Článek
Kdo by nechtěl být, zvlášť v době dospívání, trendy? Čím jste okouzlovali vy? Zvonáče, džíny, řasenka, mini sukně, bokovky, černé oblečení, výrazný makeup? Dneska je oním červeným hadrem crop top (tričko končící v pase, čímž může odhalovat kůži na trupu). Některé školy se dokonce uchýlily k jejich striktnímu zákazu. Dívky jsou poučeny o tom, jak se ne/oblékat, protože určitá móda může chlapce rozptylovat. Jak to bylo za vašich školních let?
Každá doba měla své výstřelky. Odhaleným kotníčkem to začalo a dnes to končí odhaleným pupíkem. Pomineme-li náš vlastní vkus a to, co považujeme za „vhodné“ oblečení, je v pořádku říkat dívkám, že mohou svým vzhledem za rozptylování chlapců? A stejně tak říkat chlapcům, že to ženy mohou za jejich pocity a puzení? Nejsme spíše všichni zodpovědni za své pocity?
I kdybychom se všichni zahalili od hlavy až k patě, na což je společnost mimochodem také háklivá, nedocílíme tím vůbec ničeho. K onomu rozptýlení protějškem může dojít nejen kvůli oblečení, ale i vůní, hlasem, chůzí a nebo třeba intenzivním parfémem. Navíc k němu dochází nejen na základních a středních školách, ale všude ve světě.
A není místo zákazů lepší změnit své návyky a cvičit se v toleranci? Proč démonizovat kus hadru a nálepkovat někoho, kdo ho nosí? Jak už zpíval Jan Werich „lháři ve fraku, každý věří,“ a stejně jako není dobré někomu důvěřovat, kdo je oblečený dobře, není potřeba titulovat někoho, kdo je oblečený spoře.
Je nesmírně žádoucí, aby se mladí i starší muži nepřestávali v sebeovládání zdokonalovat. Učíme-li totiž děvčata, že crop topem může chlapce vzrušovat a je to její vina, logicky pak ospravedlňujeme případnou budoucí situaci, kdy jí někdo nedejbože znásilní, protože byl jejím vzezřením natolik rozrušen, že se nemohl ovládnout. Od zdánlivě úsměvného zákazu vede cesta k bagatelizaci sexuálního obtěžování a bohužel i mnohem dál.
Nechme všem jejich oděvní revoltu a tvořme bezpečnou společnost. Crop top pro všechny!
