Článek
Červené životadárné tekutiny má člověk v těle kolem 5 litrů. Mezi lidmi však existují, zcela přirozeně, i několikalitrové rozdíly:
- Ženy: mají kolem 4,5 litru krve.
- Muži: mají kolem 5,5 litru.
- Novorozenec: má jen 3 deci.
- Roční dítě: má v těle krve méně než tuplák piva.
- 6leté dítě: zhruba litr a půl.
- V těhotenství: objem krve se zvýší až o 50 %, tedy klidně na hodnoty blížící se 7 litrům.
Život ohrožující stav nastává v momentě, kdy z nás vyteče více než 40 % krve. U dospělého člověka je to tedy ztráta kolem 2 litrů. U ročního dítěte však stačí již hrnek ranní kávy – 250 mililitrů.
Jak se ztrátou krve tělo bojuje
Když krvácení začíná, tělo se ho snaží zastavit. Dá pokyn k vazokonstrikci poraněné cévy - snaží se vyvolat její stažení. Dále do boje posílá krevní destičky a lepidlo v podobě fibrinu.
Když instalatérská snaha o zalepení cévy nepomohla a krvácení dál pokračuje, v těle začíná chybět objem. Krevní tlak klesá. Člověku začíná být šoufl. Srdeční tep se zrychluje, aby alespoň zbytek krve přečerpal a dopravil k zásadním orgánům. Cílem je udržet při životě mozek, srdce a plíce, proto dochází k centralizaci oběhu – životně nedůležitým částem člověka (třeba do kůže nebo do žaludku) se přiskřípne krevní kohoutek, krev je posílána jen do centra těla.
Když krvácení dál pokračuje, i tělu dojdou rezervy. Dochází ke zrychlenému dýchání – plíce se snaží okysličit zbytek červených krvinek. Brzy kvůli nízkému tlaku dojde ke zhoršení a nakonec až ke ztrátě vědomí. Nízký tlak nedokáže zvednout ani adrenalin produkovaný z nadledvinek. Tělo v nouzovém režimu pracuje v anaerobním režimu, vytváří laktát a okyseluje se, dochází k acidóze. A to bohužel vede jen ke zhoršování celého stavu.
Jak poznám kritickou ztrátu krve, která již ohrožuje život
Abyste byli schopni správně určit, kolik krve z člověka zatím vyteklo, sledujte následující postup:
- Krok č. 1: Zaběhněte do Tesca pro umělohmotnou odměrku.
- Krok č. 2: Vytékající krev pečlivě měřte.
- Krok č. 3: Když nemáte umělohmotnou odměrku, můžete použít odsávačku nebo třeba vysavač.
Co z toho vyplývá? Že množství ztráty krve okem nezměříte. Ono trocha krve na obličeji vypadá mnohdy děsivěji než půl litru v černé mikině. Spoléhat se na odhad může stát krvácejícího nebožáka život. Obzvlášť v případě, že jeho celý krevní oběh není větší než PET lahev Braníku.
Jak tedy poznat, kdy už je ztráta krve riziková?
V první pomoci neřešte, kolik krve už vyteklo, ale jak co nejrychleji ono zastavíte krvácení. Nejvíce rizikové je krvácení, které:
- stříká
- hodně teče
- samo se nezastavuje
U lidí, kteří dostali od sudiček do kolébky dáreček v podobě problému s krevní srážlivostí, nebo dostali dáreček v podobě protisrážlivých léků od doktora, může i krvácení z nosu nebo řezná rána při krájení patizonu vést k rizikovému množství ztráty krve.
Neřešte množství vyteklé krve, ale rychlost první pomoci
První pomoc by měla být co nejrychlejší a nejblbuvzdornější. Takže: odkryjte ránu a přímo v místě krvácení tlačte vlastními prsty. Tohle zvládne i vaše prababička. Tlak přímo v ráně je doporučován Evropskou resuscitační radou a jejich guidelines jako nejjednodušší řešení a ve většině případů to i postačí do příjezdu záchranářů.
Pár tipů na závěr
Pro zvídavé hlavičky přikládám ještě několik tipů:
- Na zástavu krvácení u cizího člověka si vezměte rukavice. Ty gumové jsou lepší než ty zimní, protože neprotečou. V krvi se mohou skrývat různá a hrůzná překvapení v podobě HIV, bakterie Treponema pallidum vyvolávající syfilis či virů žloutenek. Když nemáte zrovna po kapsách rukavice, postačí se chránit čímkoliv, co neproteče – igelitová taška, sáček, pláštěnka.
- Ránu nikdy ničím nezakrývejte – krvácení mikinou (ani modlením) nezastavíte. Nejen, že pak mikinu budete mít špinavou, ale ještě je šance, že například malé dítko do dospělácké mikiny prostě vykrvácí (vzpomeňte, krevní zásoba jako 2 velké Plzně).
- Škrtidla jsou dobrá pro profíky, kteří mají profi škrtidla (CAT), trénují s nimi a učí se je použít ve stresu. Třeba, když jsou na bitevním poli. Nadšený škrtidlový laik pravděpodobně nezatáhne škrtidlo až na kost, což krvácení paradoxně ještě více rozproudí a zhorší (to samé se děje při odběru krve). V lepším případě pryžové škrtidlo praskne, v horším jeho nesprávné naložení zabere drahocenný čas.
- Ne, tkanička od bot není dobrý nápad na improvizované škrtidlo.
- Ano, opravdu se prsty strkají přímo do rány, nikoliv nad ní či kamkoliv jinam.
Shrnutí
- Počítání množství vyteklé krve může být správná cesta, ale do rakve
- Prsty v ráně zachrání život
Zdroje
- ERC guidelines 2025 (guideline 2025)
- Práce anesteziologa
