popravena. Obvinění mu zároveň umožnila zbavit se ženy, která nesplnila dynastické očekávání, a uzavřít další sňatek.
Jana Seymourová syna skutečně porodila. Budoucí král Eduard VI. přišel na svět v říjnu 1537. Jeho matka však dvanáct dní po porodu zemřela na poporodní komplikace. Jindřich konečně získal dědice, jeho žena za něj zaplatila životem.
O pohlaví dítěte přitom nerozhodovala
Dnes víme, že vajíčko předává chromozom X, zatímco spermie může přinést X nebo Y. O tom, zda vznikne obvyklá kombinace XX, nebo XY, tedy z chromozomálního hlediska rozhoduje spermie, nikoliv žena.
Královny to však vědět nemohly. Jejich hodnota se měřila počtem živých synů a každé další těhotenství mohlo rozhodnout o jejich dalším postavení. Když dědic nepřišel, mocný manžel si obvykle našel právní, náboženskou nebo politickou záminku, proč vyměnit manželku. Ženě obvykle nezbývalo než znovu otěhotnět, riskovat život při porodu a doufat, že tentokrát zazní zpráva, kterou chtěl slyšet celý dvůr.
