Článek
Ráno jsem si uvědomila jednu pravdu, se kterou se potřebuji podělit.
Pravdu o tom, jak se lidé nevědomky srovnávají, jak se zaslepují úspěchem druhých a jak často stojí po boku někoho, kdo je svou energií jednoduše „přerůstá“.
A nemusí v tom být ani zlý úmysl – stačí odlišnost.
1. Srovnávání začíná tiše, ale působí hluboko
Nemusíme být ani soutěživí, ani závistiví.
Někdy stačí jen být vedle člověka, který:
• je výraznější,
• úspěšnější,
• sebevědomější,
• finančně silnější,
• nebo má život, do kterého jakoby lépe zapadá.
A naše duše najednou začne dělat něco, o co jsme ji neprosili:
👉 porovnává.
Ne proto, abychom se cítili méně.
Ale proto, že lidský mozek funguje přes vztahy a kontrasty.
Jenže…
tohle srovnávání umí člověka pomalu rozleptat.
2. Asymetrie vztahů – tiché nebezpečí
Existují vztahy, spolupráce, přátelství či partnerství, která fungují krásně.
A pak jsou vztahy, kde je jedna věc od začátku jasná:
👉 jeden svítí a druhý stojí v jeho stínu.
Ne proto, že by byl horší.
Ale proto, že jejich energie, charisma, tempo a životní touhy jsou prostě jiné.
Je to hluboká asymetrie.
A asymetrie vyčerpává.
Člověk může být šikovný, pracovitý, moudrý, citlivý – ale když žije nebo pracuje po boku někoho extrémně dominantního nebo úspěšného, duše může začít:
• vadnout,
• přizpůsobovat se,
• stahovat se,
• ustupovat,
• nebo se vytrácet do ticha.
A ani si toho nevšimneme.
3. V přírodě to tak je. A u lidí také.
Když zasadíte vedle sebe určité rostliny, jedna druhou udusí.
Ne proto, že by byla „zlá“, ale protože prostě mají jinou povahu, jiný růst, jiné potřeby.
Stejné je to se stromy, květinami… a lidmi.
👉 Některé povahy se vzájemně podporují.
👉 Jiné se vysávají.
👉 A některé se jednoduše nesnesou v jednom prostoru, protože mají příliš rozdílné tempo růstu.
Tohle není morální soud.
To je biologie vztahů.
4. Každá duše potřebuje místo, kde může růst – ne přežívat
Je obrovský rozdíl mezi těmito dvěma větami:
• „Chci být po jeho boku.“
• „Můžu po jeho boku růst?“
A to je otázka, kterou si lidé často nekladou.
Protože když stojíme vedle někoho:
• kdo má větší výkon,
• větší úspěch,
• větší pozornost,
• větší energii,
tak se můžeme začít podvědomě zmenšovat, aniž bychom si toho všimli.
Někdo to zvládne.
Někdo ne.
A není to slabost.
Je to přirozenost.
5. Přestat se srovnávat – a začít žít svůj život
Tohle bylo moje dnešní probuzení.
Uvědomila jsem si:
👉 nechci se už nikdy srovnávat,
👉 nechci se pro někoho zmenšovat,
👉 nechci se pro někoho natahovat,
👉 nechci stát v cizím světle,
👉 nechci být ani pod někým, ani nad někým.
Chci stát tam, kde moje duše dýchá volně.
A to je něco, co doporučuji každému:
Najděme místo, kde nejsme ani stínem, ani reflektorem někoho jiného.
Najděme místo, kde jsme to MY – a kde můžeme růst.
