Článek
Na sociálních sítích existuje – mezi rodiči, kteří své děti hrdě vystavují, a těmi, kdo o svých potomcích nezveřejňují vůbec nic – ještě třetí kategorie: rodiče „dětí se smajlíky místo tváří“.
Zvlášť na Instagramu sledujeme, jak tyto děti rostou, jezdí na dovolené, prožívají radosti i smutky – ale jejich tváře neznáme. Proč? Protože jejich rodiče fotky upravují tak, že potomkům na obličej nalepí emoji s hlavou pandy, žlutý smajlík, náhledový obrázek nebo obličej rozmažou. Nejoblíbenější emoji pro tento účel? Nejčastěji je to miminko s velkýma očima, malým kudrnatým čírem a trochu zvláštním úsměvem. Oblíbená jsou také srdíčka ve všech možných barvách duhy.
Předpokládám, že také někoho takového máte v okolí, zejména u mileniálů je to teď velký hit. A tady se nabízí několik otázek. Existuje vůbec někdo, koho takovéto fotky zajímají? Chcete vidět fotku tělíčka dítěte se žlutým smajlíkem místo obličeje? Proč těmito děsivými fotkami spamují sociální sítě svých přátel? Je to touha po pozornosti? Chtějí se dítětem pochlubil, ale zároveň ho chtějí ochránit před kybersvětem? Proč tedy ty fotky nepošlou jen svým blízkým přátelům a příbuzným, proč mají potřebuje je sdílet tímto bizarním způsobem? Dokazují si, že jsou dobří rodiče sdílením fotek dětí s hlavou pandy?
Když se nad tím zamyslíme, tahle móda zakrývání obličejů dětí na sociálních sítích je vlastně příznačná pro dnešní dobu. Všichni máme potřebu něco sdílet, být vidět a potvrzovat svou důležitost – a děti jsou v tom často pouhým nástrojem. Fotky potomků s emotikony místo tváří jsou takovým kompromisem mezi touhou ukázat, že máme „úspěšné“ rodičovství, a strachem z digitálního nebezpečí.
Zároveň ale mnozí z těchto rodičů vlastně nechápou, jak moc a kde to sdílení končí. Když vyvěsí deset fotek dítěte, ale obličej je skrytý, možná si myslí, že tím „plní pravidla ochrany soukromí“. Ve skutečnosti ale vyjadřují především svou potřebu být středem pozornosti, aniž by museli dát úplně všechno na stůl. Je to taková zvláštní forma sebeprezentace, kdy dítě slouží jako „živá dekorace“ jejich profilů. Dát emoji přes dětský obličej prakticky neposkytuje žádnou skutečnou ochranu soukromí. Tento přístup je spíše divadlem bezpečnosti než skutečnou ochranou. Jinými slovy jde o způsob, jak předvést své obavy o soukromí, aniž byste skutečně dělali cokoli smysluplného, co by je řešilo. V podstatě může jít o gesto, které se více týká rodičů než dětí.
A pak tu je ještě problém s tím, jak rodiče často neumějí zacházet s vlivem, který jim sociální sítě dávají. Místo aby sdílení bylo přirozenou radostí a spojovacím bodem, stává se nástrojem pro sbírání lajků, pochvalných komentářů a budování „přátelského“ digitálního obrazu. Příběh o dítěti bez tváře je vlastně příběhem o rodičích, kteří si chtějí hlavně udržet kontrolu nad vlastním digitálním obrazem. Což je asi vysvětlení, které dává smysl, i když výsledkem jsou tyto bizarní a pro většinu lidí směšné fotky. Rodiče chtějí být aktivní na svých sociálních sítích, mají potřebu sdílet svůj život veřejně a nedokážou si odepřít sdílení fotek svých dětí, ale částečně jim chtějí zachovat i nějakou anonymitu, i když soukromí jim tím nechrání. Pohnutka pochopitelná, ale výsledek stále stejně bizarní.
Anketa
Zdroje:
