Favely v Brazílii: chudinské čtvrti, které jsou symbolem kriminality i kolébkou samby

Favela – slovo, které se objevuje ve zprávách o Brazílii znovu a znovu. Pro jedny symbol nebezpečí a kriminality, pro jiné fascinující svět, kde se rodí samba, graffiti i nové sociální projekty. Tento fenomén zasluhuje hlubší vysvětlení, protože představuje jeden z nejvýraznějších příkladů městské chudoby a zároveň odolnosti obyvatel.

První favela se objevila na konci 19. století v Riu de Janeiru. Vojáci, kteří se vraceli z války v Canudos v severovýchodní Brazílii, nedostali slíbené pozemky ani mzdy. Usadili se proto na kopci Morro da Providência. Rostl tam keř s názvem „favela“ – od něj převzalo jméno celé nové sídliště.

Během 20. století se favely začaly množit kvůli obrovské migraci lidí z venkova. Průmyslová města jako Rio nebo São Paulo nabízela práci, ale legální bydlení bylo drahé a nedostupné. Chudí migranti proto obsazovali nevyužité svahy kopců, stavěli z cihel, dřeva a recyklovaných materiálů. Tak vznikla samovolná sídla – bez infrastruktury, bez právního statusu, ale s vlastní komunitní strukturou.

Podle sčítání lidu z roku 2022 žije ve favelách přibližně 16 milionů Brazilců, tedy asi 8% populace. V samotném Riu de Janeiru jde téměř o čtvrtinu obyvatel. Některé čtvrti mají rozměry menších měst – například Rocinha je domovem téměř pro 100 000 lidí a bývá označována za největší favelu Latinské Ameriky.

Favely se liší – některé působí jako rozpadlé chudinské čtvrti, jiné už mají betonové domy o několika patrech, školy, malé podniky a propracovanou komunitní síť. Nelze je vnímat jako jednotný celek, ale spíše jako pestrou mozaiku, kde se mísí extrémní chudoba s živelným mikrosvětem – obchůdky na každém rohu, pouliční živnostníci, improvizovaná hřiště i sousedské oslavy. Favela tak není jen synonymem nedostatku, ale i prostoru, kde se každodenní život rodí z kreativity a odolnosti místních.

Život ve favelách je spojen s improvizací. Elektrické vedení bývá nataženo svépomocí, voda přiváděna hadicemi, kanalizace často chybí. Přesto zde najdete živý každodenní život – obchody, dílny, kostely, bary, dokonce i malé kavárny či lokální televizní kanály.

Favely trpí vysokou nezaměstnaností a nedostatkem služeb. Zdravotní péče bývá minimální a vzdělání omezené. To vede k začarovanému kruhu chudoby. Přesto se obyvatelé snaží zlepšovat prostředí svépomocí – vznikají komunitní školy, kulturní centra, sportovní projekty i sociální podniky.

Do favel se stěhovali lidé, kteří neměli možnost získat bydlení ve formálních částech města. Na začátku 20. století to byli bývalí vojáci, později venkované prchající před chudobou a suchem v sertão. Dnes zde žijí převážně pracující třídy – řidiči autobusů, prodavačky, stavební dělníci, kuchaři, ale i studenti nebo umělci.

Favely tak odrážejí sociální nerovnosti Brazílie: mnozí jejich obyvatelé zajišťují chod měst, ale sami nemají přístup k základní infrastruktuře – vodě, kanalizaci či zdravotní péči.

Nejviditelnější problém představuje kriminalita. V mnoha favelách operují drogové gangy, které kontrolují území a často nahrazují stát. Policie proti nim zasahuje razantně, ale časté násilí a střelba dopadá hlavně na civilisty. Podle lidskoprávních organizací jsou oběťmi policejní brutality nejčastěji mladí muži tmavé pleti.

Na začátku 21. století spustila vláda projekt tzv. Pacifying Police Units (UPP), který měl do favel zavést trvalou přítomnost policie a snížit moc gangů. Zpočátku program přinesl pozitivní výsledky, postupně se ale ukázaly i jeho limity – především nedostatek investic do vzdělání, zdravotní péče a infrastruktury. Bez sociálních programů samotná policejní přítomnost nestačí.

Vedle problémů je tu i druhá tvář. Favely jsou kolébkou brazilské kultury. Samba, funk či capoeira – to vše má kořeny v těchto komunitách. Na stěnách domů vznikají barevné murály, které dnes přitahují turisty stejně jako pláže Copacabany. Některé favely se staly dokonce oficiálními turistickými destinacemi, ať už je to Rocinha v Riu nebo Paraisópolis v São Paulu.

Místní iniciativy často přetvářejí prostředí k lepšímu. Existují projekty zaměřené na výuku IT dovedností, kurzy angličtiny, filmové kolektivy nebo programy sportu pro děti (mnoho slavných sportovců, zejména fotbalistů a šampionů brazilského jiu-jitsu, pochází z favel). V posledních letech se objevují i inovace – například solární panely instalované komunitami samy o sobě nebo startupy vyrůstající přímo z favel.

V roce 2025 se stále diskutuje o tom, jakým směrem by se měla politika vůči favelám ubírat. Nedávné zprávy upozorňují na znepokojivý trend – některé gangy staví ve svých čtvrtích bariéry z betonu a vraků aut, aby znemožnily policejní vstupy. Tyto „pevnosti“ zhoršují pohyb obyvatel a připomínají skutečný válečný stav.

Na druhé straně se objevují pozitivní iniciativy. Projekty jógy, komunitní sportovní centra nebo umělecké akce, které proměňují šedé zdi v barevné plátno. Takové aktivity dokazují, že i v prostředí plném problémů se daří hledat cesty k naději a seberealizaci.

Favely nejsou jen „slumy“ v klasickém slova smyslu. Jsou to dynamická města uvnitř měst, kde se rodí nové formy kultury, solidarity i podnikání. Zároveň ale představují výzvu pro brazilskou společnost – připomínku obrovských sociálních rozdílů. Favely dnes představují jeden z nejvýraznějších symbolů Brazílie. Jsou obrazem nerovnosti, ale i odolnosti. Na jejich strmých svazích se potkává svět přežívání s energií a kulturou, která dobývá celý svět. Možná proto fascinují tolik cestovatelů i filmařů.

Když se řekne Brazílie, většině lidí se vybaví pláže, karneval nebo fotbal. Skutečný život velké části obyvatel se však odehrává na svazích favel, daleko od turistických pohlednic.

https://www.britannica.com/topic/favela

https://apnews.com/article/brazil-rio-favela-yoga-hindu-music-das-f567863d9fbc358f87b16b8d76514303

https://en.wikipedia.org/wiki/Favelas_in_the_city_of_Rio_de_Janeiro

https://en.wikipedia.org/wiki/Rocinha

https://en.wikipedia.org/wiki/Favela

https://www.theguardian.com/world/2025/mar/25/brazil-autistic-children-favelas-police-raids