Hlavní obsah
Jídlo a pití

Když laskavost narazí na led – proč lidé neumějí přijímat dobro?

Foto: pixabay richardnovakpost0-757931

Něha v puse

Ne každý umí přijmout dobrotu. Někdy se srazí s chladem, který nemá s námi nic společného — je to led v srdci druhých, který roztaje až dotykem pochopení. Nebo nikdy.

Článek

Když člověk přináší radost, málokdy čeká, že se setká s pohrdáním.

Myslí si, že když něco dělá z lásky, svět to pozná. Ale svět to někdy nepozná. Někdy se laskavost odrazí od ledu, který s námi nemá nic společného.

Četla jsem příběh o muži, který donesl do práce cukroví, které mu upekla maminka.

Z lásky, z radosti, jen tak.

A kolegyně, která měla s jeho rodinou nevyřešené spory, ten tác vyhodila.

Jen tak.

Bez slitování, bez přemýšlení, bez vědomí, že tím ničí něco daleko křehčího než cukroví — lidskou důvěru.

Když jsem to četla, vybavila se mi slova Eduarda Tomáše:

„Lidé nejednají proti tobě, ale podle své úrovně vědomí.“

A František Drtikol by dodal:

„Co tě zraňuje, to ti ukazuje, co ještě není v tobě osvobozené.“

To, co se v člověku zvedne při takovém činu — smutek, vztek, ticho — je vlastně lekce.

Ne o druhých, ale o nás.

Dokážeme se nenechat pohltit? Dokážeme odpustit i tam, kde to zabolí?

Dokážeme nepřestat být laskaví, i když svět zrovna zamrzl?

Všichni někdy narazíme na led.

Na chlad, který nás zaskočí, protože jsme tam přinesli teplo.

Ale právě tehdy se ukazuje, zda jsme jeho nositeli.

Ne ti, kdo se z něj stali obětí, ale ti, kdo ho roztápí.

Laskavost není o odměně.

Je o odvaze být světlem i v místnosti, kde se zhaslo.

A právě proto má cenu.

Závěr – výzva nám všem:

Zkusme si dnes připomenout, že každé slovo, které řekneme, může být buď led, nebo světlo.

A že teplo, které dáváme, se jednou vrátí – i když z jiného směru, než čekáme.

A nakonec

Recept ze sešitu babičky Žofinky, 1911 - 1989

(Linecké cukroví, které voní po domově)

Tento recept se v naší rodině dědí po generace. Určitě není dokonalý, ale má v sobě něco,

co žádná cukrárna neumí – lásku, trpělivost a klid.

Ingredience:

  • 300 g hladké mouky
  • 200 g másla
  • 100 g moučkového cukru
  • 2 žloutky
  • 1 balíček vanilkového cukru
  • špetka citronové kůry (ideálně čerstvě nastrouhané a dnes Bio)
  • špetka soli
  • marmeláda na slepování (nejlépe rybízová nebo meruňková)

Postup:

  1. Všechny suroviny rychle zpracuj rukama do hladkého těsta.
  2. Zabal ho do potravinářské fólie a nech alespoň 2 hodiny (lépe přes noc) v lednici odpočinout.
  3. Vyválej těsto na lehce pomoučněném válu na tloušťku asi 3 mm a vykrajuj tvary.
  4. Peč v troubě vyhřáté na 170 °C přibližně 7–9 minut, dokud nezačnou kraje zlátnout.
  5. Po vychladnutí slepuj marmeládou a nech v uzavřené dóze pár dní rozležet.

Poznámka na konec:

„Nejlepší linecké je to, které se peče s klidem v duši.“

Ať vám voní celý dům – i srdce. Vánoce už ťukají na naše chuťové pohárky.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:
František Drtikol

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz