Článek
Jako dítě jsem Černého krasavce milovala – a zároveň z něj měla trauma. Jako milovnice koní jsem prožívala každou nespravedlnost, každý zbytečný pád nebo ránu bičem tak intenzivně, že jsem knihu musela odkládat se slzami v očích. Dnes, o mnoho let později, už vím, že „Černý krasavec“ není jen příběh pro děti. Je to dílo, které změnilo historii. Kniha, která dala hlas těm, kdo se sami nemohou bránit. A právě letos si připomínáme výročí jejího prvního vydání – v roce 1877.
Příběh koně, který promluvil k světu
Černý krasavec je emotivní příběh o cestě životem jednoho vraníka v 19. století, od klidných a láskyplných počátků na venkově po těžkou práci ve městech, kde čelí krutému zacházení. Krasavec vypráví o své radosti, bolesti i touze po svobodě. Každý majitel, který ho koupí, přináší do jeho života nový osud – od laskavých lidí po ty, kteří ho využívají a týrají.
Není to pohádka. Naopak, je to tvrdá realita tehdejší doby, kdy zvířata byla vnímána jako pouhé nástroje bez citů. Právě díky tomu však kniha zasáhla do srdcí čtenářů a stala se jedním z nejsilnějších apelů na změnu lidského chování ke zvířatům. Sám Černý krasavec to nemá nakonec tak špatné, naopak, dočká se i happy endu. Ale jeho nejlepší kamaráda Zrzka zažije takové týrání, že ji dvakrát uštvou, a nakonec vezou na jatka. Ten pohled na filmovou scénu, kdy vidíme mrtvého koně s vyplazeným jazykem na káře ve špinavém Londýně, jsem dlouho jako malá vídala ve snech. K čemu tedy taková zbytečně hnusná knížka?
Anna Sewell: Hlas koní v literatuře
Autorka knihy Anna Sewellová napsala Černého krasavce jako svou první a zároveň jedinou knihu. Byla těžce nemocná a ve svých posledních letech byla upoutána na lůžko. Dílo dokončila krátce před svou smrtí – zanechala tím nesmazatelný otisk v historii literatury i boje za práva zvířat.
Sewellová nepsala příběh pro děti. Chtěla, aby její kniha otevřela oči dospělým, kteří neviděli to nesmírné utrpení zvířat kolem nich.
Kniha zaznamenala obrovský úspěch už s prvním vydáním. Byla přeložena do mnoha jazyků a během několika desetiletí se stala jednou z nejprodávanějších knih všech dob. Její dopad však sahal dál než jen na stránky knih – inspirovala k reformám v oblasti zacházení se zvířaty.
Kniha pomohla upozornit na krutost, které byli koně vystavováni, například na používání „check rein“ – speciálního postroje, který nutil koně držet hlavu ve vysoké nepřirozené pozici. Díky Černému krasavci se veřejnost začala více zajímat o welfare zvířat, což vedlo k postupným změnám v zákonech i vnímání práv zvířat.
Černý krasavec dnes
I po téměř 150 letech je kniha stále aktuální. Připomíná nám, že máme odpovědnost za ty, kteří jsou na nás závislí, a že laskavost a respekt mohou měnit svět. Ačkoliv se dnes mnohým zdá příliš krutá na to, aby ji četly děti, její poselství je nesmírně důležité. Minimálně koně ve vrcholovém sportu nejsou úplně prosti leckdy brutálního zacházení a jiná zemědělská zvířata jsou na tom podstatně hůř.
Ale než dám knihu přečíst dětem, počkám si tak pět, možná deset let. To trauma jim, upřímně řečeno, moc nepřeju.
Děkuji, že mě čtete. Upište se k odběru a přidejte se do party, která chce chápat dějiny.
Zdroje:
Ulrich Raulff, Poslední století koní: Historie jednoho odloučení, Kazda, 2021.
Anna Sewellová, Černý hřebec, Knižní klub, 1997.
https://en.wikipedia.org/wiki/Black_Beauty
